Recenze: Fatboy Slim – Halfway Between The Gutter And The Stars
Tak dlouho uľ tuhle desku mám a teprve teď jsem se dostal k tomu, abych na ni napsal recenzi. Byla zkrátka v pořadí a i kdyľ nemám tvorbu Fatboye Slima moc rád, oproti minulým album a singlům mě dost citlivě zasáhla. Hlavním magnetem byla klíčová skladba Sunset (Bird Of Prey), ale k tomu aľ později. Fatboy Slim patří v současné době snad k nejmedializovanějąím interpretům taneční hudby a tak nebude na ąkodu, kdyľ si to vąechno zopakujeme. Norman Cook se narodil 13. července roku 1963 v anglickém Bromley. I kdyľ je tu s námi s touhle roztomilou přezdívkou jiľ pět let, vystřídal za svůj dosavadní ľivot spoustu hudebních převleků a kamufláľí, včetně účinkování v různých kapelách. Nejdůleľitějąím momentem bylo zřejmě jeho hudební dospívání v letech acidu za podpory vąudypřítomné extáze. Té se přikládá velká důleľitost a hudební experti tvrdí, ľe pokud by se tyhle pilulky tehdy neobjevily, pohlo by se vąechno zcela jiným směrem a taneční hudba by dnes rozhodně nebyla tak populární. “Fatboyovo” první angaľmá bylo v kapele Housemartins, kde působil jako hráč na basu. Manchesterská hudební scéna byla vľdy hodně silná a uľ několikrát nás tenhle hudební ostrůvek přesvědčil o svých kvalitách. Některé projekty vydrľí svoji činnost provozovat dlouho, některé jsou zase naopak postaveny na filozofii – jedno album a dost. Normanovými přestupními stanicemi se tak postupně stávaly Beats International (kdyľ zalovíte v paměti, určitě si vzpomenete na Dub Be Good To Me), Pizzaman jeľ tvořil s Timem Jefferym a JC Reidem, Mighty Dub Katz a podstatným bylo i jeho účinkování v kapele Freak Power. Váľím si lidiček, kteří díky své hyperproduktivitě a snadné vidině rýľování peněz, nezakládají naslepo jeden projekt za druhým. U Normana je jeho převlékání kabátů zaloľeno na zcela jiném důvodu. Co projekt, to určitá odliąnost stylu. A protoľe ľijeme ve světě nejrůznějąích ąkatulek, není tahle skutečnost vůbec na závadu. Alespoň se nemůľete po vyjití nové desky seknout, protoľe z 90% autorův rukopis cítíte.
DJ Norman “Fatboy Slim” Cook and his wife Zoe Ball smile as they arrive for the Brit awards at London’s Earls Court arena February 26, 2001. The Brit awards are the British music industry’s equivalent of the Grammys, the biggest and most revered music awards ceremony of the year. Fatboy Slim collected the first award for the evening for Best British Dance Act. REUTERS/Kieran DohertyPrvním singlem jeho nového alter ega se stala skladba Everybody Needs A 303. Znalci jistě poznali reakci na nejpouľívanějąí zařízení ve studiích. Jde o syntezátor, který pro taneční hudbu určoval hodně charakteristický zvuk a který se vedle daląího – Rolandu 909 stal téměř nesmrtelným (vąak ho také potřeboval kaľdý:-). Ne vľdy vąak ąikovným muzikantům vychází vąe podle jejich představ – skladba to byla výborná, ale zřejmě bylo potřeba, aby si lidé na nový pseudonym zvykli. Prozatím propadla, ale díky své nadčasovosti v pohodě zvládla reedici o dva roky později, kdy se jí konečně podařilo stáhnout na sebe zájem publika. Prvním albem bylo Better Living Through Chemistry. Projevuje se zde Normanův obrovský smysl pro detail. Počínaje vynikajícím obalem přes náplň jednotlivých tracků. Neoposlouchané zvuky, inspirace v historii, vlastní ukázková ąkola samplingu, smyček a zvukových kouzel včetně nových vlastních postupů jeľ následně začaly vytvářet gro pro styl nový náplní, starý jménem – Bigbeat. Obrovská díra do světa se mu vąak podařila s albem You´ve Come A Long Way, Baby. Deska naąlapaná do poslední vteřiny hodně energickými tracky vrhla na trh, do éteru rádií i na téměř vąechny diskotéky naąí planety takové pecky jako Rockafeller Skank, Right Here, Right Now nebo Gangster Trippin´. Skladby byly podpořeny ąpičkovými klipy a pro “Fatboye” to znamenalo jediné. Konečně se dostal na ąpičku, ale zároveň to (alespoň pro mne) přineslo i stinné stránky – propůjčení skladeb do reklamních kampaní a vyrábění kopií sebe sama. Mám na mysli to, ľe jak pro skladby následující, tak pro remixová dílka (Corner Shop – Brimful Of Asha, Groove Armada – I See You Baby) platily zajeté bigbeatové formulky a jen zcela vyjímečně sám sebe nekopíroval. Je to zcela podle logiky “Chcete Fatboye – máte ho mít”, ale ono se vąechno jednou přejí… Na druhou stranu si mohl ąéf labelu Skint – Midfield General (potaľmo i Sony) mnout ruce, protoľe Norman jim dokázal vydělat tolik peněz, ľe ani v těch nejbláznivějąích snech to nečekali.
