Čím je pro vás trance?

[wenca]

Já jsem se k TRANCE dostal poměrně pozdě, a to až tak kolem roku 2004… do té doby jsem žil dancem, eurotrancem typu DJs @ work, DJ Visage, DJ Shog, Pulsedriver, Rocco, Mark ‚Oh apod., i když už i v té době se ke mě pár trancovek dostalo, hlavně prostřednictvím stanice VIVA (např. Kai Tracid, Cosmic gate, DJ Scot project, Blank & Jones)….
Již v té době mě trancové tracky zaujaly, ale jelikož se toho ještě na internetu nedalo sehnat tolik věcí co nyní, vůbec jsem netušil, že existuje tolik kvalitních tracků a interpretů, co se TRANCE věnují….
Mezi mé úplně první trance skladby, ze kterých jsem byl naprosto odvařenej, patří Cosmic gate – Exploration of space (na to jsem čekal snad měsíc, než se mi to povedlo tenkrát na Vivě nahrát na videokazetu), DJ Scot project – Overdrive (z té melodie jsem byl úplně v tranzu) nebo Push – The legacy (to mám dodnes na audiokazetě nahrané z rádia a označené původně „nějaké techno“ později přepsáno na „nějaké trance“ sm13
Až tak kolem roku 2005, kdy už jsem nějaké 2 roky věděl, že se jedná o trance, jsem začal vyhledávat tracky intenzivněji a toto hlavně skvosty z roku 2000 – 2004:
Nu-NRG (dodnes moje srdeční záležitost, když jsem slyšel set Live @ orgasmatron, byl jsem úplně mimo)
Tiesto, Cosmicman, Ferry Corsten a plno dalších………..
Mám z toho období spousty tracků, které poslouchám pořád, a vím, že si jich musím cenit, protože nic lepšího už nevyjde….
V posledních letech už moc nové tracky nevyhledávám, jelikož se Trance proměnil v něco, co už ve mě žádné pocity nevyvolává – namísto krásných breakdownů jen samé vrčení, bzučení, prdění, předtím zase už to byl jen tuctovej uplifting s nic moc melodiema, kdy byl jeden track jako druhej…..takže zůstávám věrný starým trackům….sem tam narazím na něco, co ve mě vyvolává pocity i dnes, za poslední rok to byly 4 tracky:
Ronny K. – Onyx
Ronny K. – Unstoppable
Alex M.O.R.P.H. – An angels love
John Waver – Athene
pravidelně sledují též DJ Space Ravena, který dělá přesně muziku, která se mi líbí a SHOCK:FORCE……
Kromě trance však poslouchám všechno možné, podle oblíbenosti to je:
1. dancefloor 90. let (DJ Bobo, Fun Factory, Ice MC, Maxx atd.)
2. eurotrance a dance z let 1999 – 2004 (DJ Visage, Florfilla, DJs @ work, Pulsedriver, Noemi atd.)
3. speed metal (Rimortis, Stratovarius, Visions of atlantis….atd.)
4. rock (Harlej, Alkehol, Škwor atd.)
a pak už je to všechno možný – sem tam nějaká současná rádiová hitovka (Lady gaga – Bad romance je dokonalá), handz-up (v současnosti se mi líbí víceméně jen skladby od DJ Gollum), hip-hop (spíš ten starší „o něčem“ – např. Špatnej wliw – Podzim…) popík typu Enrique Iglesias a klidně si poslechnu i Evu a Vaška sm0

[tranceboy]

