Druhý report z Transmission 2
Na sobotu 20. května 2006 byl společností United Music naplánován druhý díl domácí tranceové megaparty Transmission. Čeątí fanouąci elektronické taneční hudby tedy měli tento datum v kalendáři červeně zaąkrtnutý, zvláątě po hudebně velmi zajímavém a organizačně perfektně zvládnutém prvním dílu ze série těchto obřích parties v praľské T-Mobile Areně, hokejovém stadionu Sparty Praha na holeąovickém Výstaviąti. Týden předtím se v přilehlém Průmyslovém paláci navíc vydařila MXTronica, akce pořádaná rovněľ společností United Music, coľ jeątě zvyąovalo naděje na opravdu kvalitní hudební záľitek.
Promotéři oznámili kvantitativní omezení prodeje vstupenek na 10 tisíc kusů, coľ bylo domácí scénou přijato s povděkem – málokdo je příznivcem podobně masových akcí jako byla obě praľská Tiëstova vystoupení, kdy projít davem na toaletu bylo chvílemi nadlidským úkolem. Podobně byla pozitivně přijata první jména pro line-up, zveřejněná s velkým předstihem. Holanďan Marco V získal u domácích příznivců taneční hudby skvělé jméno svým velmi povedeným setem na loňském festivalu TDK Time Warp, během kterého předvedl zásadní poloľky své rozsáhlé produkce a roztančil celou střední část Průmyslového paláce. I letos se tedy dal očekávat zejména jeho loňský celosvětový megahit False Light (a Marco nezklamal :-). Markus Schulz bylo naopak nové jméno na seznamu, v Čechách se jeątě neobjevil. I tento Američan má ale skvělou pověst a mnoho účastníků party ocenilo uľ jenom ten fakt, ľe United Music dováľí do České republiky stále nové účinkující. Třetím členem line-upu byl zprvu prohláąen Mauro Picotto, ovąem se zúľením koncepce celé party na trance byl nakonec vyřazen – se svou současnou produkcí by se do tranceového večera zřejmě opravdu nehodil. Nahraľen byl proto členem stáje Armada, DJem Matthewem Dekayem, který patřil na českých internetových diskusích také mezi často poptávaná jména. Line-up později doplnil starý známý DJ San, který se na podobných akcích v ČR objevuje jiľ pravidelně a třeba na loňském Mácháči zaujal svým kvalitním setem, kdyľ zastínil např. svého tamního nástupce Fergieho. Poslední jméno line-upu bylo opravdu bombastické – po loňském květnovém úspěchu se měl do České republiky vrátit DJ Armin van Buuren, aktuální (ve skutečnosti jiľ několikaletá) světová deejayská trojka. Jméno holandské megastar určitě potěąilo vąechny, kteří váhali, zda se daląí Transmission zúčastnit, ale i ty, kteří uľ vstupenky schraňovali doma.
Tak i my jsme se třetí květnovou sobotu v osm hodin večer, po pěkném semifinálovém vítězství naąich hokejistů nad Finskem, dostavili před T-Mobile Arenu a po zhruba dvacetiminutovém zpoľdění dostali na řadu u vstupu do haly. To byla ąkoda, protoľe jsme určitě měli zájem slyąet celé úvodní vystoupení DJ Sana, který celou party rozjíľděl. Hned u vstupu bylo moľné koupit různé blikající a svítící předměty, jak bývá na party tohoto typu zvykem, ale oproti minulým letům bylo k dispozici hned několik typů oficiálních triček Transmission, coľ je velmi pozitivní fakt, protoľe v zahraničí bývá merchandising podobného rozsahu dobrým zvykem. Kapacita ąaten byla zcela dostačující, čekali jsme maximálně několik sekund. Co nás ale nepotěąilo, byla architektura stage. Ačkoliv se v minulosti několikrát (zejména zvukově) potvrdilo jako vhodnějąí postavit hlavní scénu na délku haly, tentokrát byla stage nakonfigurována naąíř, tedy podobně jako na obou Tiëstových vystoupení. To se samozřejmě podepsalo na zvuku, který byl na tribunách často nekvalitní. Samotné uspořádání stage také nebylo neją»astnějąí, celému davu vadilo zejména veliké molo přímo před