How about drugs?

[Johny2005]

[quote Sq4Raa]Abych přispěl víc k tématu, protože mě něco napadlo...

Asi všichni víme, že nás ovlivňuje každá skutečnost, která se nám v životě přihodí. Některé pouze krátkodobě, třeba když nás v práci seřve šéf. Nám to zkazí náladu a může se stát, že celý den prožíváme jinak, dokonce můžeme vlivem špatné nálady dělat jiná rozhodnutí než obvykle. Pokud tyto výkyvy nejsou velké, vše se vrátí zpátky do ,normálu', zapomeneme a tato zkušenost nás buďto ovlivní málo, nebo se stane v tomto smyslu zcela bezcennou.
Další kategorií jsou pak skutečnosti, které bychom nejspíš sami označili jako ty, které nás nějakým způsobem ovlivňují, i když nedokážeme přesně určit jak. Sem bych zařadil třeba rozvod rodičů, ale může to být v podstatě cokoli, co se stane citlivým tématem, aniž bychom o tom věděli nebo nad tím uvažovali.

V tomhle směru jsou drogy, jakožto poslední kategorie, naprosto úžasné, pokud je užíváte s rozumem. A tím nemyslím jen jejich zodpovědné braní, ale i zapojení přemýšlení nad zážitky, které nám daly. Nic tolik neposílí flexibilitu myšlení jako fakt, že jste po několika letech života zažili pocity, o jejichž existenci jste neměli tušení. A nic nepřidá takovou chuť do života jako zjištění, jak skvěle se vlastně máte. Jaké máte výborné přátele a lidi kolem sebe, jak se Vám daři ve škole nebo práci, nebo že pro takhle kurevsky dobrou hudbu stojí za to žít sm15 A tím nemyslím takové to sebepřesvědčování, ale skutečnou ,víru'. Jen ne tu slepou...
Základem je ale mít život skutečně kvalitní a v pořádku, pakliže se rozhodnete pro drogu, která Vám vnímání zesílí. Protože pokud ten Váš život nestojí za nic, co si myslíte, že dostanete za obrázek?
Je opravdu potřeba vědět, a to nepíšu jen pro Johnyho, že úplně všechny drogy pracují s nervy, hormony a lidským tělem obecně. Nevytváří proto nikdy to, co neexistuje, pouze to, co není možné zažít normálně, i když raději bych měl použít slovo běžně. Vaše náklonost k lidem, pokud jste sjetí nějakým empatogenem, nemusí být falešná. Ano, je chemická, ale copak není láska chemická? Nechápejte mě špatně, nechci tyto jevy porovnávat, pouze interpretovat vlastní zkušenost. A ta je taková, že lidí, se kterými jsme byl na drogách, jsem si začal víc vážit, začal jsem je mít víc rád. Drogy mi totiž umožnily vidět je takové, jací jsou, ale zesíleně. Neviděl jsem je jinak, jen jsem byl všímavější...A tak to může být úplně se vším, nejen se vztahy. Ne nadarmo Shulgin říká, že tu jednu extázi za život by doporučil každému.

Nedávno se mě zase někdo ptal, jaký je to pocit, když máte extázi. Já jsem odpověděl, že je to podle mě jako dát gól ve finále Ligy mistrů. To Vám taky serotonin vylítne až do červených. No a pro ty z nás, kteří to do Ligy mistrů nedotáhli, už tolik jiných prostředků nezbývá.[/quote]

Hezké, ale bohužel tady uvádíš jeden podstatný argument: Brát s rozumem. Kolik lidí bere drogy s rozumem? Nechceš mi snad říct, že všichni. Zážitky? Asi zapomínáš na lidi, kteří jsou tak moc, že si ani nic nepamatují. O tom daření se ve škole v práci atd, pokud člověk bere drogy neustále a daří se mu, tak když je pak vysadí, tak se mu dařit přestává, jelikož se do té již nudné reality, ani nechce vracet. (nemyslím tím každého, to raději upřesňuji) Zase se tím dostávám ke svým zkušenostem, které mám s lidmi, kteří brali v okolí.

