Nové album: THE MIGHTY BOP – SPIN MY HITS
Pokud slyąíte to jméno poprvé, ani se vám nedivím. Do včerejąka jsem na tom byl stejně a tak vám podám malé vysvětlení. Takľe kdopak je ten tajemný a tak trochu “povýąený” Bop? The Mighty Bop je Chris “The French Kiss”. ®e vám to moc nepomohlo? Tak dobře Chris “The French Kiss” je Chris Le Friant. Pořád nic? Hmmm, tak jeątě jednou – Chris Le Friant je totiľ Bob Sinclair. To uľ je lepąí, ne? Človíček, který se ukázal i tady v Praze při otvíračce klubu “čtyři v jednom” – Karlovy Lázně. Pokud si vąak jeho jméno spojujete pouze s tím slavným kolovrátkovým 1, 2, 3, 4 a zpátky!, se cvičitelkou Jane Fondovou v hlavní roli, budete muset odhodit předsudky. Uznávám, ľe hned po Music Sounds Better With You byl Gym Tonic skladbou, kterou proklínali vąichni diskľokejové. Tyhle dvě odrhovačky museli hrát totiľ zhruba ve stejně krátkých intervalech. Naątěstí album Spin My Hits je úplně ale úplně o něčem jiném. Vedle labelu F Communications je Yello Productions firmičkou, která zaměstnává hodně pracovité umělce. Musím se tedy stydět ľe jsem Bobovo, promiňte Bopovo jméno, nezaregistroval uľ dříve. Album Spin My Hits je totiľ uľ jeho pátou deskou od roku 1995 a to nepočítáme jeho singly, EPčka a spolupráci s daląími autory.
Na ploąe jedenaąedesáti minut a ąestnácti tracků se skrývá hodně zajímavá muzika. Na první poslech vás překvapí, ľe tohle vůbec nezní jako dnes uľ mnohými zatracované francouzské desky. Hodně vyklidněné skladby kolísají někde mezi triphopovým Bristolem, downtempovými rakuąáky Kruder & Dorfmeister i najazzlým humbukem který se teď děje okolo Ninja Tune. Jednotlivé skladby na albu nejsou pospojovány do sebe – jak se poslední dobou od diskľokejů logicky očekává (Paul van Dyk s Out There And Back opět nezklamal), ale mezi ně jsou čas od času vklíněny několika vteřinové mezihry, nebo chcete-li Interludy, na kterých se podílel Bob spolu s DJ Gregorym. Proto ten překvapivý počet tracků. Jak uľ jsem naznačil jde o hodně pohodovou hudbu, která se líně pohupuje místností v nekonečných smyčkách a aby vás nenudila, semtam se ozve nějaký ten zapomenutý jazzový úryvek spolu s pravidelnými útrľkovitými samply. Nejde o ľádné vykrádání, samply jsou nové, neopotřebované a se zručností ąéfkuchaře servírované přímo do vaąich ouąek. Dnes, kdy se kaľdý “nezávislý” DJ bojí vokálů jako čert kříľe (snad aby si nepoąpinil pověst undergroundové hvězdy) působí tyhle bezstarostné hlasy jako čerstvý vánek. Bob si uvědomuje, ľe ani v taneční muzice uľ neplatí, ľe deska se dá snadno vyrobit s pár vlastními nápady a zázemím chytrejch maąinek a tak si na svoje nové album pozval několik pomocníků. Freestyle Liguistique je jedinou skladbou kde se rapuje. EJM si text napsal a také bezchybičky odrapoval. Je to takový ten klasický francouzský rap za který by v Bronxu nebo Brooklynu dostal sice nakládačku, ale skladbě svědčí nejen uhlazený výraz ale i vynikající scratchování. Scratche nejsou typicky ąustivé, spíąe příjemně bublají. Elements Of Life je trackem, který vokálově podpořila zpěvačka Ingrid De Lambre. Není ľádným nováčkem, uľ si zazpívala na minialbu Poésies a tady jen dokazuje své kvality. Hudebně je to troąku temnějąí i s ponurým saxofonem. ©koda – více radosti a mohl to být daląí aspirant pro José Padillu a jeho řadu populárních Café Del Mar. Feeling Good je jedinou skladbou pod kterou není podepsán Bob a je to troąku znát. Mají ji na svědomí dvojka Bricusse / Newley, kteří zde chytře k jazzovému feelingu zpěvačky pouľili sampl trumpety. Je to skladba hodně podobná jinému výtvoru Yellow Productions – Dimitriho Par Un Chemin Different. Pokud máte moľnost, určitě obě dvě srovnejte. Mají hodně společného – názorný příklad toho, jak dokáľe gramofirma spojit pod svá křídla lidi s podobným cítěním. Sea, Sex & Fleurs je jedinou skladbou která je nazpívána francouzsky. Citlivě a zároveň s velkou hlasovou hravostí ji nazpívala daląí Bobova známá – Louise Vertigo. Ta má ráda Daft Punk, The Air, ale je i velkým fanouąkem Billie Holiday a Niny Simone. Na jejím hlasu je znát, ľe to podstatné z jejich odkazu čerpá. Do závěrečné skladby Baby Dream pouľil vtipálek Bob sekvenci, která je jak vystřiľená z nějakého pornofilmu. Jeątě závěrečný Interlude a jsme opravdu na konci alba.
Zhodnocení: Spin My Hits je albem, které rozhodně neurazí nikoho. Velké sympatie si u mě Bob získává hlavně tím, ľe nemusí chrlit v milionových nákladech kopie Gym Tonicu aby se uľivil, ale ľe dokáľe dělat i alba která mají nějakou tu hlubąí myąlenku. Jsou desky, které se oposlouchají velice rychle a pak ty druhé. Věřím, ľe budete mít stále co objevovat a abych jen nechválil, jedna výtka by tu byla. Díky ąestnácti skladbám je přeci jen cítit určitá Bobova svázanost. Potřeboval by asi přece jen o něco více peněz na lepąí technické zázemí. Hudba je originální, ovąem jen do té doby neľ zjistíte, ľe stejné zvuky uľ jste slyąeli v těch předchozích tracích.
Myclick
