OM – jak jsem napsal jinde, emo-trance, pop-trance nejvyššího kalibru, ten text (hlavně před refrénem), no to je příšerný, taky je to přesně ten track, kvůli kterýmu se všichni koukaj na trance jako na „teplej“ žánr, ale jsem na tom hrozně, hrozně závislej. Ten breakdown je prostě do nebe vynášející, miluju to. 9/10, v současnosti pro mě track číslo jedna.
JOC RMX – skoro dosahuje kvality original mixu, na party bych chtěl možná i radši slyšet tohle, na druhou stranu, má to takovej ten o’callaghanovskej progresivní sound, kterej se mi k tomuhle tracku moc nehodí… 8/10.
NC RMX – no, je to ještě progresivnější a minimálnější, než jsem čekal… určitě zajímavej remix, trochu mi to ale připomíná remixy Markuse Schulze… originál spojí se svym nápadem, kterej by stejně tak dobře mohl bejt spojenej skoro s jakymkoliv trackem, ale funguje to skvěle 🙂 no a ten bassovej motiv, to je uplně výborný! 8/10