Taky se se svým příběhem rád připojím do diskuze.
Hudbu jsem poslouchal snad odjakživa, začínal jsem snad někdy v 7 letech, postupně se vystřídala česká muzika, např. kabát, turbo, apod. Ještě dnes si vzpomínám, jak sem každý večer seděl u magnetáku a poslouchal písničky na přání na radiu impuls. Kolem 13 roku jsem objevil kouzlo dance muziky. Bylo to přes jednoho dje, který své show vysílal na radiu krokodýl, a později kiss hady. Někteří už ví, že to byl dj PMC.
Dokonce i vím datum, kdy jsem napevno usedlal u trance musik. Bylo to někdy v létě, kdy se na radiu v sobotu v noci hrálo euphoria time, mixed by dj Trancefanatik..
Ještě dnes na to vzpomínám s nostalgickou slzou v oku. To byla chvíle kdy jsem napevno a neodvolatelně přilnul k tranceu. O od té doby jsem se neodchýlil ani o milimetr.
Poté už to šlo ráz na ráz. Paul van Dykovy skladby byly základ, posléze ARMIN Van Buuren,
Halovky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ještě dnes vzpomínám na legendární EMOTION Brno. Stále nemohu uvěřit, že skončila, byla to opravdu jedna z nejlepších párties.
Pokračovalo to dále ASOT, Wonderland, Mácháč. Z každé párty a festivalu jsem si odnesl něco nového, a je jedno jestli to byly hudební zážitky nebo setkání se zajímavými lidmi.
V posledním roce jsem nějak zadrhl. Z nedostatku času mi party vynahrazuji početná internetová radia, na kterých poslouchám shows a tracky.

Nyní se konečně dostávám k tomu, co pro mě znamená trance.Už dávno to pro mě není jen muzika.
Trance je víra, naděje v lepší zítřky, utěšovatel nezdarů, a v neposlední řadě i určitý životní styl lidí. Díky bohu mnoha lidí,kteří sdílí určité názory.
Dobrý trance ti udělá velkou radost, potěší tebe na mysli, povzbudí tebe do dalšího bytí, boje s problémy. Nadchne tebe, posloucháš ho stále dokola a dokola. Až znáš každý beat nazpamět, pořád si uvědomuješ, že své místo na slunci jsi si našel. Stejně jako další lidé, kteří ho poslouchají.
Trance se mnou prožívá mé úspěchy i bolesti. Je moje naděje i určité východisko, když se cítím naprosto bezradný. .
Pokud to mám popsat slovy, je to euforie, náboj do života střelený ohromnou rychlostí, určitá droga, bez které si každodenní život jde těžko zvládat.
I já jsem tranceu za mnoho zavázán. Za nové přátele, nové zážitky, nový životní styl …sm15
Bez tranceu bych asi přišel o hodně.
Možná o to více mě mrzí přístup mnoha lidí, kteří trance mají za diskotékovou muziku pro náctileté pošuky, nebo techno. Takoví nepochopili, a asi ani nechcou pochopit o čem trance skutečně je. Je tot to samé jako kdybych kabát zaměnil za eminema..

[seven]

[quote Star_Guitar]Upřímně, k trancu jsem se prokousávala postupně, nejdříve tak na přelomu tisíciletí přes rádia typu Kiss Morava nebo Helax, kde se daly slyšet kousky typu Coca y Villa - La Noche, a podobně.

V listopadu 2005 jsem se poprvé ocitla na halovce...
v únoru 2006 jsem se seznámila s panem Klapčou, který mě de facto zasvětil, pálil mi DVDčka a posílal je poštou, abych měla aspoň jakýs takýs přehled, než si doma necháme zavést internet...
... a tak, no sm0 ...
... seznamovala jsem se postupně s novými lidmi, s E-Motion, s Aly & Fila...
... do mého života vstoupila Monča Egyedová a FSOE 200...
... vznikla Czech Trance Family...
... a dnes už trance znamená synonymum pro můj život.

Díky němu jsem to, co jsem.
Díky němu mám možnost se vídat s lidmi, kteří pro mě znamenají totéž, co vlastní rodina.
Mám díky němu možnost utéct z reálného světa, plného stresu, protivných ksichtů a přílišného pracovního úkolování, do světa, kde platí naprosto jiné hodnoty.
Zažívám díky němu chvíle nepopsatelného štěstí.
Slzy.
Euforii.
Čistou hudební něhu.
Trance je něco, bez čeho si už svůj život neumím představit.[/quote]

Ta holka je génius sm3

[Anonymní uživatel]

něco co pro mě končilo před 3-4 lety… dnes to čemu mnozí říkají trance trancem dávno není…
[b]kamil polnet heart of sun[/b] forever…. http://www.youtube.com/watch?v=NkwFDiK5Wz0

[styk pohlavson]

