Perry O’Neil – Rush / Industribe
“South-West Saga EP” se ani nestačilo pořádně ohřát na pultech obchodů, a jiľ tu máme daląí novou produkci od tohoto holandského progressive producenta. 2-trackové EP “Rush / Industribe” vyąlo nejdříve koncem září jako exkluzivní digital pre-relase na mp3-shopu Beatport a počátkem tohoto týdne jiľ vychází i na promo vinylu. Perry O’Neil tentokrát překvapivě opustil svůj domovský label Electronic Elements, na kterém vydává vąechny své vlastní produkce (samozřejmě kromě remixů pro jiné producenty, které vycházejí i na jiných labelech), a se svojí nejčerstvějąí produkcí zamířil na jeden z nejmladąích sub-labelů Armady Music – 68 Recordings.
Pro ty, co slyąí jméno 68 Recordings poprvé, nabízím malou rekapitulaci toho, co nám tento label dosud přinesl. Label byl zaloľen letos v lednu producentem, který se jiľ v oblasti progressive hudby pohybuje více jak jedno desetiletí, a není jím nikdo jiný neľ DJ Remy. Mimochodem právě název tohoto vydavatelství je odvozen od jeho roku narození. Prvním vinylem byla vlastní a dlouho očekávaná produkce od samothého Remyho nazvaná “Crackdown / Nasty Ho”. Zde si neodpustím dodat, ľe skladba “Crackdown” byla později remixována práve Perry O’Neilem a vydána na čtvrté řadě jeho Reworks EP. Druhým počinem na tomto labelu byla co-produkce mezi Remym a jeho dlouholetým studiovým partnerem Rolandem Klinkenbergem, coľ je daląí velmi dobře zaľité jméno v oblasti progressive hudby. Jejich společná produkce nesla název “Ignite (incl. Introdubtion Mix)” a byla to daląí typická věc od tohoto dua – progressive house nabitý energií, který v original mixu obsahuje rázný piano sample; dalo by se říci: “jednoduché, ale účinné”. Třetím v řadě byl David Forbes, který se tak stal prvním hostujícím producentem na 68 Recordings a pro mě osobně byl tento release velkým, a naątěstí zároveň i velmi milým, překvapením, protoľe znamenal značný posun od toho, co prozatím tento producent vyprodukoval – samozřejmě myslím posun k více progressivní hudbě, která mi je přeci jen mnohem bliľąí. Vinyl se jmenoval “Better World / Jacksville” a výborně kombinoval melodičtějąí progressive trance/house sound v prvním tracku a v druhém pro Forbese velmi netypický progressive/tech zvuk, který mi trochu připomíná remix od Remyho s Klinkembergem k “Eye Wall – Bad Deal”. A nyní se konečně dostávám k prozatím poslednímu, čtvrtému, kousku z 68 Recordings. Jak jsem jiľ na začátku zmínil, nestojí za ním nikdo jiný neľ mistr ve svém oboru – Perry O’Neil. Musím říct, ľe jsem byl na tuto novou Perryho produkci velmi zvědavý, protoľe jeho poslední EP “South-West Saga” bylo pro mě osobně spíąe drobným zklamáním; mám na mysli předevąím titulní skladbu “South-West Saga”, jelikoľ znamenala drobný posun od jeho typické progressive house produkce k více melodickému a ne zrovna přílią deep zvuku.
A-side stranou tohoto releasu je skladba Rush a hned od počátku je jasné, ľe zde o ľádný melodický progressive trance nepůjde. Pokud bych měl “Rush” k něčemu po zvukové stránce přirovnat, pak to bude jednoznačně Remyho “Nasty Ho”, nebo» inspirace právě tímto Remyho počinem je velmi patrná. Skladba začíná téměř aľ tribal beaty s perkusivním backgroundem a postupně se přidávají typické Perryho samply pouľívané v jeho prog house produkcích. Po první minutě se objeví hlavní prvek, kterým je variabilní basová linka, která jako by z oka vypadla té z “Nasty Ho”. Přesně po daląí minutě následuje breakdown, který postupně nabírá více a více energie a graduje opětovným zapojením výrazné basovky, ke které se v tomto okamľiku připojuje sled metalických samplů z breakdownu, které se s ní střídají a vytváří tak melodický dojem. Po chvíli opět vymizí, aby přenechaly hlavní slovo basovce, která track uvede k druhému breakdownu v páté minutě, který se opět nese v duchu gradace metalicky znějících samplů. Osobně si myslím, ľe tato produkce je mnohem více náročnějąí na poslech, a také samozřejmě záleľí na hudebním vkusu posluchače. Mně osobně se tato produkce líbí hlavně z důvodu, ľe kombinuje starý dobrý Perryho prog house zvuk a neméně zajímavý progressive (tech) house styl, který je typický právě pro Remyho prudukci a label.
Druhou skladbou, která dosahuje téměř deseti minut, je Industribe. Ta se nese jiľ v naprosto typickém Perryho progressive house stylu a mně osobně připomíná hlavně jeho starąí EPčka jako např. “Cold Fusion / Fuel” nebo “Kubik / Breaking Away” a z těch novějąích pak třeba z loňského roku track “Recharged” nebo letoąní “Fade Out”. Z toho tedy vyplývá, ľe se zde opět neklade přílią velký důraz na emoce či jiné prvky obsaľené spíąe v progressive trance produkcích, ale cílem je spíąe navodit temnějąí atmosféru a to se podle mě Perrymu opět velmi dobře povedlo a osobně si myslím, ľe tento track je přímo stvořen pro kaľdý kvalitní prog house set.
Musím říct, ľe tento jiľ čtvrtý produkt z 68 Recordings patří nyní k mým nejoblíbenějąím a nejhranějąím věcem, protoľe je to přesně ten styl muziky, který mám rád. Takľe pokud jste příznivci Perryho O’Neila a jeho spíąe temnějąí prog house produkce, pak mi nezbývá nic jiného, neľ vám toto nové EP s potěąením doporučit, protoľe zklamáni určitě nebudete. Nakonec jen dodám, ľe Perry má pro nás připraveny daląí dva své remixy, a to celkem experimentální remix k poslednímu singlu “Robbieho Williamse – Rudebox” a druhý remix, pro mě osobně mnohem lepąí, ke skladbě “The Doppler Effect – Beauty Hides In The Deep”. Pozadu nezůstavají ani hlavní představitelé labelu 68 Recordings – Remy má novinku nazvanou “Wink” a Roland Klinkenberg track nesoucí název “What’s The Point?”.