Paul van Dyk – Politics of dancing
Paul van Dyk ? Jestli někdo z vás neví o kom je řeč, tak jste na těchto stránkách asi omylem a to, ľe čtete tuhle recenzi, je malý zázrak. Paul vna Dyk (www.paulvandyk.de) patří mezi ty absolutně nejznámějąí dj-je a producenty na tomto světě a jen naprostý hudební analfabet o něm mohl neslyąet. Kariéru započal zhruba před 11 lety, na počátku devadesátých let. Za tu dobu odehrál nespočet dj setů, vydal nespočet singlů a alb, natáčel videoklipy a vystupoval v TV. Svojí hudbou ovlivnil ohromné mnoľství lidí a v té době začínajících dj’s. Patří mezi velmi omezený počet umělců, kteří v devadesátých letech zpopularizovali taneční hudbu a právě díky nim je taneční hudba taková, jak ji dnes známe z rádií, TV, parties, atd. V negativním i pozitivním slova smyslu. Paul van Dyk vľdy vytvářel skladby zaloľené na melodii, vokálech a ne přílią agresivním rytmu. Hodně lidí jeho tvorba a sety dostávaly do naprostého transu a opojení, radosti z hudby, radosti ze ľivota. Posléze se tomuto stylu začalo říkat TRANCE. Paul van Dyk byl a stále je asi nejznámějąím představitelem tohoto stylu. U mě to tak funguje, kdyľ se mi někdo zeptá, co si vybavím ke slovu trance, stále jeątě odpovím „Paul van Dyk“. Zajímavé je, ľe nikdy nevydal namixovaný výběr, resp. někdy na počátku 90.let jej vydal, ale to uľ je dnes dávno zapomenuté. I proto je 2CD kompilace „Politics of Dancing“, vydaná na počátku listopadu u labelu Ministry of Sound, označována jako první mix výběr Paul van Dyka, i proto je jí věnována taková pozornost a vąichni by chtěli tento výběr vlastnit a slyąet.
Neľ jsem začal psát recenzi, měl jsem album jiľ sluąně naposlouchané, během tří týdnu, co jej mám, jsem si ho pustil asi tak desetkrát. Moľná, kdybych psal recenzi před těmi třemi týdny, dopadlo by to trochu jinak. Zdůrazňuji to proto, ľe je přeci jen rozdíl psát recenzi po dvojím poslechnutí a po deseti. Album začíná skladbou Ashtrax – Digital Reason (Paul Van Dyk Rework) (ukázka). Hned od prvních sekund je jasné, ľe si pro nás PVD připravil jedinečný výběr skladeb, navíc brilantně namixovaný. Je to zvláątní, ľe v dneąní době, kdy se na taneční scéně pohybuje neskutečné mnoľství dj’s, lze Paul van Dyka rozpoznat po pár vteřinách poslechu. Tento osobitý styl je jednou z věcí, kterých si na něm cením. Joker Jam – Innocence (Paul Van Dyk Rework) (ukázka) je druhá skladba alba. Mám doma vinyl Innoncence (mimo jiné s remixem od Planisphere), PVD remix tam ovąem chybí, coľ mě docela mrzí, nebo» jeho Rework verze je skvělá, hozená i do jakéhosi trance breakbeatu. Private Taste – First je daląí zajímavou skladbou, jiľ nyní vám mohu prozradit, ľe jsem na albu nenaąel jediný song, který by se mi vyloľeně nelíbíl a znechutil mě. A to se stává málokdy, zvláątě u 2CD výběrů. Jimpy – Feeling Good (Original Version). Skoro jsem tenhle song v mixu ani nepostřehl, moc dlouho jej tam Paul nenechal. Je to docela těľké rozpoznat jednotlivé songy, kdyľ je neznáte a v mixu jsou pouze po krátkou dobu. Co rozpoznám bezpečně, je Paul van Dyk – Vega. Chytlavá melodie a velmi dobrý song. Do Vegy je částečně vmixovaná i daląí skladba, Filmpalast – I Want, která vyąla jiľ v roce 2000, letos se ovąem dočkala nových remixů, a to jak tranceových, tak i ve stylu techno. Pouze na krátkou chvíli se objeví i daląí píseň, Southern Comforter – Another Late Thursday. Příjemná house skladba, po nějaké chvíli doplněná chytlavými vokály od iio – Rapture.