K trancu jsem se původně dostal přes dream dance, jehož „zakladatele“, resp. jednoho ze zakladatelů, Roberta Milese, jsem hltal v roce 1996,
kdy mu vyšlo tuším to cd, kde byly Fable, Children a One & One, ještě dneska mám doma kazetu někde.. sm3
Bylo mi 12 a nahrával jsem klipy z MTV, bavila mě skoro všechna taneční muzika, co se tam hrála, doma mám furt tak 20 VHS plnejch klipů..
Na gymplu jsem na jedný straně poslouchal Chinaski, Ready Kirken, Support Lesbiens apod. a že existuje trance jsem vyloženě neregistroval.. Pamatuju si ale dodneška,
jak z Evropy 2 hrávalo „Life Is Too Short“, „Time 2 Wonder“ od Dj´s @ Work nebo „You´re Not Alone“ od ATBho, což se mi dost líbilo, ale já v tu dobu spíš frčel na italo danceu
a euro danceu.. Floorfilla, 666, Prezioso & Marvin, Gabry Ponte, Brooklyn Bounce.. Že existuje styl jako je trance jsem neměl moc ponětí.
Teprve když mi bylo 20, to byl rok 2004, mi kámoš půjčil kompilačku „Dream Dance“ a já nemohl přijít na to, jak se říká těm skladbám, co jsou plný emocí a trochu jinejch synťáků, nežli měly věci od Floorfilly apod.. Byl jsem poučen, že se tý hudbě říká trance a jedna z prvních věcí (byť oni měli zezačátku taky škatulku stylu „dream dance“),
co jsem si totálně zamiloval, byla „Beyond Time“ od Blank & Jones. Pak jsem si klasicky rozšiřoval obzory, dokupoval všechny možný Tekna, který jsem následně i využíval při hraní, zjišťoval jsem, že za spoustou věcí, co jsem znával jenom z parties nebo z doslechu, stál Ferry Corsten (věci od System F.), dále byl pro mě jednu dobu Armin hrdina č.1, okolo roku 2008-2009 jsem totálně žral uplifting a vůbec trance na 138-140 bpm, abych pak zjistil, že mě baví i progressive nebo tech-trance..

Trance pro mě asi vždycky bude stylem, kterej ve mně bude vzbuzovat emoce a jehož některý synťáky, co se používají nebo používaly, mi budou nahánět husinu
anebo taky stylem, na kterej si parádně zapařím a během jehož se mi všechny starosti vyplavěj´ z hlavy.
Kdybych ale tvrdil, že si každej den musím nutně poslechnout aspoň hodinovej trancovej set, jinak že umřu, to bych zase kecal.
Trance pro mě vždycky byl stylem č.1, ale mám rád spoustu další muziky a omezovat se jen na jednu věc způsobí, že člověk časem zakrní, což bych nechtěl. sm3

[Ronny K.]

[quote Star_Guitar]Ronny K.: na Lumi se chystám, neboj :))[/quote]

Super, tak to se tam urco uvidime. Uz se nemuzu dockat.

[Star_Guitar]

Ronny K.: na Lumi se chystám, neboj :))

[Lukin_]

iamek +1

[Anonymní uživatel]

Uz nudou …

[Ronny K.]

[quote Star_Guitar]Upřímně, k trancu jsem se prokousávala postupně, nejdříve tak na přelomu tisíciletí přes rádia typu Kiss Morava nebo Helax, kde se daly slyšet kousky typu Coca y Villa - La Noche, a podobně.

V listopadu 2005 jsem se poprvé ocitla na halovce...
v únoru 2006 jsem se seznámila s panem Klapčou, který mě de facto zasvětil, pálil mi DVDčka a posílal je poštou, abych měla aspoň jakýs takýs přehled, než si doma necháme zavést internet...
... a tak, no sm0 ...
... seznamovala jsem se postupně s novými lidmi, s E-Motion, s Aly & Fila...
... do mého života vstoupila Monča Egyedová a FSOE 200...
... vznikla Czech Trance Family...
... a dnes už trance znamená synonymum pro můj život.

