Jednou Cikán chytal ryby. Když už měl toho dost, začal si balit věci, když v tom něco zabralo. Vytáhl to z vody a kouká: Zlatá rybka. Vzpamatoval se, odstranil háček a hodil jí do vody. Potom se otočil, že půjde domů. V tom se za ním ozve: „Haló, dobrý člověče, splním ti tři přání za to, že jsi mi zachránil život!“ Cikán ale jen mávnul rukou a povídá, že je se životom celkem spokojený a má všeho dost, avšak rybka stále naléhala, ať si něco přeje.
„No tak dobře, když jinak nedáš, chtěl bych pěkný dům, pěknou ženu a pěkné auto,“ přeje si tedy Cikán.
„Dobře, stane se, jak si přeješ…“ na to rybka. V půlce cesty se ale Cikán zastavil a říká si: „Vždyť já jsem té rybce ani nepoděkoval.“
Vrátil se teda a všechno napravil. Rybka se dlouho divila, že se jí to ještě nestalo, aby sa někdo vrátil a poděkoval. Byla tak nadšený, že Cikánovi nabídla ještě jedno přání. Cikán ale nechtěl, že už je šťastný člověk a chce takhle žít až do smrti, vydělávat si poctivou prací. Rybka ale byla neoblomna, ať si přeje jakoukoliv hloupost.
„No, dobře,“ souhlasil nakonec. „Když jinak nedáš, tak mi ho teda vykuř.“
Rybka se do toho pustila a najednou jizačaly růst vlasy, ruce, nohy, obličej.
„A najednou koukám a přede mnou klečí osmileté děvčátko, opravdu, pane soudce, opravdu si nevymýšlím.“
Přijde žena k doktorovi – gynekologovi a říká: Pane doktore mi zpívá p-i-č-a.
Sundejte si prádlo a vyskočte si na kozu.
Doktor přiloží ucho a slyší “ Spartááá, Spartááá.“
Tak co pane doktore?
Buďte v klidu,tohle zpívá každá p-í-č-a.