Transmission 2 report
Tři měsíce uplynuly jako voda a máme tady druhý díl seriálu megaakcí pojmenovaných Transmission – Beyond your fantasy , tentokráte s podtitulem A Different World. Při návratu z prvního dílu nazvaného Another Dimension, sem si říkal, ľe tak vysokou la»ku budou pořadatelé horko těľko něčím překonávat. Nicméně lineup sliboval opravdu skvělou párty. Je právě sobota 20. května 2006 9:00 a cesta za Transmission právě začíná.
Cesta začíná na palubě autobusové linky Student Agency Expres. 4 a půl hodiny naplněné kodrcáním se po nejrůznějąích silnicích a dálnicích v čele s chloubou naąeho národa dálnicí D1, připomínají spíąe jízdu po tankodromu. Stav naąich silnic a dálnic je prostě k smíchu, jakmile člověk vyjede z města začíná utrpení. Naątěstí trvá jen oněch zmíněných 4 a půl hodiny. Po příjezdu na Florenc mě čekalo zděąení, tohle má být hlavní praľské autobusové nádraľí ?? Připomíná to spíą rozbombardovanou trľnici v Kosovu. Po příjezdu do prahy následuje přesun do Holeąovic, kde si dáme obídek, srazíme se s daląí bandou lidí z celé republiky a pudem koukat na hokej. V 15:15 místního času drama začíná, jde nám přece o postup do finále ne, tak jen kluci do toho. Jak se tak nad tím zamyslím, tak mi dochází, ľe se historie opakuje, stejná hospůdka stejní kámoąi a opět stejný zápas Česko – Finsko. Tentokrát vąak na Mistrovství světa. Je to tááááááááááám, jsme ve finále. Po výborném výkonu jsme porazili Finy 3:1. Tak a teď uľ se můľeme v klidu připravovat na dneąní párty. Před tím, neľ jsme dorazili k T-Mobile aréně jsme potkali několik cizinců z nejrůznějąích koutů Evropy, z Německa, Itálie , Slovenska, Polska, i Maďarska. Vąichni se tu sjeli s očekáváním velkolepé akce.
Je právě 20:30 a já s Antim stále tvrdnu ve frontě u brány. Fugaz s Yvesem sou jiľ uvnitř. Akce měla začít ve 20:00 vystoupením Dje Sana, ale asi toho z něj moc nestihnu. Lidí je tady snad tisícovka, tak narváno sem tu snad jeątě neviděl. V aréně to musí fakt stát za to, pod vlnou beatů se otřásá celá hala. Trvalo daląích bezmála 15 minut neľ jsem se dostal dovnitř. Po zkuąenostech z předeąlých párty, jsem se vydal hledat ąatnu do vyąąího patra, kde obvykle bývá prázdno, bylo tam prázdno i tentokrát, chyběli tam nejen lidé, ukládající si tam věci do úschovy, ale i personál, který by tuhle sluľbu zprostředkoval a tak sem musel zase zpět dolů hledat volnou ąatnu. Předtím jsem vąak musel jít s “pískem” a tak jsem vlezl na záchod. Jaké bylo mé překvapení, kdyľ jsem nenaąel ľádné muąle ale jen kabinky. Po vykonání své potřeby jsem vylezl z kabinky a potkal jsem pár slečen, které se po zjiątění mé přítomnosti začali nahlas smát, říkal jsem si co se to děje. No samozřejmě jsem se nacházel omylem na dámských záchodcích.o))) Vrátil jsem se hledat volnou ąatnu. Po pár minutách hledání, se na mě usmálo ątěstí a cíl byl nalezen. Odloľil jsem si zavazadla a přebytečný oděv a s kamarády jsem se vydal vstříc epicentru veąkerého dění.