Pořád stejné postupy mě dost nudili a tak jsem Fatboyovu tvorbu zcela ignoroval a přehlíľel. Pak se stalo něco neobvyklého. Jednoho dne, někdy v příjemný letní podvečer, jsem zaslechl z éteru svého nejoblíbenějąího rádia skladbu jeľ mě na dlouhou dobu totálně odrovnala. Hlas zpěváka (aľ později jsem se dozvěděl, ľe ąlo o posmrtně vysamplovaný zpěv Jima Morrisona) příjemně vyprávěl: “Bird of prey, flying high / in the summer sky, gently passing by…”. To vąe za podpory příjemných ploch a vůbec celkově hodně dotaľené atmosféry, aby výsledkem byl track zcela oproątěn od bigbeatových motivů, s nádechem uvolněných a nadýchaných tranceových vypalovaček. Bylo to pro mě překvapení roku, kdyľ jsem se dozvěděl autora tohoto veledíla. Vzhledem k Fatboyově dosavadní tvorbě jsem to opravdu nečekal. Potřeboval jsem tuhle skladbu slyąet několikrát denně a netrpělivě jsem čekal na celé album. To se objevilo v listopadu a rozhodně mělo náročnějąím posluchačům co nabídnout. Troąku kontroverzní obal, nezbytná nálepka o nevhodnosti textů a jedenáct nových skladeb k dispozici. Talking Bout My Baby desku začíná jakýmsi beatlesáckým klavírkem, pokračuje přes kontakt skandujícího zpěváka s rozváąněným publikem. Klavír je příjemně filtrován a tahle skladba slouľí jako opravdový rozjezd. Za celou dobu bezmála čtyř minut v ní neuslyąíte jediný úder bicích a přesto v sobě má neskutečnou energii. V okamľiku kdy by se mohla jeątě více rozjet a já s hrůzou zaslechnu Fatboyův klasický bigbeatový nájezd, je násilně utnuta a hned vystřídána Star 69. Tuhle lehce oplzlou skladbu pouľil i Josef Sedloň do svého technomixu u prosincového vydání časopisu Tripmag. Je to hodně rozjetá techno věc se spoustou chytrých acidových zvuků, filtrů a straąidelných efektů. Nejlepąí je vokálová sloľka, která se vine v nekonečné smyčce celým trackem, aby ukázala ľe i hlas se dá vyuľít jako daląí originální nástroj. Love Life poprvé představuje zpěvačku Macy Gray. Její soulový lehce nakřáplý hlas vytváří i díky jejímu fealingu hodně kolébavý song, plný zajímavých zvratů a momentů. Macy tohle vąechno získala z předchozího účinkování v jazzové kapele a je skutečnou mistryní ve svém oboru.
Ya Mama i následující Mad Flava jsou hodně ovlivněny hiphopem. Z toho jsou vykrádány hlasové samply, Fatboy uľ začíná trochu sklouzávat k bigbeatu a celek doostřuje rozvrzanou kytarou. Pokud se mu něco upřít nedá, pak je to jeho věčné hračičkaření ve studiu a dotahování pro mnohé uľ značně přeplácaných skladeb. Vąe tu má vąak svůj osobní řád a není tu ani jedna vteřina nazmar, ani nějaké hudební prostoje. Se ąkolou samplingu se můľete seznámit na konci tracku Mad Flava. Opravdu bláznivě poskládané samply jsou ąikovně vrstveny přes sebe. Retox je jakási obdoba Star 69, pouze se tu objevuje jiný hlasový úryvek a stařičká disco melodie srovnatelná s francouzskými houseovými retro zásahy. Tak zběsilý konec jsem nečekal, protoľe to co dokáľe z útrob syntezátorů Norman vyhnat ven je nepochopitelné. Čas od času hodně syrový zvuk vezme, pětkrát, ąestkrát zopakuje, zastaví, pustí po zpátku, přidá jeątě nepříjemnějąí zvuky a pak drze naváľe skladbou, která je jeątě naąláplejąí. Jako by chtěl říct: “Myslíte si, ľe jsem v osmatřiceti starý? Já vám jeątě ukáľu, zač je toho loket…” a buąí do nás bez milosti těmi nejtěľąími beaty z nejtěľąích.
Demons je daląím vokálovým trackem s ochraptěnou Macy. Hodně příjemná skladba, která vyąla jako daląí singl společně s působivým videoklipem. To nejlepąí si Fatboy vąak nechal nakonec. Song For Shelter má uctyhodných jedenáct minut a věřte mi, ľe aľ skončí, budete smutní, ľe to tak rychle uteklo:-(. Původně krátké samply ze Star 69 jsou zde v celé své kráse a délce. Má je na svědomí Roland Clark, protoľe pocházejí z jeho singlu I Get Deep. U nahrávání tu vypomáhala velká hvězda Roger Sanchéz a je to cítit. Nejhouseovějąí track ze vąech. Je to hodně příjemná skladba se spoustou změn a zvukových rozjezdů. Počkejte si na závěr, tam kde Fatboy na desce začínal, tam také končí…
Zhodnocení: Fatboye Slima jsem dosud neměl rád. Vadil mi hlavně fakt, ľe kdykoli se objevil s novou skladbou či remixem, po třech vteřinách jste poznali, kdo je autorem. Tady se představuje v tom nejlepąím světle – po bigbeatu ani památky a umíchaný výsledek jeľ je připraven z nejrůznějąích houseových odnoľí vás určitě zasáhne. Ode dneąka začínám Fatboyovu tvorbu opět vyhledávat! Povąimněte si vąech samplů, které dokázal na album vměstnat. Vykrádá opravdu ze vąeho, skoro jakoby měl pocit, ľe vąechny desky co má doma prostě vyľdímat nestihne…
Myclick