iio asi nemusím nikomu popisovat, jeden z největąích hitů současnosti, co si budeme namlouvat .) iio je v mixu skoro pět minut, coľ je zatím nejdeląí doba ze vąech skladeb. Na druhou stranu, dostat na jedno CD 18 a na druhé 16 skladeb asi také není moc lehké, takľe se potom nelze divit tomu, ľe některý song má třeba minutu a v mixu je takřka neodhalitelný. Sipping Soma – Superconcious (So Alive) (Paul Van Dyk Rework) je pohodovou, spíąe houseovou skladbou. Hezký ľenský vokál a trocha orientálních zvuků se dobře prolínají s houpavým rytmem, který nenechá nikoho chladným. Na výběru nechybí ani Timo Maas – Killin‘ me. Tahle část alba je v progressive house stylu, docela zajímavé a na PVD moľná i trochu překvapivé, avąak logické, kdyby totiľ bylo album poskládané ze samých trance vypalovaček, asi by to také nebylo to pravé ořechové. Maji Na Dumu – B.M.Y. (Paul Van Dyk Rework), pro mě absolutně neznámá píseň. Přílią mě nazaujala, snad kromě jedné, dvou pasáľí, kde se objevují zajímavé, počítačem upravené vokály. Stále se pohybujeme v poměrně pomalém tempu, CD1 tak zatím vypadá, ľe je určeno spíąe pro poslech, neľ k tancování. U2 – Elevation (Paul Van Dyk Remix) je známá skladba, přeci jen, kdyľ někdo zremixuje slavné U2, je to znát víc, neľ třeba v případě předchozí skladby od Maji Na Dumu. Elevation remix je velmi sluąný, uľ by se na to skoro dalo i tančit .) Na poslech velmi příjemné, to asi nemusím zdůrazňovat. Smolnou třináctku má samotný Paul van Dyk s jeho novou písní, Autumn, moľná právě tohle bude daląí PVD singl. Typický PVD sound, moľná o něco více zasněnějąí, neľ jsme zvyklí, ale ke ąkodě to rozhodně není a Paul na této skladbě dokazuje, ľe stále dokáľe produkovat skladby, které poté osloví velký počet lidí.
Pomalu se blíľí konec prvního CD a ve sluchátkách mi zní Viframa – Cristalle (ukázka). PVD trochu přidal bpm, na coľ jsem ostatně jiľ pár minut čekal. O projektu Viframa jsem nikdy neslyąel, coľ mě docela udivuje, jak mi mohla uniknout tak báječná skladba. Ale to je celý Paul Van Dyk, vľdy má ve svém dj kufříku něco, co nikdo jiný nemá, anebo má, ale aľ několik měsíců po něm. Po Viframě se doporučuji někde podívat, určitě za to stojí! To samé se ale dá říct i o daląí písni, Solicitous – Furthermost (ukázka). Tak tohle je fakt nádhera. Vinyl vyąel na konci srpna v Holandsku a hodně mi připomíná tvorbu PVD, jakoby takhle píseň byla sloľená jen pro Paula a jeho sety! Nádherná melodie dostávající mě do transu, moc dobré, dávám deset bodů z deseti. Opět jsme trochu přidali na rytmu a hlavně na melodii, takový pěkný, nenásilný trance jsem jiľ dlouho neslyąel. A jedeme dál, Subsky – Four Days (ukázka) a daląí bomba na albu. Závěr prvního CD nemá chybu a já se skoro bojím myslet na to druhé CD, které je před námi. Co kdyľ bude jeątě lepąí a já se z této hudby dočista pomátnu ?? Doufejme, ľe k tomu nedojde. Subsky je také holandská produkce. Je to zajímavé, tyhle NL songy, které hraje PVD, jsem v playlistech holandských dj’s nikdy neviděl. Second Sun – Empire (Paul Van Dyk Rework) je daląí ze skladeb, které Paul trochu poupravil k obrazu svému. Empire je poměrně rychlá a opět k progresivnímu stylu směřující, přesto je uprostřed písně hodně chytlavá melodie. Posledním trackem na prvním CD je Paul van Dyk – Out There, daląí z jeho nových, letos vytvořených skladeb. Celkem progresivní a naąláplý song, dokazující, ľe se PVD neutápí jen ve sladkobolném tranceu, ale kdyľ na to přijde, dovede stvořit i něco trochu jiného.