S tím, že nemusí být falešná souhlasím, ale na druhou stranu může. Jinak láska je jiná chemie, než kokain, tohle srovnání bych vynechal. Vím, že jsi to nechtěl porovnávat, ale tak jsi to neměl psát. K těm lidem co píšeš, že jsi je viděl jací jsou a začal jsi si jich více vážit, to ti nevyvracím, ale to je zase jen tvoje zkušenost. Ostatní mohou mít úplně jinou, já mám takovou, že když byla droga, tak se měli rádi a na ostatní více meně srali, když nebyla, tak už za sebou ani nepáchli. Zkráceně kamarádství kvůli zdroji a zážitkům na chemce.

K té poslední větě bych jen dodal: Něco jiného je dát jednou gól ve finále ligy mistrů, nebo brát extošku 3 roky 2x do týdne. Navíc co si budem povídat, kdyby jen jednu, pak už se to tam cpe třeba po 4 za noc, že. (navíc opět to odvádí od reality a má to spoustu negativních vlivů na různé orgány)

Trochu se mi zdá, že tady mluvíme každý o něčem jiném, já o lidech kteří jedou pravidlně (chlast, koks, extáze, pervitin atd.) a které to odvádí od reality a ty o příležitostních povyražení. Tím odvodem od reality totiž nemyslím přímo ten stav v ten daný okamžik, ale to jak to člověka změní dlouhodobě. A pokud tyhle drogy bereš dlouhodobě a pravidelně, tak tě změní z 99% k horšímu. Jdi se například podívat na ty pijany, co každý večer zajdou na 6-8 pivek, ty starší už vůbec nic nezajímá, prostě jen aby už byli v hospodě. Takový se ale nerodili, to z nich udělal ten chlast.

[Sq4Raa]

Já tě nechtěl nijak napadat, jen zkrátka píšeš takovým stylem.

Moje zkušenosti samozřejmě zákon nejsou, ale pokud vím, ty drogy nebereš, já drogy beru. A přestože tvoje zkušenosti mohou být dobře zprostředkované, nemohou se rovnat těm reálným. Proto v diskuzi, kde řešíme účinek drog na náš život, bych měl mít navrch. Já jsem samozřejmě rád za každý postřeh, protože i lidé, kteří to nezažili, mohou mít připomínky k zamyšlení. Ale trochu mi vadí, když se tady chováš tak, jako bys měl nejvíce informací, což ovšem nemáš.
Snad to nezní moc arogantně, to bych nechtěl.

[Johny2005]

[quote Sq4Raa][quote Johny2005]
Já tím únikem od reality myslel úplně něco jiného. Celé to tady vysvětlit by bylo na jednu velkou litianii, tak snad jen krátce: Žiješ život, kde máš rúzné koníčky, kamarády, děláš si nějaké svoje věci. Kvůli droze začneš většinou těhle věcí pohrdat a přestávají tě bavit, jelikož na prvním místě je právě ten chtíč té drogy. Osobně mám zkušenosti z okolí, kdy snad u všech, kteří brali, tyto věci po určité době nastaly. Jeden z mnoha příkladu (dobrej kamarád se na tebe na akci vysere v jasně domluvený věci - důvod? jeho stav na droze v dané chvíli, po určitém časovém užívání) předtím by to nikdy neudělal. [/quote]

Ty seš tak zaujatej, až to není hezký. Přitom nic z toho, co tady prezentuješ jako skoro absolutní pravdu (získal jsem ten pocit), pravda vůbec být nemusí. Kvůli drogám vůbec nemusíš přestat ničím pohrdat a vůbec nic tě nemusí přestat bavit. Ty máš zkušenost kamarádů z okolí? Já také a zároveň svou vlastní. Popravdě, jsou úplně opačné. S drogami to totiž nikdy nebude černobílé a skoro víc než na té či oné látce záleží vždy spíše na jejím uživateli. Ať už se to týče výsledku prožitých ,tripů', nebo vznikání závislosti apod.
A co má znamenat ta poslední věta? Ty ses na něčem domluvil se sjetým člověkem a on to nedodržel? Takové věci spolu určují tvůj pohled na drogy? Jaký pak takový pohled může být?

