Michael Burian – Blow me / Hotmale
Musím se přiznat, ľe kdyľ se mi do ruky dostala nová deska od Michaela Buriana, dříve známého jako Electromajka, zrovna dvakrát jsem radostí neskákal do stropu. Říkal jsem si něco na způsob “to zase bude nuda maximální, určitě to bude unylý a nicneříkající wet&hard, blee” :o) Proč jsem si toto myslel? Inu protoľe Michael Burian, coby asi největąí propagátor čistého tranceu v Česku před několika lety, přeąel v první polovině roku 2000 na styl označovaný jako wet&hard, jehoľ hlavním představitelem je Corvin Dalek. Tranceová komunita se rozdělila na dvě části, ta první jej kritizovala (a vlastně kritizuje dodnes), ta druhá novou tvář M. Buriana (tehdy jeątě Electromajka) bez reptání přijala. Já sám jsem patřil k těm kritikům, čistý trance mi byl a stále je bliľąí neľ wet&hard, na tom se nic nezměnilo. Nenápadně se ovąem pozměnil Michael Burian. Na počátku tohoto roku přestal díky nesrozumitelnosti v zahraničí pouľívat jméno Electromajk (ostatně komu by se líbilo, kdyby ho někdo nazýval “Electro-magic”), nyní tedy vystupuje pod svým pravým jménem Michael Burian. Jednoduché a elegantní.
I přesto, ľe podle ankety časopisu Tripmag byl M. Burian vyhláąen českým dj-jem roku 2001, i přesto, ľe si letos zahraje na slavných Creamfields v Anglii, i přesto vąechno jsem si pořád říkal, ľe mě jeho sety a případná tvorba nikdy moc oslovovat nebudou. Samozřejmě, výjimka se najde, např. skladba “Sounds from a cherry tree” z roku 2000, kterou ve své době hrával i takový Dj Taucher, nebo i na ty livesety, které zpravidla poslouchám na ZENu v Roxy jsem si pomalu zvyknul, celkově mě ale dosud Michael Burian ničím výrazně nepřekvapil. Co myslíte, změnilo se to s příchodem nového singlu “Blow me / Hotmale”, skáču jiľ do stropu, poskočil jsem si alespoň trochu, anebo vůbec ne? To se dozvíte v mojí recenzi.
Vinylová deska, mimochodem na obalu s docela vtipným motivem vystříknutého spermatu (ľe by autorovo vlastní?:o)) a ľenou kouřící čárový kód desky (pro zvětąení klikněte na obrázek desky dole), obsahuje dvě skladby, “Blow me” a “Hotmale”. Na obou M. Burian spolupracoval se svými kamarády a spolupracovníky, tedy s Luďkem Fürstem a Corvinem Dalekem. První skladba “Blow me” začíná takovým tím wet&hard basem a rytmikou (nechci psát typickým, protoľe tak podrobně jsem wet&hard nikdy nezkoumal), kdyľ se ale po první minutě přidají daląí zvuky a hluboký muľský vokál říkající “blow me” a posléze i “smoke me”, rázem se ze skladby vylupuje velmi zajímavá píseň. Co mě nejvíce překvapuje, takřka ąokuje, jsou tranceové plochy na pozadí, sice zastřené, ale o to nenucenějąí a do skladby krásně zapadající. Zhruba v polovině čtvrté minuty přichází jeden z vrcholů, kdyľ se ozve česky! přerývavý muľský hlas a řekne “vykuř … mi” (ukázka). Mezi oběmi slovy je pauza a osobně jsem čekal, ľe tam bude jeątě slůvko “ho”, tj. “vykuř mi ho”. Poté skladba pokračuje ve svém progresivním tranceovém rytmu, má to hlavu a patu, bez problémů si dovedu představit, jak tuhle skladbu hrají a» uľ Tiësto, nebo třeba Armin Van Buuren, kteří ve svých setech nehrají jen čistý trance, ale zařazují i progressive trance aľ techno. Ostatně tuto desku moľná občas zahraje i Sasha, protoľe na OAF 2002 minulý týden dostal (i díky mému bystrému oku :o)) jednu kopii, tak uvidíme, opravdu bych to M. Burianovi přál, protoľe “Blow me” jednoduąe snese ta nejpřísnějąí měřítka. A zní to i tranceově, co více si přát.
Druhá skladba “Hotmale” začíná snad úplně stejně jako “Blow me” a i v průběhu celé délky se ozývají podobné zvuky a postupy. Chybí vąak vokály, o to více se dostává prostoru pro tajemné tranceové plochy a koláľe (ukázka). Skladba zní opravdu profesionálně, nemůľu si pomoct, a» poslouchám zprava, zleva, zezhora či zezdola, nemůľu přijít na ľádné slabé místo. Naopak, kdyľ v páté minutě “Hotmale” vygraduje, je to radost poslouchat, v klubu to musí znít jeątě lépe. Snad jen ty výąky od 4:50 minuty by mohly znít trochu lépe, zdají se mi takové moc syntetické / umělé, ale to je detail.
Myslím ľe nyní je tedy jasné, kam skáču. Hlavou jsem sice do stropu nenarazil, ale moc k tomu nechybělo. Deska “Blow me / Hotmale” má logiku, rytmiku a je sexy trancey, bezpochyby snese srovnání se zahraniční produkcí. Docela by mě zajímalo, co na desku řeknou jeho ortodoxní wet&hard fanouąci, mně tedy zrovna dvakrát wet&hard nepřijde. Ale ono asi nemá smysl přílią se zabývat tím, jestli je to takový, nebo makový styl, důleľitá je hudba samotná a ta je v případě této desky určitě OK. A počítá se i to, ľe vznikla v producentsky mladém Česku …
