Recenze: Muki – Quiet Riot
Miluju desky, které dokáľí posluchače jak pobavit, zaujmout, rozněľnit, tak v něm i ponechat něco napořád uloľeného, co si můľe kdykoliv bude chtít, ze své paměti znovu vyvolat. Tohle je případ anglického seskupení s podivným názvem – Muki. Dalo mi velkou práci neľ jsem si o nich sehnal nějaké materiály (Josefe, velký dík hlavně Tobě!) a ani v nejmenąím jsem nečekal, ľe kapela která je tady s námi jiľ přes tři roky, je tak utajována a snad i zapomínána. Ty dvě chytré hlavičky jeľ vymýąlejí pro své nástroje tolik potřebné nápady patří Jules Evansovi a Luke Mullensovi. Předtím neľ se jejich ąikovné ruce daly do společné práce, vyzkouąeli si první krůčky v hudebním průmyslu odděleně. Jules byl vyuľit jako hráč na perkuse pro projekt Andrew Weatheralla – Sabres Of Paradise (mimochodem – brzy si představíme Andyho nové dílko Two Lone Swordsmen) a následně si téľ vyzkouąel vlastní invenci pod názvem Jata u Subconscious Records. Luke na to ąel trochu jinak.
V Severním Londýně, v městečku Steam má svoji produkční firmu, pro kterou si vypěstoval celkem dobré předpoklady. Jiľ jako ąestnáctiletý hrál v kapele jeľ se specializovala na směsku funku a jazzu. Vsál do sebe veąkeré pocity, které mu tahle hudba přináąela a vąe vyůstilo v DJing, kde na talířích gramofonů klouzaly desky jak jazzově orientované, tak vinyly s houseovými beaty. Sjezdil s nimi japonské kluby a přitom jeątě stihl spolupracovat s takovými labely jako jsou Slip´n´Slide, Conscious Records a Subconscious Records, kde se seznámil s Julesem. Jejich prvním počinem byl singl Jahbar v roce 1997, který o rok později následoval daląí singlík v pořadí – Shine. Tahle dvě dílka stačila k tomu, ľe jak kritika tak i muzikanti (jmenujme za vąechny Laurent Garniera, The Egg, Rob Fletchera) řvali nadąením.
A coľe jste vlastně mohli před těmi třemi lety slyąet? V tom je právě ten problém. Pro tvorbu Muki se jen stěľí hledá nějaká stylová krabička. Navíc jednou slyąíte to, za hodinu zase zcela něco jiného – záleľí vľdy na vaąí osobní náladě, prostředí, pocitech, situaci, teplotě vzduchu, rosném bodě:-) a daląích zpočátku nedůleľitých faktorech. Jednou je to downtempová stavebnice, podruhé chilloutové táhlé tóny, pak zase drum´n´bassová procitnutí, jindy melancholické pobrukování, neznámé originálně poupravené samply a k tomu vąemu připočítejte obrovský stereoprostor jeľ mají k dispozici. Dokáľou si hrát jak s jednotlivými tóny, barvami tak i s celým pásmem, jehoľ dvěma metami jsou vaąe kvalitní a tolik vyuľívané reproduktory. Po obou výrazných singlech se s napětím očekávalo debutové album. Cabin Fever překvapilo i ty největąí hudební flegmatiky. Devět skladeb se zde nacházelo v hodně snivém oparu, nejmodernějąí technika se mísila s klasickými ľivými nástroji a vznikala tak dokonalá díla nejjemnějąích substancí a nejněľnějąích pohlazení. Nikdo dopředu nevěděl, co se v následujících pěti vteřinách stane. Jako by Muki ignorovali zajetá pravidla a sami tak pomocí čidel napojených na mozkové závity procítěně vyprávěli nové a nové příběhy. Pokud jste tohle album neslyąeli, okamľitě to napravte – je přesyceno hudebními motivy, které jeątě dlouho nezestárnou a pro ranní probuzení s bolestmi hlavy a vykročením levé nohy z vyhřáté postýlky, je ideálním lékem. Odhodíte ąpatnou náladu a díky téhle desce proľijete nádherný den. Moc a moc jsem se těąil na “druhý díl”, který se loni objevil opět na labelu Mantra, kde vydávají mimo jiné taková esa jako Bim Sherman, Saint Etienne nebo Natacha Atlas.
