Kompilace – QILAASH – HOW THE WEST WAS ONE
Poslední dobou mám pocit, ľe recenzuju čím dál tajemnějąí desky. Uľ ten obtíľně vyslovitelný název téhle kompilace. Naątěstí je tahle deska vybavena vynikající příručkou, kde se dozvíte nejen to, co je Qilaash, ale jsou tu i shrnuty informace o tvorbě a novinkách zúčastněných projektů. Taková menąí biografie i s fotkami – panečku, tomu říkám booklet. Obálka i zadní část působí jako plakát na nějaký film. Takľe, co je to Qilaash? Je to název kmene, který ľije v horách Hindukush a údolích v blízkosti Chitralu v Pákistánu. Je zcela izolovaný od zbytku světa a zachovává si svůj ľivotní styl po tisíce let. Je chráněn před kulturními změnami a politickými tlaky. Dále se v tomto bookletu, který není vůbec skoupý na informace, můľeme dočíst, ľe umělci kteří na tomto albu vystupují, mají jeden společný rys – velkou lásku k hudbě, at uľ se jedná o míchání a kombinace klasické, církevní a folkové hudby, přes pop a filmové melodie. To vąechno je zde propojeno se zvuky západních klubů. A tak jména, která jsou na této desce zastoupena, nejsou vůbec poháněna sny o úspěchu a penězích, ale uměleckou hrdostí v hudbu, které autoři věří a jsou jí zcela oddáni.
Dvanáct skladeb této desky představuje staré známé, a» uľ jsou to projekty Asian Dub Foundation, Natacha Atlas, Transglobal Underground, Fun Da Mental, zároveň se tu vąak objevují jména, se kterými se setkávám zatím poprvé. Lidem, co slyąeli poslední alba těchto interpretů, nebude poslech této desky působit ľádné potíľe, ti ostatní se moľná poprvé setkají s tradičními etnickými nástroji a pověstným hrdelním zpěvem a objeví tak tajemství úspěchu labelu Nation Records. Je chvályhodné, ľe se v dneąní době najde někdo, kdo takovouhle muziku podporuje. Doba je zlá a přílią upřednostňuje jména, která gramofonové firmy tlačí na pulty obchodů, kdyľ uľ teď ví, ľe po sladkých popových hvězdičkách za pár let neątěkne ani pes. Byznys je holt byznys. Toto album je pravým opakem. V kaľdé skladbě ucítíte atmosféru té pospolitosti, která panovala při natáčení a originální přístup ke slučování etnických motivů s technickým zázemím studií.
Album otevírá skladba Rebel Warrior od nedávných návątěvníků Prahy – Asian Dub Foundation. ADF jsou projektem, který ve svých textech kritizuje téměř vąechny a vąechno. Pramení to hlavně z osobních zkuąeností kapely, která se dříve setkávala s rasistickými výpady. Frontman Master D má opět hodně originální projev a mě je tak trochu líto, ľe ADF se dnes uľ hudebně odchýlili od toho, co v roce 1995 předváděli. Řekl bych, ľe po odchodu z Nation Records uľ jsou úplně někde jinde, coľ je velká ąkoda – ethno kabátek jim sluąel mnohem víc! Tato skladba pochází z debutového alba Facts and Fictions a je inspirována básní Bidrohi, kterou v Indii napsal v roce 1920 Kazi Nazul. Kazi Nazul byl revolucionář, kterého Britové věznili – proto ten příznačný název.
Asi nejvíce mne zaujal remix Talvina Singha pro vokalistku Transglobal Underground – Natachu Atlas. Talvin Singh, který rozjel svoji kariéru uľ v patnácti letech a zatím stihl spolupracovat např. s Massive Attack nebo Björk, připravil pro Natachu remix skladby Duden, jehoľ originál je na albu Diaspora. Drum´n´bassový rytmus je vyřeąen oproti dneąním D´n´B postupům zcela originálně. Původní rytmus lámaných beatů je zachován, liąí se jen nástroje – v tomto případě klasické bicí automaty nahradily tradiční indické perkuse. Vynikající nápad spolu s kosmickými plochami zcela vybočuje oproti ostatním skladbám na této kompilaci.
TJ Rehmi vytvořil hodně hypnotický track s převalujícími se bubínky. Název Who Killed Banghra? je parodií na Who Killed Bambi? od Sex Pistols a zaujme mnoha změnami, kdy jsem já nejvíce ocenil závěr skladby, která se po předchozích rachtavých bicích dokáľe příjemně vyklidnit.
Asi nejznámějąí projekt Nation Records – Transglobal Underground se zde prezentuje přemíchanou skladbou Body Machine z posledního alba Rejoice, Rejoice. Remixérský zásah provedli Earthtribe a i kdyľ není ąpatný a na tuto desku zapadá, mám pocit ľe originál byl lepąí. Nejdrsnějąím trackem, místy připomínajícím Prodigy nebo tím řevem Goldieho, je skladba od Charged (Empire, Empire). Je to hodně rychlá skladba s agresivními výkřiky, které by uľ zřejmě sluąela nálepka „Ethnorock“.
Juttla je relativně novým projektem (datum vzniku je polovina roku 1998) a jedná se o člověka, který se na drum´n´bassové scéne zapsal jako projekt Ricochet. Nejdrum´n´bassovejąí (hrozný slovo :-)) věc celého alba by neměla s etnickým nádechem desky téměř nic společného, nebýt vokálu s tradičním (místy aľ roztomilým) asijským přízvukem. Zbytek alba uľ vás zřejmě ničím novým nepřekvapí, ale nudit se určitě nebudete.
Zhodnocení: Máte-li rádi etnickou muziku z tajemných asijských končin, která vznikla za pouľití jiných nástrojů neľ vetąina současných skladeb, podívejte se rozhodně po této desce, která shrnuje to nejlepąí z nejlepąích, co nám tenhle label mohl v posledních letech nabídnout. Hudba je to zajímavá, ale stejně mám dojem, ľe i tento styl začíná trochu stagnovat. Je to divné, měla by zde být jeątě spousta inspirace pro daląí tvorbu. Doufejme, ľe sitáry, píątaly a bubínky nemají jeątě odzvoněno, protoľe pro zpestření nějakého festiválku je tahle hudba jak dělaná.
