Paul van Dyk – In Between (Album)

[Andyka]

Kde by som nasla lyrics k songom na nete?? Nikde ich este nemaju -((

[Andyka]

Prave si ho stahujem tak som zvedava, na fotkach vyzera fantasticky:-P S White Lies to prepiskol, kde klipy typu We are alive? -(( Skladba je faj aj na jessicu sa dobre pozera ale je to brutal komercne no som zvedava.

[Sonique]

Ehm…. takze Complicated je Guetta jak vysitej a Get Back zas A Life Less Ordinary, a to je zase
Mode Hookers – Breathe :_):oD
To jsem teprve na zacatku alba Omg 😀

[Nulda]

mno to jsem si trosicku zaprehanel :´-))

[DanYjel]

jj stormy skies taky začínám milovat… ale ještě mi do té dvacítky pár poslechů chybí 😉

[Nulda]

tak asi po dvacatem poslechu alba povazuji za absolutni skvost Stormy Skies, takhle hodne uz mi dlouho neprirostlo nic k srdci, abs dokonalost…thank you, Paul 🙂

[Anonymní uživatel]

no sice s tím souhlasím, co tu Andrews napsal, ale zase na druhou stranu, když něco poslouchám třeba po desáté, tak mě to začně už rozčilovat a přestává se mi to líbit, to je zase opačný efekt 🙂

[vyrys]

Andrews: no a vidis co to zpusobilo:-D:´-)):´-))

[Anonymní uživatel]

vyrys: Tak ty procenta jsem samozřejmě nemyslel úplně doslova :´-))

[inferno]

Taky s tím souhlasím, opakovaným poslechem člověk získává k dané hudbě větší a větší vztah, nejvíce je tomu při živém poslechu – například na party…tam to působí podle mě úplně nejvíc, protože hraje svou roli například atmosféra, emoce. Takže žádná magie od PVD, spíš jen to, co dokázal.

Na druhou stranu, neplatí to vždy, asi jen někdy, pokud se člověku něco vyloženě nelíbí nebo ho to nebere, tak se na tom nic nezmění (beru z vlastní zkušenosti zmiňovaný Anthem, slyšel jsem toho songu jen půlku a málem jsem z něj dostal vyrážku, teď na Globalu tím končil Jules a přes super atmosféru v Gods stanu jsem šel v ne nejlepším rozpoložení pryč).

[vyrys]

Andrews: ok, souhlasim s tim, ze magie v tom neni. hlavni vec, ktera me hlavne v tvym prispevku zarazala, bylo to presne procentualni vyjadreni, jinak bych mozna ani nereagoval

[Anonymní uživatel]

vyrys: Máš pravdu, asi jsem to špatně vysvětlil. Dejme tomu, že mi ten příšernej motiv z Anthem uvízne hlavě až třeba napotřetí, ne napoprvý. Ačkoli je to tragédie, zabránit se tomu příliš nedá. Prostě ‚listening experience‘ , nevim, jak to mám trefně přeložit do češtiny. Žádnej track, žádnou hudbu nevnímáš z přibývajícími poslechy pořád stejně – je to běžná věc. Tady jenom plno lidí psalo, jak se jim to začíná víc líbit, jako kdyby to bylo díky nějaké Dykově magii 😉

[Natix]

Andrews, vyrys:
I když se tohle tvrzení zdá jako trochu šílené, tak bych skoro i řekl, že na tom něco bude. Nejhorší v tomhle je levný popík, ten i když se ti na první poslech absolutně nelíbí, tak po pár dalších posleších člověku přestane vadit a kdyby v tom pokračoval, tak se mu dokonce i začne líbit. Hrůza.:_):oD

[vyrys]

Andrews: ja sem tim nerekl, ze tu hudbu nesnasim, ale ze ani po nekolika poslesich by se mi aj tak nezalibila, spis naopak, takze u me by byl ten efekt spis opacnej jak stejnej.

Edit: nebo snad chces rict, ze pokud ty uslysis treba Anthem nekolikrat, tak se ti zacne libit? pokud ano, vezmu vse zpet…

[Anonymní uživatel]

vyrys: Kdybys takové hudbě věnoval tolik času a pozornosti jako té, co máš rád, možná, že bys ji minimálně začal míň nesnášet. Efekt je stejnej.

[Autor]

Příspěvky