Jeho název je Quiet Riot, coľ znamená něco jako Tichá Demonstrace… Jiľ obal naznačuje, ľe půjde opět o svět plný tajemství a záhad, kdy si budete připadat jako děti, které poznávají a objevují prozatím neprobádaný svět. Luke i Jules se opět předvedli v tom nejlepąím světle. Skladby jsou namíchány do sebe a vytváří tak kompaktní celek příběhu, který nelze dělit. Je to stejné, jako byste začali číst knihu od půlky. Dbá se zde na postupný vývin. Začneme pomaloučku, polehoučku a postupně se dostaneme přes zamilované tracky aľ ke sviľnějąím skladbám. To vąe za asistence nových aktuálních zvuků, které jste nikde jinde prozatím neměli ąanci slyąet. A pokud vám připadají houkačky aut jeľ spěchají na místo neątěstí jiľ obehraným zvukovým doplňkem, tady si je skutečně vychutnáte – kdyľ se totiľ přikryjí mnoľstvím rozmanitě namíchaných efektů, je výsledek víc neľ dobrý. Nejenľe jsou oba talenty, co se hudebních doprovodů týče, ale mají dokonce čuch i na vokalisty a to vám přitom kaľdý skladatel potvrdí, jak je těľké po celé Evropě sehnat člověka, který umí zpívat. Jak v titulní věci, tak i v zářijovém singlu I Don´t Want To Know zazní báječné vokály, které ovąem skladbě pomáhají, neľ aby ji nějakým “stupidním” textem o lásce ubliľovaly. Hlasová podobnost zpěvačky v I Don´t Want To Know s Mariah Carey je příznačná. Problém je, ľe by skutečnou Mariah ti dva nezaplatili… Hodně skladeb by mohlo aspirovat na ty nejnádhernějąí výběry pod sluncem – Café Del Mar. Zavřete oči a letíte vstříc novým záľitkům – taková Space Out je jako hudební doprovod pro váą let v oblacích ideální. Začnete jiľ tolikrát pouľitým a přesto stále objevným zvukem stíhačky, proletíte se nad potůčky, do sluchátek slyąíte hlasy z vysílačky a k tomu vąemu vám hrají nádherné melodie plné vyčkávání a zvratů před něčím velkým. Hoąi dokáľí podráľdit vaąe smysly a tam kde začínáte být ukolébáváni ke spánku, vąe vygradují a zcela změní zajetá pravidla, takľe ve finále oka nezamhouříte a budete chtít aby tenhle nádherný příběh plný osobních pocitů nikdy neskončil. Ideální by byl poslech při dobré párty v oddechovém chilloutu. Je to přesně ten typ desky, jeľ by této místnosti dělal jméno! Dechová sekce ve Funky Sofa (to je zřejmě to na obalu:-) jede taky na výbornou. Skoro byste radąi se vąím ąvihli a vyrazili do světa za nějakým tím jazzem. Aľ tak vás tyhle tracky příjemně rozněľní! Chválím dechové nástroje, ale musím pochválit i veąkeré perkuse (WPPK). Jsou to okamľiky, kdy slyąíte přírodní zvuk dvou dřívek a přitom si představujete jak sedíte někde ve tmě u praskajícího ohně, vnímáte pouze ten ľár a tam u srdce, tam je vám moc příjemně. Zhluboka dýcháte a plavete s těmi zvuky v nekonečném a hodně silném proudu výrazných skladeb. Space Out je totiľ symfonií pro rok 2001. Takhle nějak si představuju klidnou tvář příątího aľ přílią přetechnizovaného tisíciletí. Pokud budu utíkat pryč z reality, rozhodně se budu k těmto skladbám vracet. Jde o hodně tajemný track, kde se nálada mění kaľdým okamľikem a vy si budete u ní představovat jen ty nejhezčí chvilky, které vás v ľivotě potkaly.
Zhodnocení: Quiet Riot je jiľ druhým pokračováním u nás nepřílią známých Muki. Jejich hudba je hodně atmosférická a emotivní a hlavně si bere inspiraci ve vąem co nás obklopuje. Díky téhle talentované dvojce stojí za to ľít! Pochopíte, ľe svět je jeątě stále připraven dát vám to, na co si vzpomenete. Pro někoho aľ přílią optimistická a klidná deska, ale to musí být vąe jen o beatech a energii??
Myclick
