První report z Transmission od Freezera
Kdo by v dnešní době neznal pojem Transmission? Je to taneční mega-akce obřích rozměrů, která Vás zaručeně odstřelí na jednu celou noc do jiných dimenzí. Budete mít jazyky na vestách, oči vám budou padat samovolně z důlků a vaše ušní zvukovody zažijí totální orgasmus! Myslíte, že je to přehnané? Možná trošku ano, ale audiovizuální zážitek je zcela garantován. Letošní edice s podtitulem The Spirit Od The Warrior slibovala opět parádní zážitek, masivní line-up a spoustu euforií pro příznivce taneční hudby, zejména stylu trance. Spousta lidí možná netuší, že tento styl nabízí mnohem více než jen bezduché dunění, ale je to i o silných melodiích, které jsou schopné teleportovat do jiných dimenzí, či do stavu nepopsatelných euforií. Kdo letos navštívil pražskou O2 Arénu tak si mohl udělat obrázek sám. Faktem je, že Transmission je jeden z největších tanečních indoor eventů nejen v Evropě, ale v podstatě na celém světě.
Transmission není ani zdaleka jenom o hudbě. Je to v podstatě vyprávění příběhu, který podkreslují jednotlivá intra před DJs. Je to audio-vizuální show, která nemá příliš mnoho konkurence. Letošní téma neslo název The Spirit Of The Warrior. Holandští Vision Impossible se zase ukázali jako absolutní špička ve svém oboru a zaslouží za svůj výtvor minimálně piškotku. S hudebním doprovodem vypomohl Driftmoon, který se v poslední době velmi angažuje v ambientní hudbě a filmových melodií. Dalo by se říci, že témata již byla vyčerpána, ale pořadatelé vždy přijdou s něčím novým a originálním. Jen čekám kdy dojde třeba na téma Vaření se Schulzem nebo chování velbloudů s Filou. Propojení hudby, vizuálu a pyro-efektů bylo opět na vysoké úrovni. Pojďme se ale podívat postupně na naše milované vystupující.
Musím pochválit sestavení line-upu, protože celá show postupně gradovala a byly zde obsaženy snad všechny zásadní podstyly trancu. O warm-up se postaral náš velký bojovník Thomas Coastline, který se vypořádává se zákeřnou nemocí a proto lze jeho účast označit za opravdu překvapivou a odvážnou, ale je to srdcař, který prostě nemohl chybět. K této show už patří a nedokážu si představit nikoho jiného na postu warm-upera. Bohužel jsem jeho set stihl sotva z poloviny, díky velkým frontám. Sice nerad, ale musím pořadatelům mírně vytknout, že neotevřeli arénu o něco dříve. Přijde mi velká škoda, že ve 20h začíná hrát první DJ a zároveň se teprve otevírá aréna. Skrze zdi jsem zaslechl skvělé tracky Price Of Love a Shout od Grum. Hezkým gestem byla vlajka od fanoušků s nápisem a podobiznou Thomase. Ten svůj set zakončil vlastním remixem na track Save Me od Garetha Emeryho, což byla hezká tečka.
Nastal čas na první zahraniční vystupující. Finští Super8 & Tab už sice nehrají tak svižný trance jako kdysi, ale melodicky to tam pořád je. Jejich set jsem si v rámci možností užil a při hitovkách jako Cosmo, Mega nebo Noom mi málem shořely cvičky! Sander Van Doorn a jeho trancový alias Purple Haze zase nabídl svět pořádného dunění. Jeho sound je velmi hutný a masivní. Vyloženě se hodí k této megalomanské produkci. Neiloj, Kill Kitten nebo Roundabout, to jsou panečku pořádné turbulence. Navíc jeho set sloužil jako skvělý most k další zajímavé části večera a to byla Dakota.
Markus Schulz sice vystupuje na této akci pravidelně, ale letos poprvé představil audio-vizuální show pod svým alter-egem Dakota. Název této hodinové show byl The Nine Skies a byl rozdělen do devítí částí, kde každá část vyprávěla o určitém tématu. Ve výsledku tím Markus chtěl nejspíše říci, že není spokojen s tím co se ve světě děje a přál by si lepší zítřky. Solidní klišé, že? I přesto to bylo zpracované hezky a doprovodem byly zcela nové tracky z připravovaného alba. Názory byly hodně rozporuplné, ale já se přidávám, že to byla hodně zajímavá show a připadal jsem si jak v kině, chyběl jen sýrový popcorn! Líbilo se mi , že celkový sound byl temnější a méně komerční. Vrcholem setu byla hymna celé show a ta se tedy hodně povedla. Málem mi z toho praskla guma u tepláků!