[quote Johny2005]Něco jiného je (jak už tu bylo zmíněno) tréning nějakého dýchání či jiných věcí, při kterém používáš svého těla za účelem dostat se trochu jinam. Tomu pak neříkám útěk od reality, to je naopak možná její lepší poznání.[/quote]

Jistě, protože pokud dosáhneš stejného stavu jako na drogách bez drog, tak to úplně mění celou situaci...[/quote]

Ten pocit jsem získal i já z tebe. Vezmeme to popořádku:
Nemusíš, to jsem také netvrdil, ale můžeš a děje se to dost často. Já netvrdil, že je každý takový.
Ano jsou to zkušenosti z okolí, já mám jiné, ty máš taky jiné, to snad znamená, že ty tvé jsou zákon? Útočíš na mě zcela zbytečně, jsou to 2 odlišné zkušenosti, oboje reálné. Rozdíl je v tom, že já napsal Hellmanovi ty své a ty mě napadáš, že jsem zaujatý.
Ta poslední věta má znamenat to, že z dlouhodobého hlediska té osoby, o které jsem mluvil, cca 2-3 roky přišla razantní změna. Játo z mé reálné zkušenosti vidím jinak. Ono taky když jsem s tím dotyčným později řešil tu situaci, tak sám přiznal, že to bylo prostě tím fetem, že jinak by to neudělal. Dle tebe možná otevření se, dle mého útěk z reality a sraní na lidi ve svůj vlastní prospěch.

Ano pokud jako kulturista dosáhnu stejného stavu opravdovou dřinou, tak to opravdu mění situaci, než když to dosáhnu nasypáním steroidů. Jednak zdravotní momentální, zdravotní do budoucna a duševní jakbysmet. Nehledě na to, že do sebe nasypu chemii a ovlnivním tak části svého těla, některé na krátkou, některé na dlouhou dobu. To jen pro příklad.

[Sq4Raa]

Jo, jasně.

No, pivo ne každýmu chutná, cigára jsou i podle mě relativně o ničem a ten zbytek….no, to už si musíš rozhodnout sám.

[iamek]

Ja tam pisu, ze nepiju finlandii neboimperial vodku ?

[Sq4Raa]

[quote iamek]nikdy jsem ani nevypil male pivo, nikdy jsem si z cigarety nepotahl vic nez 1x ( a to jeste nakalenej )[/quote]

Ty nepiješ, ale kouříš nakalenej? sm15

[Anonymní uživatel]

[quote Sq4Raa]Abych přispěl víc k tématu, protože mě něco napadlo...

Asi všichni víme, že nás ovlivňuje každá skutečnost, která se nám v životě přihodí. Některé pouze krátkodobě, třeba když nás v práci seřve šéf. Nám to zkazí náladu a může se stát, že celý den prožíváme jinak, dokonce můžeme vlivem špatné nálady dělat jiná rozhodnutí než obvykle. Pokud tyto výkyvy nejsou velké, vše se vrátí zpátky do ,normálu', zapomeneme a tato zkušenost nás buďto ovlivní málo, nebo se stane v tomto smyslu zcela bezcennou.
Další kategorií jsou pak skutečnosti, které bychom nejspíš sami označili jako ty, které nás nějakým způsobem ovlivňují, i když nedokážeme přesně určit jak. Sem bych zařadil třeba rozvod rodičů, ale může to být v podstatě cokoli, co se stane citlivým tématem, aniž bychom o tom věděli nebo nad tím uvažovali.

