Recenze alba Gabriel and Dresden – Gabriel and Dresden
Představovat světoznámou dvojici Gabriel and Dresden mi přijde smysluplné jako noąení dříví do lesa, ale, i přestoľe tomu přílią nevěřím, mohou mezi vámi být tací, kteří o nich mnoho neví (a neumí pouľít Google). Vezměme to tedy alespoň zkratkovitě. V roce 2001 vydal Josh Gabriel svůj první white label „Wave 3“ a upoutal jím pozornost Dava Dresdena, který v té době hledal novou hudbu pro Peta Tonga a jiľ o dva týdny později se „Wave 3“ objevila v Petově show na BBC Radio 1. Tong pak nabídl Davovi příleľitost remixovat skladbu „Someone Like You“ od New Order a Joshe byl přizván ke spolupráci. Za těch několik let spolu vytvořili značné mnoľství nezapomenutelných remixů, které oslovily trancové fanouąky po celém světě – jen namátkou jmenujme Way Out West – Mindcircus, Paul Oakenfold – Southern Sun, Nalin & Kane – Beachball, 4 Strings – Take Me Away, Sarah McLachlan – Fallen, Above & Beyond – No One On Earth a daląí a daląí… byl jich opravdu bezpočet, jeden lepąí neľli druhý. Patrně nejvíc pozornosti jim zajistil nezapomenutelný singl As The Rush Comes s nádherným vokálem Jes Brieden vydaný pod pseudonymem Motorcycle. As The Rush Comes nebyl jediný počin pod touto obchodní značkou, později přiąly singly Around You a My Blue Heart, které vąak slávy prvního počinu nedosáhly.
Daląím projektem, který se ve spojení Gabriel and Dresden objevuje, je skupina Andain (Beautiful Things a daląí) – tu vąak tvoří jen polovina dua, tedy Josh Gabriel (a spolu s ním i Mavie Marcos a David Penner). Říkal jsem zkratkovitě a článek utěąeně roste. Mohli bychom tu jeątě zmínit dvě zajímavé autorské kompilace (Legends a Bloom), sety na mnoha předních světových akcích spolu s předními světovými djs a častou přítomnost jejich tracků či remixů v setech mnohých trance djs… ale to bychom tu mohli být jeątě zítra. Pokud chcete vědět více, a rozhodně to stojí za to, zagooglujte si. Závěrem poslední důleľitá informace – Josh i Dave pocházejí z USA (nekru»te hlavou, i tam se občas zadaří a vyroste talent), San Francisco, Kalifornie, jejich sláva vąak sahá přes celý svět.
Jejich debutové autorské album vyąlo jiľ před více neľ měsícem, takľe pro vąechny, kteří ho jeątě nemají (opravdu jsou tací???) přichází recenze. Jeątě před poslechem můľete celkem snadno odhadnout, ľe půjde o jedno z těch důleľitějąích a nadějnějąích alb letoąního roku. Klíčová otázka v tomto případě není JESTLI je album dobré, ale JAK MOC. Pokud si vzpomenete alespoň na pár jejich remixů či singlů, mělo by být přinejmenąím nezapomenutelné. Ano, pozorný čtenář objevil zvýąený výskyt slova „nezapomenutelný“. Duo Gabriel and Dresden přináąi do světa trancové hudby jedinečný a zcela specifický zvuk a styl – proto jsou vąechny jejich skladby i remixy poměrně snadno identifikovatelné. Coľ jednak přináąí vítanou různorodost trancové nabídky, na druhé straně si k nim někteří posluchači těľko najdou cestu. Ale ti, co si ji najdou, budou nadąeni. Uľ od prvních taktů dojde i méně zdatný posluchač ke zjiątění, ľe Gabriel and Dresden nejsou tak snadno zaąkatulkovatelní (To je slovo! Zkuste ho říci pětkrát rychle za sebou 🙂 ) – jednoznačně nejde o čistý trance, ani o čistý house, ani progressive, dance, pop… pohybují se někde mezi vąemi těmi kategoriemi a odmítají jednoznačné zařazení. My, tranceři, jsme vąak lidé tolerantní, a tak je rádi přijmeme do své velké, veselé a ą»astné rodiny, coľ? Abych vám ale jejich unikátní styl trochu přiblíľil, pouľiji jejich vlastní press-release a budu doufat, ľe vám vąechny ty marketingové obraty něco bliľąího poví: „Sexy housové a techno beaty, bohatě emotivní hudba, dravé melodie a silné vokály. Toto album dokazuje, ľe spolehlivé undergroundové produkční techniky, smysluplné texty, popové háčky a nakopávací bubny mohou spoluexistovat v harmonii.“ Uľ je vám to jasné, ľe? 😀 Pojďme vąak raději k samotnému poslechu.