Následoval Transmix, letos tedy nazvaný jako The Ceremony Of Warriors. Musím říci, že od začátku až do konce to byla neskutečná jízda a asi nejlepší pasáž Transmission od dob fantastického intra k Rank1 v roce 2008 (Hostile Atack). Dělobuchy, ohňostroje, pověstné stropní raketky a plameny šlehající až skoro ke stropu arény a k tomu nářezy Slovakboys a Marlovo Darkside. Jeden z ohňostrojů dopadl trochu nešťastně mezi lidi, ale nic vážného se nestalo. Zřejmě měli být návštěšvníci vybaveni štítem, když to byla noc válečníků ?? Scéna byla opravdu masivní a skvěle jí doplňovaly i tanečnice ve stylových kostýmech. Laserů tam bylo více než mám prstů na těle a celkových blikátek tam bylo snad více než mám chlupů na těle ?? Témata jednotlivých válečníků byla sice docela zajímavá, i když mi k tomu až tak neseděl ten přehnaný počítačový look. Skoro mi přišlo jakobych sledoval trailer na Assassins Creed. Půlkruhový pultík pro DJje trochu připomínal Tiesto In Concert a stejně jako minule nebylo na vystupující z prvních řad skoro vůbec vidět.
Po Markusovi a Transmixu nastoupil Ferry Corsten se svou Gouryella 2.0 show, což mělo být pokračování show z minulého ročníku. Spíše než pokračováním bych to označil za opáčko, kde nastalo pár obměn. Do setu byla zařazena nově i Binary Finary – 1998, Venera a taky fantastická nová verze pro Lonely Inside z alba Bueprint. Zřejmě šlo o Gouryella Remix. Na parketu se nám to trochu protřídilo a troufám si říci, že random párty people šli na hot dog a trancový srdcaři zůstali na parketu a užívali si nádherných melodií a soundu, který byl aktuální před několika lety, jen v novém kabátku. Osobně jsem zaznamenal několikrát husinu na utajených místech mého těla. Prostě Ferry pořád umí!
Po Ferrym už následovala jen pravá řezničina. Prvním řezníkem byl Fila, který je považován za zřejmě nejvýraznějšího představitele stylu uplifting trance. Kolegu tradičně nechal doma na gauči a sám rozpálil opravdu divokou jízdu s tracky jako Concorde, Surrender a hodně překvapil se stařičkou klasikou Lost Language. Myslím, že tím ukojil spousty nenasytných fanoušků. Jeho set byl pro mě asi nejlepší částí večera. Laserový park jel v tuto chvíli již na plné kule a byl to opravdu požitek to vám tedy povím! Člověk by si v tu chvilku přál mít alespoň 4 oči, aby to všechno stíhal.
Velkým otazníkem byl pro mně Simon Patterson. Ten se totiž v poslední době dal na podstyl psy-trance, a tak jsem ho očekával i na této show, nicméně jeho set byl i přes ostrý nástup docela melodický a dokonce se chlapec vyšvihnul s klasikou Us. Krom toho vytasil i očekávanou Evoke a novou vokálovku s Lucy Pullin. Jeho set byl překvapením večera. Opravdu mu to šlapalo skvěle a adekvátně na pokročilejší dobu večera. Musím se přiznat, že můj původní plán byl odchod po Pattersonovi, ale počkal jsem si i na závěrečné Coming Soon. I když mi styl tohoto projektu není tolik blízký, tak musím uznat, že to mělo grády a docela slušně to konkurovalo Vini Vici z minulého ročníku. Jen mi přišlo, že poslouchám stále dokola stejnou smyčku. Breakdown s vysamplovaným zvukem z nějaké klasiky či filmu a následný drop ve stylu současného “psýčka”. Musím vyzdvihnout hodně energického DJje, který to opravdu slušně rozproudil a dostal publikum do varu a vyždímal z nich poslední zbytky tekutin. Nakonec jsem vydržel až do konce, za což si uděluji diplom!
Podle informací na Transmission dorazilo letos více než 17 tisíc návštěvníků z více než 50 zemí světa. Jednoznačně se ukázalo, že je vyprodáno, protože v hale nebylo snad jediné prázdnější místo. Takto zaplněnou arénu už zřejmě dlouho neuvidíme, minimálně do příští Transmission. Celý team pod taktovkou United Music odvedl opravdu kvalitní práci. Světelná show megalomanských rozměrů, pyro efekty ze kterých naskakoval husí kůže a velice solidní line-up, který nás uspokojoval hudbou, která je tolik specifická, která je unikátní a jako jediná v rámci EDM dokáže hýbat s emocemi člověka. Styl trance je převážně o melodiích a euforiích a podle toho také vypadá jeho publikum. Je vyspělejší, rozumnější, hudebnější a troufám si říci, že i inteligentnější než u konkurečních tanečních akcí. Přeji United Music a celému teamu Transmission úspěšnou budoucnost a těším se na další eventy!