Díky němu jsem to, co jsem.
Díky němu mám možnost se vídat s lidmi, kteří pro mě znamenají totéž, co vlastní rodina.
Mám díky němu možnost utéct z reálného světa, plného stresu, protivných ksichtů a přílišného pracovního úkolování, do světa, kde platí naprosto jiné hodnoty.
Zažívám díky němu chvíle nepopsatelného štěstí.
Slzy.
Euforii.
Čistou hudební něhu.
Trance je něco, bez čeho si už svůj život neumím představit.[/quote]

Ja to na tobe pokazde videl sm4sm3

Doufam, ze te uvidim na Luminosity v Zandwoortu. A kdyby ne, tak pak pozdeji v PHA.

[Star_Guitar]

Upřímně, k trancu jsem se prokousávala postupně, nejdříve tak na přelomu tisíciletí přes rádia typu Kiss Morava nebo Helax, kde se daly slyšet kousky typu Coca y Villa – La Noche, a podobně.

V listopadu 2005 jsem se poprvé ocitla na halovce…
v únoru 2006 jsem se seznámila s panem Klapčou, který mě de facto zasvětil, pálil mi DVDčka a posílal je poštou, abych měla aspoň jakýs takýs přehled, než si doma necháme zavést internet…
… a tak, no sm0 …
… seznamovala jsem se postupně s novými lidmi, s E-Motion, s Aly & Fila…
… do mého života vstoupila Monča Egyedová a FSOE 200…
… vznikla Czech Trance Family…
… a dnes už trance znamená synonymum pro můj život.

Díky němu jsem to, co jsem.
Díky němu mám možnost se vídat s lidmi, kteří pro mě znamenají totéž, co vlastní rodina.
Mám díky němu možnost utéct z reálného světa, plného stresu, protivných ksichtů a přílišného pracovního úkolování, do světa, kde platí naprosto jiné hodnoty.
Zažívám díky němu chvíle nepopsatelného štěstí.
Slzy.
Euforii.
Čistou hudební něhu.
Trance je něco, bez čeho si už svůj život neumím představit.

[Kosa]

Abych pravdu rekl tak primo k trancu jsem se dostal pomerne pozde asi okolo roku 2006/07. Predtim cca od roku 2000 jsem byl vyhradne na tanecnich ligach. Krome tanecni ligy to byl Mauro Piccoto, Gigi d’agostino, DJ Lhasa, Shaun Baker, Gabry Ponte atd. Pak jsem to bral pres kompilace tekno, dream dance a dokonce i pres hip-hop, coz muze vypadat docela divne, ale hip-hop mi nevadi, privedl me k nemu kamarad i kdyz dneska uz ho neposloucham vubec. Na zadny velky akce jsem se nejak nedostaval sem tam nejakych par ceskych Djs nebo techno. Mel jsem v okoli jen par pratel co poslouchalo Tiesta, kterej by se dalo rict me tou drahou tak nejak protahl az nakonec k Arminovi 🙂 Tak konecne jsme se nejak domluvili a vyrazili na Tiesta a od te doby me to totalne pohltilo. Mam rad sviznejsi melodickej trance i vokal trance, tech trance tak nejak podle nalady. Sem tam si poslechnu i nejakej hardstyle. Nejakej ten set posloucham kazdej den doma, v aute, hledam novy tracky. Jediny co me tak trochu mrzi je, ze jsem to neposlouchal poradne driv, tedka me to mrzi o to vic, protoze vsude se cpe house a trance tak nejak ustupuje docela dost do stinu. No a tak jsem propasl jakoby ten vrchol a nebo to jeste casem prijde sm4 btw. tracku je dobrych taky hodne, ale jak uz tu kde kdo psal clovek se tim musi probrat. Myslim si ze z EDM maj trancovi djs a producenti porad nejvetsi kvalitu takze verim tomu ze vrchol zase prijde sm3

[R4YNE8]