Album přináąí 12 novotou vonících skladeb precizně smíchaných do sedmdesátiminutového non-stop mixu, 8 z nich vyuľívá báječné vokály Molly Bancroft a Jana Burtona. Dost pravděpodobně uľ jste dříve zaslechli singl „Tracking Treasure Down“ pocházející právě z tohoto nového alba. Ti ą»astnějąí měli nedávno moľnost zaslechnout v Arminově ASOTu i skladbu „Let Go“, která celé album otevírá. V duchu tradice propracovaných alb má pomalejąí náběh slouľící jako krátké (asi minutu a půl) intro, pak se jiľ naplno rozjíľdí s působivým a sladkým ľenským vokálem… „Let it go, let go… it could be better that way…“ si určitě budete jeątě chvíli rádi pobrukovat, skladba je velice chytlavá. Dave i Josh potvrzují svou nebetyčnou kvalitu hned napoprvé, hudba se zhruba v půli své délky ztlumí na minimum… vyniknou jen drobné zvuky v pozadí a vokál, aby později naplno vygradovala… ano, hoąi, právě proto vás máme rádi! Nechci vás připravit o překvapení, ale koncentrujte se na chytrost přechodu ve druhou skladbu, nepochopitelně nazvanou „Eleven“ (proč ne Second? 🙂 ). „Eleven“ jako taková je svým zvukem a pojetím velmi zajímavá a ve tvorbě GaD spíąe netradiční (pro úplnost dodejme, ľe ji vytvořili se Scarlett Ettiene), značně mi připomíná Daft Punk – čistě akustická, plná roztodivných zvuků, mnohdy aľ poněkud zvláątních a disharmonických, vytváří vąak naprosto ojedinělý a úchvatný celek. Znovu se objevují tradiční prvky ztlumení a gradace. A znovu jemňoučký přechod do daląí skladby „Enemy“, tentokrát plné muľského vokálu – v duchu ohodnocení vokálů Stealing Time od Above and Beyond a Cry For Help Leamy a Moora se jistě v nějaké zahraniční recenzi objeví „awful male vocal“. Nenechte se chytit na ąpek, Jan Burton má hlas příjemný a vycvičený, ľádné chyby nenajdete. Skladba má tradiční zvuk, uklidňující melodii a smysluplné vokály (v prospektu nelhali 🙂 ).
Následující „Dust In The Wind“ přináąí nakopnuté basy, silnou melodii a vokály Molly Bancroft („Dust in the wind… all we are is dust in the wind…“). Daląí v pořadí je „Mass Repeat“ – oproti „Eleven“ nepřináąí ľádná zvuková překvapení, je tedy snadnějąí na poslech a méně kontroverzní (ne kaľdý má rád Daft Punk style). „Closer“ lehce zrychluje tempo a zjemňuje basovou linku a znovu nabízí báječný vokál Molly. Oproti pomalejąí předchozí i následující skladbě přináąí vítanou změnu rytmu. „Not Enough“ přidává daląí důleľitý bod k indexu trancovosti (vysvětlím později) – jedná se o kouzelnou, pomalou skladbu… dovolím si říci přímo trancovou baladu, která staví na podmanivém hlasu Jana Burtona a chytře vyuľívá zabarvení Janova hlasu a pouľití dvojhlasu zpívajícím nepatrně odliąnou melodii. Srdce romantika zaplesá, kouzelná věc. „Amsterdam Interlude“, jak název napovídá, je zhruba dvouminutovou mezihrou s nesmírně příjemným klavírním (přinejmenąím to klavír připomíná) rifem, která pak navazuje na daląí skladbu plnou nakopnutých basů (zlaté press-releasy, bez nich by byl mnohý recenzent přímo bezradný), lehce progressive zvuku a muľského vokálu. „New Path“ překvapivě po klidné předchozí pasáľi nepůsobí nijak ruąivě či nekompaktně, tedy daląí vítaná změna rytmu. Zhruba v půli se skladba zlomí a změní, a jestli vám v té chvíli nepřeběhne mráz po zádech a nerozlije se úsměv na rtech, pak této hudbě zřejmě vůbec nerozumíte! Ani si nevąimnete, ľe nastupuje daląí skladba, jiľ 10. v pořadí, „Sydney“. Zda se autoři nechali inspirovat známou australskou metropolí nejsem schopen posoudit. Rychlé tempo, tvrdé basy, progesivní a vokálůprostý zvuk dovoluje odtuąit jen to, ľe se jedná o parketový nakopávač. Coľ je pro nás jistě důleľitejąí zjiątění. A daląí nenásilný předchod k předposlední skladbě, „Dangerous Power“… podmanivá melodie a silný vokál Jana Burtona vás ani na ľidli nenechá klidným, nádherná skladba. Dokonalé uklidnění skladby