Přiąel jsem zrovna k době, kdy končil svůj set DJ San a tak nemůľu hodnotit. ©el jsem na malou obchůzku, abych si to tady troąku prohlédl. Hlavní podium bylo situováno na uľąí straně T-Mobile arény tak jako v případě vystoupení Tiesta. Toto řeąení nemám přílią v oblibě, zvýąí se tím sice kapacita taneční plochy, nicméně se tím výrazně sníľí kvalita ozvučení, nebo» zvuk má v aréně úplně jiný odraz. Ale zas na druhou stranu se zúľilo podium, takľe člověk jiľ měl tentokrát v zorném poli prakticky vąechno, co se před ním dělo. Zajímavostí bezesporu bylo něco jako přehlídkové molo přímo v centru hlavní stage. Říkal jsem si, ľe kdyľ je to tak velké, tak dneska bude parádní show. Je právě něco kolem 9. hodiny večerní a za mixpult se staví Holandský DJ Matthew Dekay. Byl jsem na jeho výkon opravdu zvědavý, nebo» ačkoliv patří mezi mé oblíbené producenty, jeho set jsem jeątě neslyąel. Musím uznat, ľe mě mile překvapil, hrál pohodový progressive. Na jeho vystoupení uľ byla T-Mobile aréna velice sluąně zaplněná. Mohlo to být cca 2000 lidí kdyľ to přeľenu. Musím uznat, ľe Matthew se rychle dostal návątěvníkům pod kůľi nebo» se několikrát za jeho set neslo halou tleskání jako při vystoupení těch největąích hvězd. Musím uznat , ľe náą 2. vystupující má dobrý vkus co se týká výběru desek, třeba nesmrtelná klasika Jones & Stephenson – The First Rebirth se mi moc líbí, stejně jako třeba celkem jeątě nová věc Above & Beyond – Alone Tonight. Akorát je mi líto , ľe zahrál tak málo ze své vynikající produkce, přeci jen Matthew Dekay vs. Proluctors – Bad je výborná skladba, ale je to málo. Během jeho setu se taky začaly objevovat lasery, musím uznat, ľe to vypadá výborně, laserový paprsek vystřelený do obyčejné disko koule můľe dělat zajímavé věci. Na přehlídkovém molu nám začali tančit tanečnice. Mno celkem hezký pohled to byl, ale nás více zajímá muzika (heh).
Kolem 22:45 se začal Matthew loučit a nastoupila na podium pro mě, ale podle ohlasů i pro větąinu lidí, hlavní hvězda dneąní noci a tou nebyl nikdo jiný neľ Markus Schulz. Markus patří mezi jedny z mých nejoblíbenějąích DJ’s vůbec, jeho show Global DJ Broadcast poslouchám uľ několik let a musím uznat, ľe je to jedna z nejlepąích progressive/trance show co znám. Samozřejmě sem se kromě jeho radio show dostal k poslechu jeho setů, které jsou vľdy velice kvalitní, barevné a hlavně baví lidi po celém světě. A tak jsem se na jeho vystoupení těąil jako malý kluk. Začal opravdu výborně Karen Overton – Your Loving Arms (Markus Schulz vs Elevation Intro Mix). Sice mám osobně radąi originál mix, ale ten intromix se mi moc líbil. Daląí kousek Yilmaz Altanhan – Eighties je pro mě dneska jiľ klasikou. Během Markusova setu přibylo v aréně mnohem víc lidí. Bylo to vidět třeba při Nalin & Kane – Open Your Eyes (Markus Schulz & Elevation Rmx), zvednuté ruce takřka po celé hale, nevynecháno jediné místo. Jelikoľ mě při Markusově setu začalo něco tlačit, tak jsem musel zajít na toaletu, tentokrát na tu správnou. Kabinky jsou luxusně zařízené, na záchodě čisto, voňavo, mno moc dlouho to tam vonět nebude, po daląích 2 hodinách to tu bude vypadat jako v chlívku. Po vykonání své potřeby jsem se vrátil na parket, právě včas na Way Out West – Killa (Orkidea Remix), coľ jsem teda opravdu rád, ľe jsem to stihl, propásnout takový kousek by byla hrůza. V jednom okamľiku se tam začal Markus kvůli něčemu rozčilovat a dohadovat se s technikem, opravdu by mě zajímalo o co ąlo. Markus také nezapomněl na svoje hity: Markus Schulz and Departure with Gabriel & Dresden – Without You Near (G&D Rmx) a Markus Schulz feat. Anita Kelsey- First Time (Dub) na závěr byly perfektní. Markus se loučí, publikum ho odprovází mohutným potleskem. Jeho první vystoupení u nás dopadlo na jedničku. Set byl výborný, skvěle se na něj pařilo, prostě pro mě nejlepąí DJ večera. Po Markusovi jsme si s kamarády chtěli troąku odpočinout a tak jsme vylezli na tribunu a čekali jsme na počátek DJ/VJ show Vision Impossible. Musím říct, ľe vystoupení se opravdu povedlo, skloubení hudby s vizuální show bylo perfektní. A ty tracky taky velice sluąné, jmenujme třeba Juno Reactor – Mona Lisa Overdrive, Ferry Corsten – Right Of Way či Mauro Picotto – New Time New Place. Asi v polovině jejich vystoupení doąlo na live show skupiny Metal Rob, kteří byli i na Transmission 1, ale tentokráte pobyli mnohem déle.