V tomhle směru jsou drogy, jakožto poslední kategorie, naprosto úžasné, pokud je užíváte s rozumem. A tím nemyslím jen jejich zodpovědné braní, ale i zapojení přemýšlení nad zážitky, které nám daly. Nic tolik neposílí flexibilitu myšlení jako fakt, že jste po několika letech života zažili pocity, o jejichž existenci jste neměli tušení. A nic nepřidá takovou chuť do života jako zjištění, jak skvěle se vlastně máte. Jaké máte výborné přátele a lidi kolem sebe, jak se Vám daři ve škole nebo práci, nebo že pro takhle kurevsky dobrou hudbu stojí za to žít sm15 A tím nemyslím takové to sebepřesvědčování, ale skutečnou ,víru'. Jen ne tu slepou...
Základem je ale mít život skutečně kvalitní a v pořádku, pakliže se rozhodnete pro drogu, která Vám vnímání zesílí. Protože pokud ten Váš život nestojí za nic, co si myslíte, že dostanete za obrázek?
Je opravdu potřeba vědět, a to nepíšu jen pro Johnyho, že úplně všechny drogy pracují s nervy, hormony a lidským tělem obecně. Nevytváří proto nikdy to, co neexistuje, pouze to, co není možné zažít normálně, i když raději bych měl použít slovo běžně. Vaše náklonost k lidem, pokud jste sjetí nějakým empatogenem, nemusí být falešná. Ano, je chemická, ale copak není láska chemická? Nechápejte mě špatně, nechci tyto jevy porovnávat, pouze interpretovat vlastní skutečnost. A ta je taková, že lidí, se kterými jsme byl na drogách, jsem si začal víc vážit, začal jsem je mít víc rád. Drogy mi totiž umožnily vidět je takové, jací jsou, ale zesíleně. Neviděl jsem je jinak, jen jsem byl všímavější...A tak to může být úplně se vším, nejen se vztahy. Ne nadarmo Shulgin říká, že tu jednu extázi za život by doporučil každému.

Nedávno se mě zase někdo ptal, jaký je to pocit, když máte extázi. Já jsem odpověděl, že je to podle mě jako dát gól ve finále Ligy mistrů. To Vám taky serotonin vylítne až do červených. No a pro ty z nás, kteří to do Ligy mistrů nedotáhli, už tolik jiných prostředků nezbývá.[/quote]

Tohle je, řekl bych, přesně a krásně popsaná skutečnost, proč existujou rekreační uživatelé drog. Kterou ale získá člověk až s jistýma zkušenostma, dřív by ho to ani nenapadlo. Droga, původně určená pro zábavu a pobavení, ve skutečnosti může sloužit (a v hodně případech slouží) k intro i extrospekci a pohlížením na prožité zážitky s rozumem člověk až žasne, čeho je mysl schopná a jak je myšlení flexibilní, z čehož má člověk užitek i střízlivej.

Johny2005: škvára ti vlastně odpověděl, ty jsi zaujatej, já to asi chápu a znám ten pocit. jenže jak stojí výše, nic neni černobílý, to, co ty popisuješ, je daný psychikou člověka, nic na droze nevzniká z ničeho, všechno má svý prameny kdesi v mysli a pudech. za léta pozorování okolí jsem dospěl k názoru, že drog se bojí a tvrdošíjně je odmítaj hlavně ty lidi, který mají PŘEDEVŠIM strach poznat sami sebe, mají strach (ikdyž ne uvědomělej) z nabourání nabytých poznatků o realitě a mnohdy v jejich životě cosi chybí, snad za to může ona přehnaná péče o vlastní osobu. Takže to, že se po požití drogy lidi změní, podle mě pramení z toho, že získají nové zkušenosti a nová poznání a když to vztáhnu na tvůj příklad, kamarád byl možná tak vyndanej, že třeba nemohl chodit, nebo dospěl k tomu, že na lidi může kašlat, protože mu tak osobnost velí. časem každej dospěje k tomu, že buď udělá ústupky ze svého ega, nebo bude žít sám.
btw orgamizmus huntuje i takovej glutamát sodný a ten je vesele dneska v každym druhym jídle a nikdo se tomu nebrání. látka zvýrazňuje chuť, tim upravuje smyslové vnímání, ničí orgány atd. v mojich očích je tohle větší svinstvo než třeba mdma.