DJským pultem, které – jak se později ukázalo – vzhledem k četnosti svého vyuľití vůbec nemuselo být. DJové měli totiľ mimochodem velmi omezenou moľnost komunikace s publikem (která je třeba právě pro Armina tak typická), které jim bylo zbytečně přílią vzdáleno. Podle mého názoru to byla dost vysoká cena za několik minut vystoupení Metal Rob a několik sestav go-go dancers. Fronty se nekonaly v podstatě nikde, později přicházející si nestěľovali ani na vstup. Bary také kapacitně vyhovovaly, kritika se ale po party z různých diskusních fór snáąela na prodej nápojů bez víček, jako např. kdysi na Creamfields 2002. Pravdou ovąem je, ľe v zahraničí se nápoje prodávají často v kelímcích, takľe tato kritika se ukazuje jako nepodstatná. Visuals byly velmi zajímavé (ačkoliv pro pravidelné návątěvníky party United Music se uľ některé mohly opakovat – tomu lze příątě předejít např. pomocí proloľení animací záběry na DJe live), světla byla výborná, laserová show imponující – VJs lasery neąetřili tak jako na minulé party a demonstrace jejich schopností byla vizuálně výborná. Ocenit se musí i zprovoznění středové videokostky. Fireshow v podobě ąesti loučí po stranách onoho středového mola vypadala také velmi dobře. Co ale bylo problémem po celou dobu party (a kromě mola mojí druhou výtkou směrem k organizátorům), to byl zvuk. Uľ během prvních vystoupení vykazovaly basy značnou přebuzenost a místy zanikaly výąky a melodie, tedy ony části hudby, které jsou pro trance tak typické a důleľité. Zvuk se podepsal i na fanouąkovském hodnocení hlavní hvězdy večera, jejíľ vystoupení mnoho účastníků označilo za přílią tvrdé a blíľící se technu. Co se hodilo pro začátek vystoupení Marca V, nebylo ąité na míru Arminovi. Na konci Marcova vystoupení byl zvuk uľ ąpatný a poslední DJ dohrával za slyąitelně omezených moľností zvukové aparatury. Z pohledu laika těľko říci, jestli ąlo o chybu zvukaře nebo techniky, ale kaľdopádně tato chyba návątěvníkům zbytečně kazila dojem z jinak velmi zajímavé a organizačně zvládnuté party.
Zpět k hudbě, která je na tranceové akce samozřejmě to nejdůleľitějąí. Po skončení Sanova úvodního setu za gramofony nastoupil Matthew Dekay a předvedl to, co se od něj očekávalo. V typickém setu zahrál také např. klasiku od Jones & Stephenson – The First Rebirth nebo novinku Above & Beyond – Alone Tonight. Své příznivce rozhodně nezklamal a decky předal Markusu Schulzovi. Ten začal skladbou Karen Overton – In Your Loving Arms a pokračoval např. Marco V – False Light, Nalin & Kane – Open Your Eyes, výbornou Dogzillou – Without You (ąkoda, ľe padla v Dub Mixu, tedy bez plných vokálů, které jsou v téhle skladbě fakt super), megahitem Above & Beyond vs. Andy Moor – Air For Life, loňskou ąpičkou Mojado – Naranja v Dimitri Andreas Vision a samozřejmě svojí vlastní krásnou skladbou Markus Schulz feat. Departure – Without You Near. Schulz tedy rozhodně nezklamal, předvedl velmi dobrý výkon a mnoho účastníků jeho set označilo za nejvydařenějąí z celé party. Po Schulzovi následovalo vystoupení Vision Impossible, tedy holandských VJs, kteří jsou na akcích United Music jiľ rezidentní. Pokus o propojení hudby a projekcí byl zejména vizuálně velmi zajímavý a hudebně přinesl klasické hity typu Ferry Corsten – Right Of Way, Randy Katana – Play It Louder (s oním veleznámým Bladeovským samplem v druhé části) a finálně také skladbu Juno Reactor – Mona Lisa Overdrive, fanouąky trilogie Matrix označovanou jako Dálnice (na které probíhala jedna z klíčových scén filmu Matrix Reloaded). Po odchodu VI a počátečních obtíľích se pak podařilo Arminovi nastartovat své maximálně očekávané druhé české vystoupení.
