Interview s Marcem Tatossianem o životě v česku, hudební vášni a budoucích plánech
Australský DJ a producent Marc Tatossian se na české scéně pohybuje již pár let. Hrál na různých eventech zejména v Praze, ale vystupoval i v zahraničí. Jako producent má na svém kontě již tři oficiální tracky a má tedy slibně rozjetou kariéru. Proto jsme ho pro Vás vyzpovídali a dozvěděli se něco o jeho původu, kariéře, rodině, vášni pro trance a plánech do budoucna.
Ahoj Marku, můžeš se představit našim čtenářům? Odkud pocházíš, čím se zabýváš, co tě přivedlo k trancu a jak dlouho se mu věnuješ?
Ahoj, jsem australský trance DJ, který momentálně žije v Praze a dříve jsem žil v Londýně a Sydney. Moje hlavní práce je něco, co by se dalo klasifikovat jako typická firemní práce – manažer globálních obchodních projektů v jedné ze čtyř největších účetních firem. Moje úžasná a vzrušující cesta k trancu začala před 14 lety, když mi přátelé navrhli, abych s nimi šel na A State of Trance 500 v Sydney. V té době jsem neměl tušení, co je trance. Když se na to teď dívám zpětně, tak je to vtipné, že pro většinu mých přátel to byla jen životní fáze, zatímco pro mě – na tom tanečním parketu před Arminem van Buurenem – to, co jsem slyšel, bylo naprosto ohromující. Měl jsem pocit, že jsem konečně našel hudbu, která dokonale rezonuje s mou myslí. A dodnes to tak cítím. Přirozeně jsem začal s DJingem a později jsem se pustil i do produkce. Je to můj neuvěřitelně motivující koníček, který mě dodnes naplňuje.
Jaké jsou rozdíly mezi životem v Austrálii a v ČR? Jaké výhody pro tebe má život v Česku a co ti tu naopak chybí?
Kromě nedostatku slunce a teplého počasí? Ale teď vážně, jedním z hlavních důvodů stěhování a pobytu v České republice bylo to, že je to Evropa, a to samo o sobě pro mě mění všechno, jako kulturu, jídlo, cestování, lidi, společenský život a myšlení. Takže jsem rád, že žiji v tak krásném městě, jako je Praha, a cestování do jiných zemí je super rychlé ve srovnání s cestováním z Austrálie. V Sydney máme oceán a neuvěřitelné výhledy na moře, to mi někdy chybí. A samozřejmě i moje rodina a staří přátelé.
Mnohé jsi zaujal svým setem ze zámku Hluboká. Jak vznikl tento nápad, proč ses rozhodl pro tuto lokalitu a jak to teď zpětně hodnotíš?
Ano, to byl zábavný projekt. Bylo to během COVIDu a všiml jsem si tolika techno DJů, kteří dělali živé streamy z dronů s úžasnými výhledy na konkrétní město nebo budovu. Proč bychom to samé nemohli udělat pro trance hudbu v České republice? Takže to byl jen nápad na začátku, ale vzápětí jsem se o tom bavil s kameramany, režisérem, manažerem lokací a začalo se to realizovat. Zámek Hluboká byl skvělou volbou. A jediný důvod, proč nám tam dovolili natáčet, byl ten, že všechny hrady a zámky v České republice byly kvůli COVIDu uzavřeny pro veřejnost. Takže soukromé akce, jako je tato, byly výjimečně možné. Jsem moc rád, že se to odehrálo právě tam. Bylo to perfektní prostředí pro orchestrální uplifting trance hudbu, o které jsem si myslel, že by byl ten správný styl, který bychom zde mohli ukázat.
Když se na to teď dívám zpětně, stále mi to přináší tolik radosti. A o 4 roky později jsem neviděl jiný trance set, který by byl natočen v takové kvalitě. Jsem hrdý na svůj tým a na to, co jsme vytvořili. I teď se mnou lidé pořád mluví o tomto setu a o tom, jak často si ho opakovaně pouštějí, ať už v posilovně nebo na cestách do práce. Jsem rád, že to oslovilo takovou spoustu lidí. Vždycky jsem uvažovala o tom, že udělám druhou edici někde jinde v České republice, ale stálo by to spoustu času a peněz. A bohužel v dnešní době obojího moc nemám. Ale nikdy neříkej nikdy!
Nedávno jsi vydal novou skladbu nazvanou Oliver. Můžeš nám přiblížit příběh stojící za tímto trackem?
Moje nová skladba Oliver je věnována mému synovi, kterému je teď 5 měsíců! Produkce této skladby probíhala ve stejnou dobu, kdy moje přítelkyně otěhotněla. Takže i když jsem skladbu dokončil ještě před Oliverovým narozením, byla to pro mě připomínka chvil reflexe a změn, které mě a lidi kolem mě čekají, až se stanu otcem.
Budeš se teď ubírat více směrem k rodinnému životu nebo tě stále budeme moci vídat v klubech?
Budu se věnovat obojímu. Jsem velkým zastáncem plnohodnotného života a vždy by měla být rovnováha mezi rodinným a společenským životem. Takže i když nebudu tak často chodit do klubů ani DJovat jako dřív, nikam neodcházím, stále mě uvidíte v mém šťastném prostředí, za mixpultem, jak hraji špičkovou trance hudbu.
Chystáš teď nějaký nový track nebo jiný projekt, kterým by ses mohl pochlubit? Čeho bys rád ještě dosáhl v tomto odvětví?
Mám pár rozpracovaných nápadů, ale zatím nic, čím bych se mohl pochlubit. Rád bych produkoval víc a prostě se stal efektivnějším producentem. Myslím, že to, co odlišuje amatérské producenty, jako jsem já, a hlavní hvězdy žánru, je to, že rychle chápou, co funguje a co ne. Je v pořádku selhat, ale je lepší selhat rychle. Takže mým cílem je dostat se na úroveň, kdy budu ve svém volném čase produkovat více než jednu skladbu ročně. A samozřejmě bych rád hrál na více akcích, které jsou větší a v různých zemích. Ale to je asi očekávaná odpověď.
Kteří ze současných autorů trance music jsou tví oblíbenci? S kým by sis rád zahrál na jednom pódiu?
Je jich upřímně řečeno tolik. Ale musím říct, že jsem velmi spokojený s tím, koho tento víkend supportuji na Trancenation. Zejména Ciaran McAuley, kterého sleduji už od dob před jeho velkými hity. A Alex M.O.R.P.H., protože je sám o sobě legendou. Dále třeba Aly & Fila, Factor B, Richard Durand, Armin van Buuren, Above & Beyond, Ahmed Romel, Sunlounger a takhle bych mohl pokračovat donekonečna.
Co pro nás chystáš na Trancenation tuto sobotu v Onyxu? Čím pro tebe bude toto vystoupení mimořádné?
Skvělá otázka. Budu první, kdo bude hrát v sobotu na Trancenation, takže chci opravdu dobře zahájit večerní akci. Budu hrát širokou škálu různých stylů trance hudby, aby se můj set neustále vyvíjel a byl pro návštěvníky dostatečně vzrušující. A vždycky najdu i nějaké skladby, které prostě zahraju, abych překvapil taneční parket. Asi budete muset přijít tuto sobotu a vidět to naživo. Oynx (dříve Atelier) má v mém srdci zvláštní místo, protože to byl první klub, ve kterém jsem v Praze hrál. Před 5 lety, ještě před začátkem COVIDu. Takže to pro mě bude taky trochu nostalgické.
Děkujeme za rozhovor a těšíme se až tě uslyšíme v sobotu na Trancenation.