[iamek]

Verite mi, ze jsem v zivote nemel ani blbou travu ? Natoz ecko, koks a dalsi 🙂 … Nikdy jsem ani nevypil male pivo, nikdy jsem si z cigarety nepotahl vic nez 1x ( a to jeste nakalenej ) … Jsem moc divny ? 😀

[Sickboy]

Hezky Škvára. sm3 Plus jedna.

[Sq4Raa]

Abych přispěl víc k tématu, protože mě něco napadlo…

Asi všichni víme, že nás ovlivňuje každá skutečnost, která se nám v životě přihodí. Některé pouze krátkodobě, třeba když nás v práci seřve šéf. Nám to zkazí náladu a může se stát, že celý den prožíváme jinak, dokonce můžeme vlivem špatné nálady dělat jiná rozhodnutí než obvykle. Pokud tyto výkyvy nejsou velké, vše se vrátí zpátky do ,normálu‘, zapomeneme a tato zkušenost nás buďto ovlivní málo, nebo se stane v tomto smyslu zcela bezcennou.
Další kategorií jsou pak skutečnosti, které bychom nejspíš sami označili jako ty, které nás nějakým způsobem ovlivňují, i když nedokážeme přesně určit jak. Sem bych zařadil třeba rozvod rodičů, ale může to být v podstatě cokoli, co se stane citlivým tématem, aniž bychom o tom věděli nebo nad tím uvažovali.

V tomhle směru jsou drogy, jakožto poslední kategorie, naprosto úžasné, pokud je užíváte s rozumem. A tím nemyslím jen jejich zodpovědné braní, ale i zapojení přemýšlení nad zážitky, které nám daly. Nic tolik neposílí flexibilitu myšlení jako fakt, že jste po několika letech života zažili pocity, o jejichž existenci jste neměli tušení. A nic nepřidá takovou chuť do života jako zjištění, jak skvěle se vlastně máte. Jaké máte výborné přátele a lidi kolem sebe, jak se Vám daři ve škole nebo práci, nebo že pro takhle kurevsky dobrou hudbu stojí za to žít sm15 A tím nemyslím takové to sebepřesvědčování, ale skutečnou ,víru‘. Jen ne tu slepou…
Základem je ale mít život skutečně kvalitní a v pořádku, pakliže se rozhodnete pro drogu, která Vám vnímání zesílí. Protože pokud ten Váš život nestojí za nic, co si myslíte, že dostanete za obrázek?
Je opravdu potřeba vědět, a to nepíšu jen pro Johnyho, že úplně všechny drogy pracují s nervy, hormony a lidským tělem obecně. Nevytváří proto nikdy to, co neexistuje, pouze to, co není možné zažít normálně, i když raději bych měl použít slovo běžně. Vaše náklonost k lidem, pokud jste sjetí nějakým empatogenem, nemusí být falešná. Ano, je chemická, ale copak není láska chemická? Nechápejte mě špatně, nechci tyto jevy porovnávat, pouze interpretovat vlastní zkušenost. A ta je taková, že lidí, se kterými jsme byl na drogách, jsem si začal víc vážit, začal jsem je mít víc rád. Drogy mi totiž umožnily vidět je takové, jací jsou, ale zesíleně. Neviděl jsem je jinak, jen jsem byl všímavější…A tak to může být úplně se vším, nejen se vztahy. Ne nadarmo Shulgin říká, že tu jednu extázi za život by doporučil každému.

Nedávno se mě zase někdo ptal, jaký je to pocit, když máte extázi. Já jsem odpověděl, že je to podle mě jako dát gól ve finále Ligy mistrů. To Vám taky serotonin vylítne až do červených. No a pro ty z nás, kteří to do Ligy mistrů nedotáhli, už tolik jiných prostředků nezbývá.