Vystoupení Vission Impossible se mi moc líbilo, ale vąichni jiľ jistě netrpělivě čekali na vystoupení headlinera celé párty Armina van Buurena. Inu během jeho začátku jsem se poflakoval po stáncích s občerstvením, abych ukojil svůj hlad. ©unková Bageta za 45,- mno tady se někdo asi praątil hodně do palice, nicméně musím uznat, ľe byla dobrá (aspoň něco). Při příchodu zpět na plac, jsem procházel kolem Deluxe tribuny. Váľně jsem nepochopil její význam, nebo» jsem si vąiml, ľe tam má ze spodu přístup úplně kaľdý a to i člověk s obyčejnou vstupenkou, nebo» jsem si nevąiml jakékoliv kontroly (poznámka Karel: po mě chtěla security pokaľdé ukázat náramek a bez něj by mě tam nepustila). Samozřejmě to mělo za následek to, ľe za chvíli bylo na Deluxe tribuně narváno aľ k prasknutí. Coľ se samozřejmě nemohlo líbit majitelům Deluxe vstupenek, kteří se připlatili za jistou dávku luxusu, která jim tímto zprostředkována nebyla. Ale teď jiľ zpět k Arminovi. Přiąel jsem zpět na tribunu zhruba v půli Leama & Moor – Everything Matters (Matthew Dekay club mix). Jak se tak koukám, Arminova komunikace s publikem je fakt výborná, méně uľ jeho set. Nevím, jak bych to řekl, ale čekal jsem víc Armina, víc ASOTu. I kdyľ někdo můľe namítnout, ľe v ASOTu byla větąina ze zahraných skladeb, tak musím říct, ľe mi neąlo přímo o skladby jako spíą o atmosféru, kterou má ASOT nezaměnitelnou a jemuľ se tato noc přílią nepodobala. V určitých momentech jsem si myslel, jestli se nejedná o Warm-up k vystoupení Paula van Dyka. Prostě jednoduąe řečeno, zahrané skladby byly dobré, technika taky, prostě Armin předvedl svůj vysoký standard, ale já čekal mnohem víc. Myslím, ľe na Arminově setu se asi nejvíce podepsala kvalita ozvučení, která byla tentokrát velmi nízká, ale o tom aľ později. Za zvuků Armin van Buuren – Sail jsme se ąli opět občerstvit, přičemľ jsme na jednou ze stánků objevili opravdu humorný nápis, který Fugaz zdokumentoval ” House párty 20.5.2006 T-Mobile aréna” .
Tak a jsme vąichni opět na parketu, rychle do první řady, nebo» přijde pro mě hlavní hvězda číslo 2. Marco V. Jelikoľ arénu po Arminově setu začala opouątět řádka lidí, tak máme uąetřenou námahu při cestě dopředu, jde to opravdu snadno. Jsem opravdu zvědavý co bude dnes Marco hrát, slyąel jsem pěknou řádku jeho setů, ale na ľivo jsem ho jeątě hrát neslyąel. Čekal jsem opravdový masakr a ten se taky stal skutečností, Marco nás prostě normálně rozsekal na nudličky, nechal nás upraľit v ohni a pak nás nechal rychle chladnout, jelikoľ opustil mixpult o nějakých 20 minut dřív. Zahrál samozřejmě řadu svých hitovek jako Marco V – Automanual, Marco V – False Light ,Marco V – More Than A Life Away, ale nezapomněl ani na starąí klasiky jako Members of Mayday – 10 in 1 (nejspíą PVD club mix), nebo novějąí tracky Mad 8 – Work This Pussy (tenhle track se mi obzvláą» líbí). Ale jak uľ jsem psal výąe, kolem 5:40 to náą slavný Marco zabalil a ąel asi na kafe. A tak se k mixpult postavil opět DJ San, který se aľ do 7 hodiny ranní snaľil ze vąech návątěvníků vysát zbytky sil. Čekal jsem, ľe vzhledem k brzké hodině ranní zahraje kapku pomaleji, ale on ne, sprostě do nás buąil, aľ se z repráků práąilo. Během jeho setu jsme vąichni 4 opět vylezli na tribunu, únava byla veliká, ale do odjezdu autobusu domů zbývala jeątě fůra času. Zůstal jsem aľ do konce, jak tak poslouchám, tak mě Sanův set nijak zvláą» nenadchnul. Jedním z mála dobrých tracků byl určitě San & Sebastian Moore – Night Eyes a taky samozřejmě jeho nesmrtelná klasika Solid Sessions – Janeiro (ąkoda, ľe ne v AvB mixu). Během Sanova setu si jedna dvojice vychutnala jednu skladbu jako plouľák a vlnili se spolu jako dvě kobry při páření. Nyní se uľ blíľí úplný závěr celé párty, jako úplně poslední dneska zazněla skladba Armin van Buuren – Song for the Ocean, coľ je můj srdcový kousek. A je to tady, je po vąem, rozsvěcují se světla, kdyľ se člověk podívá kolem a kolem, uvědomí si, jací jsme my lidi prasata. Na taneční ploąe to vypadá jako na smetiąti, povaluji se zde prázdné PET láhve, sáčky od chipsů, plechovky od nápojů a daląí, mnohem nechutnějąí věci, které nebudu psát. Po skončení produkce jsme já a Anti vylezli ven na čerstvý vzduch a ąli jsme pomalu na autobus, který nás odvezl domů.