Po hodně dobrém a příjemném CD1 spouątím druhé CD, v očekávání velkých věcí. Přeci jen, Paul van Dyk je hvězda první velikosti a jestli jí chce zůstat, musí vytvořit něco, na co se jen tak nezapomene. Tím nechci ovąem říct, ľe by první CD bylo ąpatné, právě naopak, bylo super. Ale druhé bude jistě jeątě lepąí. Chci, aby bylo. Startujeme s písní Sagitaire – Shout, CMon (Coast To Coast Mix). Od začátku je slyąet nádherné zasněné intro, poté se přidají tranceové rytmy a úplně nakonec vokál říkající „come on“. Moc hezky se to poslouchá a je vidět, ľe PVD neztratil nic ze svého dj umění a přestoľe jeątě před několika týdny jsem si říkal, ľe PVD suxx, dnes to musím opravit, PVD rocks .) Dvojku na CD2 má Mirco de Govia – Epic Monolith (ukázka), dle mého skromného názoru nejlepąí skladba kompilace. Současné číslo jedna naąí TOP 40 hitparády sice vyąlo jiľ v létě, ale poprvé jsem jej slyąel aľ na tomto výběru. A hned jsem si jej zamiloval! Bez problémů by se Epic Monolith mohlo povaľovat za jakousi „definici tranceu“, kdyby se trance vyučoval na nějaké univerzitě. Zřejmě i PVD se song od Mirco De Govii líbí, vľdy» je na albu v takřka sedmiminutové délce! Ralphie B – Massive je daląí kousek v pořadí. Zajímavé je určitě to, ľe kdyľ je Massive namícháno hned po Epic Monolith, zní si obě skladby hodně podobně, přestoľe jsou jiné. V podobném stylu se nese i daląí skladba, David Forbes – Questions must Be Asked. Sice jiľ poněkud starąí věc, ale do totálního tranceu, v kterém se tato část CD2 nese, stále dobře zapadající. Na můj vkus uľ to ale PVD s tím trancem trochu přehání (přeci jen věci ve stylu Rank 1 – Airwave uľ mě dnes moc neberou), takľe jen vítám píseň od Way Out West – Activity. Přepnuli jsme se do progresivnějąího rytmu, dostatečně hutného a tuhého, tak, jak jsme od Way Out West zvyklí.