[Sq4Raa]

[quote Johny2005]
Já tím únikem od reality myslel úplně něco jiného. Celé to tady vysvětlit by bylo na jednu velkou litianii, tak snad jen krátce: Žiješ život, kde máš rúzné koníčky, kamarády, děláš si nějaké svoje věci. Kvůli droze začneš většinou těhle věcí pohrdat a přestávají tě bavit, jelikož na prvním místě je právě ten chtíč té drogy. Osobně mám zkušenosti z okolí, kdy snad u všech, kteří brali, tyto věci po určité době nastaly. Jeden z mnoha příkladu (dobrej kamarád se na tebe na akci vysere v jasně domluvený věci - důvod? jeho stav na droze v dané chvíli, po určitém časovém užívání) předtím by to nikdy neudělal. [/quote]

Ty seš tak zaujatej, až to není hezký. Přitom nic z toho, co tady prezentuješ jako skoro absolutní pravdu (získal jsem ten pocit), pravda vůbec být nemusí. Kvůli drogám vůbec nemusíš přestat ničím pohrdat a vůbec nic tě nemusí přestat bavit. Ty máš zkušenost kamarádů z okolí? Já také a zároveň svou vlastní. Popravdě, jsou úplně opačné. S drogami to totiž nikdy nebude černobílé a skoro víc než na té či oné látce záleží vždy spíše na jejím uživateli. Ať už se to týče výsledku prožitých ,tripů‘, nebo vznikání závislosti apod.
A co má znamenat ta poslední věta? Ty ses na něčem domluvil se sjetým člověkem a on to nedodržel? Takové věci spolu určují tvůj pohled na drogy? Jaký pak takový pohled může být?

[quote Johny2005]Něco jiného je (jak už tu bylo zmíněno) tréning nějakého dýchání či jiných věcí, při kterém používáš svého těla za účelem dostat se trochu jinam. Tomu pak neříkám útěk od reality, to je naopak možná její lepší poznání.[/quote]

Jistě, protože pokud dosáhneš stejného stavu jako na drogách bez drog, tak to úplně mění celou situaci…

[Johny2005]

[quote hellman]lehce se vmísim, zaujalo mě to vnímání reality a vztahování drog k tomu.
hrozně záleží, jak se definuje realita, jestli se to bere jako všechny věci kolem nás, jestli to je všední život, nebo jestli to je snůžka pseudohodnot západní kultury.
protože únikem od reality (a tim pádem by na to mohlo být nahlíženo jako na drogu) by klidně mohlo být i víkendový ježdění na chatu, sex, sportovní výkony, internet, hudba atd. tohle všechno způsobí, že si člověk obraz okolí kolem sebe přibarví ku své libosti tak, jak je to na psychedelikách (pokud nezažívá badtrip, ale proto se drogy neberou)[/quote]

Já tím únikem od reality myslel úplně něco jiného. Celé to tady vysvětlit by bylo na jednu velkou litianii, tak snad jen krátce: Žiješ život, kde máš rúzné koníčky, kamarády, děláš si nějaké svoje věci. Kvůli droze začneš většinou těhle věcí pohrdat a přestávají tě bavit, jelikož na prvním místě je právě ten chtíč té drogy. Osobně mám zkušenosti z okolí, kdy snad u všech, kteří brali, tyto věci po určité době nastaly. Jeden z mnoha příkladu (dobrej kamarád se na tebe na akci vysere v jasně domluvený věci – důvod? jeho stav na droze v dané chvíli, po určitém časovém užívání) předtím by to nikdy neudělal. Jsou to vše jen příklady, těhle věcí je spousta a rozebrat to tady celý by fakt bylo na velkou litanii.

Jinak je jasný, že naše vnímání může a zřejmě je dost ochuzené a že v pravé realitě může být třeba i více rozměrů, to taky vysvětlije teorie superstrun. Nicméně, to je trochu jiná realita, než ta, do které se dostanu pomocí drogy. Pokud byl člověk stvořen tak jak byl, tak při použití drogy, která evidentně huntuje organizmus (ledviny, srdce, játra, plíce atd.), tak at je ta droga nasměruje kam chce, tak je to prostě útěk od něčeho jinam. Proč to tedy lidi berou? Protože zase chtějí zažít ten stav, prostě je už nebaví to, kde se nachází.
Něco jiného je (jak už tu bylo zmíněno) tréning nějakého dýchání či jiných věcí, při kterém používáš svého těla za účelem dostat se trochu jinam. Tomu pak neříkám útěk od reality, to je naopak možná její lepší poznání.