Trance jsem měl vždycky nejraději z EDM, ikdyž jsem jako malý ani nevěděl, co zrovna poslouchám. Pro mě to byla všechno diskárna a tím to haslo. Hlavně, že to pořádně dunělo, odsýpalo sm0. Až postupem času jsem zjistil, s jakým žánrem mám vůbec tu čest a začal jsem se o něj více zajímat..
Vyrůstal jsem na kompilacích Tekno!, Taneční liga a o něco později se k nim přidala i kompilace Dream Dance. O těchto kompilacích jsem poprvé slyšel od staršího kamaráda, u kterého jsem si taky vytvářel kopie na kazety. Jinak mám stále v živé paměti, jak jsem si jako malej kluk, v roce 2001 (10 let mi bylo), šel kupovat do jednoho malého hudebního krámku Tekno! 14 a TL 35. Prodávali tam i starší věci, neaktuální. Ale byly za super peníze, tak jsem neváhal a musel jsem nějaký originál Tekna! a Taneční ligy mít sm15. K Asotu, Tatw jsem se dostal až poměrně dlouho, někdy okolo roku 2006-2007.

Úplně první moje „tranceové“ album bylo Back to the Heavyweight Jam od Scooteru. První tranceový set od Maura Picotta z Trance Energy 2001.
Vždycky jsem upřednostňoval, vyhledával tvrdší a rychlejší tracky, což mi zůstalo vlastně dodneška. Nikdy jsem nepřirostl k housu, ale třeba ambient nebo chillout mám rád.
Trance poslouchám podle nálady, takže ho nemám nějak časově vyhrazen. Dokážu ho poslouchat i několik hodin v kuse, není problém. Poslech si jednoznačně více vychutnám doma než třeba někde cestou nebo při sportu.

Současná doba a modní trend zpomalování, bzučení, předělávek mě stále více nutí k tomu se vracet ke starším věcem. Člověk dneska musí opravdu v tom velkém množství tracků hodně hledat a doufat, že narazí na kvalitnější track.

[Stoupa]

1996 – 1999 -> počátky (Viva TV, Rave Mission kompilačky, Zlatka)
2001 – 2008 -> Set Tijse z Energy 2000 odstartoval totální závislost (i když ani ostatní styly sem nezanedbával, trance byl u mě na vrcholu)
2009 – 2day -> Spíš už jenom nostalgická vzpomínka na lepší časy, nový věci aktivně nevyhledávám, nebaví mě prokousávat se hromadama balastu…

Trance pro mě dlouho byl No.1 ale zestárnul sem (neplést s zmoudřel sm15 ) a to, z čeho bych před pěti lety uchcával blahem mě dneska ani nepošimrá uši. Buď sem toho dočasně přeposlouchanej (i když že by to trvalo už 3 roky?) nebo mi trance momentálně nemá co dát (to spíš). Proto momentálně je u mě v topu hardcore, deep house, deep dnb a oldskool rave.

[mareno]

Je až vtipný se takhle nad tím zamýšlet, když si vzpomenu, že jsem nasával rádoby taneční rytmy už někdy kolem sedmi let, protože moji rodiče dělali na jedný diskotéce a já tam trávil podstatnou část večera a neskutečně mě to bavilo už tehdy. Potom přišli Twenty 4 Seven, 2 Unlimited a všelijaký jim přidružený seskupení… Jako zlom beru kolem roku 1998, kdy se ke mně dostaly a už ani nevím jak skladby Forbidden Fruit a For An Angel. V tu dobu to začalo jet na plný koule sm11 Na konci střední a chvilku během vejšky jsem pár let preferoval převážně hardtek a akce s ním spojené, ale trance jsem pořád poslouchal a občas nějakou akci navštívil. V posledních letech zase jedu hlavně trance a to hlavně v jeho rychlejších a tvrdíšch polohách, ale nepohrdnu i jinými odnožemi trancu. I když za těch x let prodělal spoustu změn a vyvíjel se jako každý jiný styl, tak i teď najdu dost oblíbených a nových tracků. Současný problém vidím v tom, že dnes a denně vychází hromada věcí, a hódně odpadních věcí, ale přesto si myslím, že kvalitních producentů je stále dost, akorát se v tom člověk musí víc přehrabávat.
Kdo má tuhle hudbu opravdu, bude ji poslouchat dál – je to vášeň, je to droga, je to nakažlivý, je to zákodovaný v hlavě. Já to alespoň tak mám, ale samozřejmě občas poslouchám rád i další žánry EDM.
Koho trance nebaví nebo ho omrzel, ať si poslouchá co chce a neprudí sm0

[Autor]

Příspěvky