Na WoW navazují Connector – Interference, opět skoro nejde odliąit, kde končí a začíná daląí skladba, tak moc dobře je tohle album namixované. Prostor na Paulově výběru dostali i populární Blank & Jones – Secrets & Lies (Solid Session Remix) (ukázka). Solid Sessions si mě letos získali skladbou „Janeiro“ a tak jsem byl na remix pro Blank & Jones zvědavý. No, pokud mám být upřímný, remix se mi moc nelíbí, není ničím zajímavý. To se ovąem nedá napsat o Lexicon 4 – Reach Me (ukázka). Krásná, pohodová a vaąe nervové procesy utiąující melodie. Radost poslouchat! Jamnesia – Reset moc dlouho na albu není, pouze necelé dvě minuty a opět jsem ji skoro nezaregistroval. 4 Strings – Into The Night má sice velmi chytlavou melodii, ale aľ moc mi to připomíná Rank 1 – Airwave, uľ jsem o tom dnes jednou mluvil. Jedenáctku mají ActiveX – Let’s Go. Je zde vidět jakási snaha o trochu netradiční zvuk, ale to je asi tak vąechno. ActiveX rozhodně nepatří k mým oblíbeným na albu. Skoro to samé se ale dá říci i o daląí skladbě, Signum – In Progress. Signum jednou udělají super song, jako třeba naposled First Strike / Five yards, někdy se jim to tolik nepovede a to platí i o songu „In Progress“. Moc se mi nelíbí. Walter & Gelder – Section O, dvě neznámá jména, která nic moc nového nepřináąejí a brzy na ně zapomenete. O něco lépe si vedou Solid Sleep – Club Attack (Paul Van Dyk Remix). Remix je vcelku příjemný a i kdyľ také není přílią inovativní, alespoň vás tolik nenudí, coľ se o několika předeąlých skladbách říct nedá. Tak to vidíte, rychle nám to uteklo a jsme skoro na samém konci alba. Guardians Of The Earth – Starchildren (Paul Van Dyk Rework) jsou předposlední skladbou, která pokračuje v happy tranceovém rozpoloľení, které se započalo jiľ před drahnou chvílí, kterého ale jiľ opět začínám mít plné zuby a hledím vzhůru ke konci druhéího CD. Poslední track byl svěřen do péče Nu NRG – Dreamland (ukázka). Moc pěkné, Paul van Dyk má ątěstí, protoľe zatímco druhá polovina CD2 mi moc nesedla, samotný závěr alba je výborný.
ZHODNOCENÍ: Politics of dancing je excelentně namixovaná kompilace, sloľená s takřka stejně excelentních skladeb. Občas se mi sice několik písní nezdálo, ale to je můj čistě subjektivní pohled. Stejně tak těľko bych se rozhodoval, které ze dvou CD se mi líbí více. Asi obě stejně. Nejpodstatnějąí je pro mě zjiątění, ľe trance ve stylu Paul van Dyk rozhodně není mrtvým stylem, jak jsem si v poslední době začínal myslet. Ti, kteří znají starąí skladby a PVD zatracují, v domnění, ľe dnes je jiľ pouze průměrný dj, ti vąichni by si měli povinně tohle album poslechnout a sami se přesvědčit o svém hlubokém omylu. Moľná pak změní názor. Paul van Dyk nehraje německý, holandský, nebo anglický styl. Hraje svůj vlastní styl, který nikdo jiný jeątě nedokázal napodobit. Právě proto je a navľdy bude Paul van Dyk uznávanou osobností taneční hudby …
Tracklist:
CD1:
01. Ashtrax – Digital Reason (Paul Van Dyk Rework)
02. Joker Jam – Innocence (Paul Van Dyk Rework)
03. Private Taste – First
04. Jimpy – Feeling Good (Original Version)
05. Paul van Dyk – Vega
06. Filmpalast – I Want
07. Southern Comforter – Another Late Thursday
08. iio – Rapture
09. Sipping Soma – Superconcious (So Alive) (Paul Van Dyk Rework)
10. Timo Maas – Killin Me
11. Maji Na Dumu – B.M.Y. (Paul Van Dyk Rework)
12. U2 – Elevation (Paul Van Dyk Remix)
13. Paul Van Dyk – Autumn
14. Viframa – Cristalle
15. Solicitous – Furthermost
16. Subsky – Four Days
17. Second Sun – Empire (Paul Van Dyk Rework)
18. Paul van Dyk – Out There
CD 2:
01. Sagitaire – Shout, CMon (Coast To Coast Mix)
02. Mirco de Govia – Epic Monolith
03. Ralphie B – Massive
04. David Forbes – Questions must Be Asked
05. Way Out West – Activity
06. Connector – Interference
07. Blank & Jones – Secrets & Lies (Solid Session Remix)
08. Lexicon 4 – Reach Me
09. Jamnesia – Reset
10. 4 Strings – Into The Night
11. ActiveX – Lets Go
12. Signum – In Progress
13. Walter & Gelder – Section O
14. Solid Sleep – Club Attack (Paul Van Dyk Remix)
15. Guardians Of The Earth – Starchildren (Paul Van Dyk Rework)
16. Nu NRG – Dreamland
Special thanx to jaydee za poskytnutí alba k recenzi.