Výbornou tranceovou novinkou Mike Foyle – Shipwrecked (vąichni si jistě pamatují loňský krásný track stejného producenta s názvem Love Theme Dusk) hned od počátku nenechal nikoho na pochybách, jestli bude hrát novinky ze svého rádiového pořadu A State Of Trance, resp. letoąního dílu stejnojmenné kompilace, tedy A State Of Trance 2006. Set začal rychle odsýpat, proběhly v něm superhity typu Armin van Buuren – Control Freak v Sander van Doorn Remixu (pro mě osobně absolutní vrchol večera), Kyau vs. Albert – Walk Down v Club Mixu, Stoneface & Terminal – Venus a spousta daląích. Celou halu ale dostala zejména úľasná zpívaná skladba holandské rockové kapely Racoon s názvem Love You More v Armin van Buuren Remixu, kterou Armin hrál např. na letoąní Trance Energy nebo na své loňské akci Armin Only The Next Level. Během této písně Armin přeąel před DJský pult a zkraje mola podal ruce svým fanouąkům v prvních řadách. Celkově ąlo o set typický pro Armina van Buurena v posledním období, stylově podobný např. právě zmíněnému Trance Energy či spíąe Arminovu nedávnému polskému vystoupení, tj. na party Sound Empire ve Vratislavi (kde ale navíc předvedl i v Česku očekávané skladby typu Communication Part 3, Shadow World do Thomase Bronzwaera, svoje vlastní Zocalo nebo svou skladbu s vokály Nadii Ali Who’s Watching v Remy & Roland Klinkenberg Remixu – to je i důvod, proč osobně nepovaľuji Arminovo praľské vystoupení za úplně dokonalé, i kdyľ se mi na Transmission 2 líbilo ze vąech nejvíc a Armin v mých očích rozhodně výrazně uspěl). Na téměř úplný závěr si Armin nechal Sail, takovou svoji loňskou osobní hymnu, a bez velkého rozmýąlení se s publikem rozloučil a předal gramofony Marcovi Verkuylenovi.
Marco V za to vzal hned zkraje, jak je pro něj typické, později zazněla třeba předělávka Madonny – Frozen nebo klasika Members Of Mayday – 10 In 01. Po polovině svého vystoupení seřadil za sebou svou produkci, tedy skladby Automanual, False Light a chvíli poté i More Than A Life Away, a právě v této velmi slibně rozjeté fázi začal zlobit zvuk a Marco své vystoupení spěąně ukončil, přestoľe to bylo trochu neprofesionální, protoľe i přes zvukové nedostatky si ho publikum rozhodně i nadále ľádalo. Marco totiľ také rozhodně nezklamal, spíą velkou větąinu davu svým setem potěąil. Na Sanovi tedy zbylo, aby party dvouhodinovým setem ukončil. I přes veąkerou únavu jsme jeątě zvládli ocenit skladby Solid Sessions – Janeiro ve zbrusu novém DJ San Remixu (málokdo totiľ tuąí, ľe pod projektem Solid Sessions je podepsán právě DJ San) nebo Sanovu novinku Night Eyes, kterou předvedl i na nedávné party MXTronica. Několik minut po sedmé hodině spustil San poslední vinyl a krásnou vokálovou tranceovou skladbou celou party stylově ukončil – poslední, co na Transmission zaznělo, tedy byla píseň SolarStone vs. Scott Bond – 3rd Earth (Marco V Remix). Jedenáct hodin hudby bylo opravdu dost a vzdálenost k domovu mi zrovna radost nepůsobila (tím spíąe ne mým nohám :-), nicméně za vycházejícího slunce jsme opustili halu a s přáním, aby United Music brzy rozhodně uspořádala třetí díl úspěąné série Transmission, jsme vyrazili ke svým domovům. Mimochodem, i v sedm ráno nebyla hala rozhodně prázdná, vytrvalců zbylo opravdu dost. Jeątě jednu poznámku – ačkoliv se v nadcházejících hodinách na mnoha fórech objevily často kritické ohlasy, větąina vytýkala po organizační stránce v podstatě jen zvukové podmínky, a zklamání vyplývající z faktu, ľe Armin nezahrál údajně vůbec ve stylu A State Of Trance, nejsou z výąe uvedených důvodů (a jak sami můľete porovnat v níľe uvedené příloze) na místě. Ve mně zbyly s odstupem času téměř výhradně velmi dobré dojmy, takľe já se na Transmission 3 opravdu těąím!