[Anonymní uživatel]

lehce se vmísim, zaujalo mě to vnímání reality a vztahování drog k tomu.
hrozně záleží, jak se definuje realita, jestli se to bere jako všechny věci kolem nás, jestli to je všední život, nebo jestli to je snůžka pseudohodnot západní kultury.
protože únikem od reality (a tim pádem by na to mohlo být nahlíženo jako na drogu) by klidně mohlo být i víkendový ježdění na chatu, sex, sportovní výkony, internet, hudba atd. tohle všechno způsobí, že si člověk obraz okolí kolem sebe přibarví ku své libosti tak, jak je to na psychedelikách (pokud nezažívá badtrip, ale proto se drogy neberou)

[Raduška]

K tématu proč je něco legální a jiné není.
Já bych to viděla asi tak, že pro alkohol a tabák tu jsou za ta staletí dobře zavedené struktury (od výroby přes prodej až ke zdanění), že není možno se divit, proč je vlády tolerují ne-li přímo podporují. Vlády už vědí kde a jak na koho zatlačit a kde se naopak vyplatí ubrat.
Ale u těch drog neexistují struktury, se kterými by mohly vlády vyjednávat. Nejsou legální výrobci, dovozci, prodejci, ale všichni jsou skryti. A tak se je snaží vlády potlačit alespoň tím, že prodej a výrobu kriminalizují. U těch drog všechno funguje (aspoň si to tak představuju) jako složitý systém mocenských vztahů. A kdyby (dejme tomu) vláda vyhlásila, že od teď se mohou výrobci drogy xy hlásit po dobu jednoho roku na úřady, jak by to asi dopadlo? Kdo všechno je výrobce, pokud někdo vyrobí jen část drogy a ve výrobě konečného produktu pak pokračuje někdo jiný? Proč by se vůbec měl výrobce úřadům hlásit? Bude mít menší daně? A co na to řeknou jeho dodavatelé a odběratelé? Pokud se oni sami nebudou chtít taky nějakým způsobem udat, tak asi nebudou rádi, že jejich výrobce spolupracuje se státem. Myslím, že celá ta mašinérie by si pěkně došlápla na toho, kdo by se chtěl zlegalizovat. A pokud na ně stát nedosáhne, co pak s nima? Snad jen potlačovat. Ono to asi tkví v samotné existenci státu. Buď něco ovládnout a pak z toho vytřískat peníze, které přerozdělím, nebo to potlačovat, když to nemůžu ovládat.

A k tomu alkoholu jako droze.
Andrewsi, ono ten alkohol je útěk od reality. Opilý člověk nevnímá tu realitu okolo sebe. V tom smyslu to útěk je. Kdyžto na jiných drogách tu realitu spíš vnímáš jinak. Jiné barvy, jiné prostředí okolo tebe… Alkoholem se můžeš zpít do bezvědomí, což je taky útěk před realitou. Takový klasický ožrala nevnímá co se okolo něj děje, něco si mumlá a je ne/šťastný a to mu stačí. Takže taky svým způsobem utíká.

A s tím vnímáním reality celkově.
Mě kdysi táta vysvětloval, jak jsme my lidé neschopni pochopit vesmír, protože nemáme smysl, kterým bysme vnímali ten prostor. Jako brouk, který vidí jen 2D. Vidí jen vpravo a vlevo a nevidí, že je svět tak velký proto, že je i něco nahoře a dole. A to je i za střízliva vs. na drogách. Za střízliva nemáš ani ponětí, co vše okolo tebe je, nebo může být. Což vlastně okousek výš popsal Andrews tím zlomkem reality.

Škváro, Grofa má doma ségra. Tak se jí ozvi.

[dance-girl]

[url=http://dotaz.drogy-info.cz/index.php?sid=41774&lang=cs]Dotazník Tanec a drogy 2010[/url] k vyplnění. Přijde mi, že (hlavně podle toho tykání) je určenej hlavně pro mladší ročníky… Ale tak snad budou výsledky nějak užitečný sm3

[Autor]

Příspěvky