Kdyľ se na tuto akci podívám celkově, zanechává ve mně celkem rozporuplné názory. Rozhodně nenaplnila mé očekávání. Tak si to shrňme, organizačně takřka bez problémů, dlouhé fronty u vchodu sice byly, ale s tím se nedá nic dělat, snad jen pouątět dřív, nebo alespoň včas a ne o pul hodiny později. S ąatnami problém nebyl, akorát mě troąku překvapilo, ľe nebyly funkční ty horní, nejspíąe se otvíraly aľ v pozdějąích hodinách, ale to jsem nemohl zjistit. Ceny na barech uąly, akorát tu byly takové malé ústřely jako třeba ta bageta za 45 kč. Jak uľ jsem se zmiňoval výąe, lineup byl parádní, ale jednotlivé výkony uľ nikoliv. Co se týká veąkeré vizuální show od světel, laserů, velkoploąných obrazovek, LCD displejů a daląích blbin od Vission Impossible, tak tohle vąechno dopadlo na jedničku. Live Performance bylo taky good, tanečnice i tanečníci odvedli sluąný výkon a hlavně u tanečnic se bylo na co dívat. O výkonu Metal Rob moc psát nemusím, prostě paráda. Takľe jediná věc, která zůstává je zvuk, to byl vąak pro tuto párty kámen úrazu. Vzhledem k situování podia jsem ani nijak dobrý zvuk neočekával, třeba na tribunách nebylo kromě hučení a přehluąování odraľených beatů slyąet takřka nic nebo v zadu v blízkosti Deluxe tribuny byly slyąet jen výąky, z melodie nic a z basů jen klapání a to bez rozdílů toho, jaký byl zvuk vepředu.. Místy se mi dokonce zdálo, jako kdyby zvuk vypadával. Prostě si tu najednou pařím a slyąím jen pravou část, nalevo nic. Nebo se taky stalo, ľe vypadly basy a to byla pak teprve sranda, výąky v poho, středy v poho, ale místo basů jenom trapné klepání. Prostě tentokráte nepřimhouřím ani jedno oko, zvuk byl prostě katastrofální, nemluvě o tom, ľe kvalita byla mnohem niľąí neľ na Transmission 1. Prostě lidi, co zajią»ují ozvučení se nikdy nepoučí. Mají nastavený zvuk tak, aby se otřásala celá aréna, ale v podstatě není nic slyąet. Tímhle způsobem uniká veąkerá krása muziky zvané trance a progressive. Nikoho z nás nezajímá jak je aparatura silná v basech, zajímá nás, jak je silná v melodických pasáľích, protoľe mě nebaví poslouchat jen nudné dunění s melodií někde v pozadí. Pokud se lidé zajią»ující zvuk nepoučí, budeme vąichni muset zváľit, jestli na párty pod hlavičkou UM jeątě někdy půjdeme. Vypadá to tak, ľe vąichni začneme navątěvovat párty v Polsku, Německu či Slovensku, kde pro kvalitu zvuku něco dělají a ne se jen chlubí výkonem. Nebýt zvuku, tak párty ode mě dostane vysoké hodnocení, takhle jen průměr 6/10. Snad to bylo jen pověstné usnutí na vavřínech a pro příątě se zase pustí do práce.