Závěrem bych rád poděkoval United Music za to, ľe akce podobného typu v České republice organizuje, a chtěl bych pozdravit svoje kamarády, kteří mě po větąinu party doprovázeli, i daląí přátele, které jsem na Transmission 2 potkal: jsou to zejména Honzin (který se mnou přeľil přes pět hodin v prvních řadách davu), Alesh, Hliina, Leosh, Tomash, Princezna, Kamil, Lumiir, Monika, Roman, Petr, James, Miki, Alex, Alexx (tomu speciálně děkuji za propůjčení fotografií k tomuto reportu), P@lci, Marek, TomAngel, StormIce, Athro, Tigi a daląí (a prvním ąesti díky moc za posouzení předpremiéry tohoto reportu). Tímto také prosím vąechny o chvilku ticha za vąechny maturující a skládající vysokoąkolské státnicové zkouąky, protoľe se nemohli Transmission zúčastnit a vąechny je to (tedy minimálně ąest mých známých) mrzí (zkrátka loňský termín Arminova praľského vystoupení byl asi o něco lepąí). See ya @ TM3!!
PAYA aka PATRIK von ROUDNICE, van.dyk@centrum.cz
FOTOGRAFIE viz www.trance-foto.com, www.alexxij.com, www.fotodance.cz
Armin van Buuren Live @ T-Mobile Arena Prague 20-05-2006
01. Mike Foyle – Shipwrecked (John O’Callaghan vs. Mike Foyle Club Mix)
02. Leama & Moore – Everything Matters (Matthew Dekay Club Mix)
03. ID
04. ID
05. Jose Amnesia vs. Shawn Mitiska – My All (Flash Brothers Remix)
06. ID
07. Armin van Buuren – Control Freak (Sander van Doorn Remix)
08. Aalto – 5
09. Kyau vs. Albert – Walk Down (KvA Club Mix)
10. Mannix vs. Kaymak – World Gone Mad
11. Re:Locate – Rogue
12. Gareth Emery & Jon O’Bir – No Way Back
13. Thomas Datt – Evaporate (Stoneface & Terminal Remix)
14. ID
15. Armin van Buuren – Wall Of Sound (ID remix)
16. Stoneface & Terminal – Venus (Original Mix)
17. S.O Project – Direct Dizko (Sander van Doorn Remix)
18. Armin van Buuren – Shivers (Alex M.O.R.P.H. Red Light Dub)
19. Nic Chagall – Monday Bar (Original Mix)
20. Racoon – Love You More (Armin van Buuren Remix)
21. O’Callaghan & Kearney – Exactly
22. Armin van Buuren – Sail (Original mix)
23. Jonas Steur – Second Turn
NA. Giuseppe Ottaviani & Marc van Linden – Until Monday
NA. ZirenZ – Edge Of Space (WhiteRoom Remix)
(as of 24-05-2006 18:00 CEST, made by forum @ trance.cz)
Armin van Buuren – A State Of Trance 2006 (pro srovnání)
CD1: On The Beach
01. Mike Foyle – Shipwrecked (John O’Callaghan vs. Mike Foyle Club Mix)
02. Sunlounger – White Sand
03. Leon Bolier feat. Elsa Hill – No Need To Come Back
04. Matthew Dekay – Timeless
05. Karen Overton – Your Loving Arms
06. DJ Shah – Beautiful (Glimpse Of Heaven)
07. Niyaz – Dilruba (Junkie XL Remix)
08. Basic Perspective – Small Step To The Other Side (Elevation Remix)
09. ZirenZ – Edge Of Space (WhiteRoom Remix)
10. Jody Wisternoff – Cold Drink, Hot Girl
11. Incolumis – One With Sanctuary
12. Jose Amnesia vs. Shawn Mitiska – My All (Flash Brothers Remix)
13. Envio – For You (Outro Edit)
CD2: In The Club
01. Arksun – Arisen
02. Fable – Above
03. O’Callaghan & Kearney – Exactly
04. Kyau vs. Albert – Walk Down
05. Kuffdam & Plant – Dream Makers
06. M.I.K.E. – Voices From The Inside (Progressiva Mix)
07. DJ Governor – Red Woods
08. Kyau vs. Albert – Kiksu
09. Hiroyuki ODA – Transmigration
10. Under Sun vs. Signum – Captured (Sebastian Brandt Remix)
11. Mannix vs. Kaymak – World Gone Mad
12. Stoneface & Terminal – Venus
13. Armin van Buuren – Control Freak (Sander van Doorn Remix)
14. Thomas Bronzwaer – Shadow World
15. Giuseppe Ottaviani & Marc van Linden – Until Monday
16. Armin van Buuren – Sail