kolem půlky, a pak zprvu jemná a později příjemně brutální gradace vám dost moľná vľene do očí slzy (nestyďte se). Pokud by byla v poslední fázi jeątě více nakopnutá, aby měla dost síly zadupat vás do země, dosáhla by moľná v pomyslném číslelném hodnocení skladeb na jedenáctku (z deseti), jelikoľ vąak v rámci soudrľnosti alba bylo třeba zabezpečit plynulý přechod k poslednímu tracku, skladba se musela zklidnit a tvůrci se jednoznačně krotili. ®e by remixerský future favourite? Já hlasuji pro!!! Poslední v pořadí je starý známý „Tracking Treasure Down“, který mě snadno okouzlil hned napoprvé, kdyľ jsem ho nějaký ten pátek (čtvrtek 🙂 ) zpátky slyąel poprvé v ASOTu. Není těľké pochopit proč – dovoluji si tvrdit, ľe je to Davův a Joshův masterpiece (nemluvě o okouzlujících vokálech Molly Bancroft), esence jejich tvorby – skladba, kterou si stačí poslechnout jen jednou a budete hned vědět, zda je milujete, nebo jsou vám ukradení. Celá skladba je nádherně naąláplá, ale s bíľícím se koncem alba z pochopitelných důvodů zvolňuje… ale to uľ stejně sedíte na ľidli (gauči, křesle) vyčerpaní radostným poskakováním kolem vaąeho cdčkovače. Drobnou libůstku si hoąi připravili i na posledních pár vteřinek alba, ale to si jiľ poslechněte sami, nebudu vám kazit překvapení. To uľ se album rozjíľdí znovu (pokud nemáte vypnutou cyklaci) a vy mu to rádi dovolíte a dáte si ho znovu… a znovu… a znovu…
Moľná jste si vąimli, zboľuji GaD… ten jejich jedinečný zvuk, specifické výrazové prvky, geniální vokály… a ten výjimečný a nepřílią obvyklý um dramatizovat skladby tím uklidňováním a následným gradováním do oblačných výąin. ®ádnou jejich skladbu jsem nepřijal hůře neľli s nadąením. Věřím, ľe jsme v tom spolu, tedy kdyľ jste dočetli aľ sem. S dramatičností skladeb souvisí i „index trancovosti“, který jsem si samozvaně vytvořil. Měl by vystihovat to, proč trance vąichni posloucháme – hudba se prorve uąními bubínky přes mozek, centrum představivosti a zaútočí na nejslabąí místo – srdce. Index trancovosti by měl vystihovat ty momenty, kdy vás skladba uchvátí – zjeľí se vám chlupy na rukou a temeni, přeběhne vám mráz po zádech, koutky úst se dotknou uąí a mnohdy ukane slza ątěstí. Ty chvíle, kdy se hudba dostane za hranici poslechu a dojde aľ do bodu intenzivního vnímání a proľívání celým tělem. I po měsíci častého poslechu má debutové album dvojice Josh Gabriel a Dave Dresden tolik síly, aby vám vąechny tyto pocity zprostředkovala. A vskutku není mnoho podobných alb! Zodpovězení klíčové otázky z počátku článku je tedy velmi snadné – první autorské album Gabriel and Dresden je KURVA DOBRÉ!!! Pakliľe jsem u Leamy a Moora hořekoval nad nenápadností, toto album je naprosto jedinečné, specifické, výjimečné… skvostné! Jestli máte Gabriel and Dresden alespoň trochu rádi, koupí alba neąlápnete vedle a dost moľná jim jeątě více propadnete. Pokud jste ale nadąení fanouąci této kalifornské dvojice, pak je pro vás koupě naprostou nezbytností a ľivotní nutností! Hmmm… vy tu jeątě sedíte? Mazejte do obchodu!
Resumé: Vąe podstatné jiľ bylo řečeno, ale pokud čtete jen závěrečné hodnocení, pak vězte, ľe jednak děláte velkou chybu, druhak se Davovi a Joshovi album nesmírně povedlo a bez pochyby se stane jedním z nejlepąích alb roku 2006. Jednoznačně jím potvrdili vąechny ty nominace na americké Dance Awards a jeątě hloub se zaryli do srdcí fanouąků. Poslední poznámka – čím hlasitěji ho posloucháte, tím je lepąí (ale funguje i potichoučku jako background music pro vaąi práci). Tedy aľ do chvíle, kdy vám začne téct krev z uąí 🙂 Vedle Tri-State album roku… Tri-State zřejmě vítězí, ale jen o chloupeček, čistě pro obecně větąí přitaľlivost.
Pohled ąkarohlída: Jediná poznámka, která sniľuje hodnotu alba – jedinečný zvuk GaD má i nevýhodu, můľe se časem přejíst. Řeąení je vąak snadné, poslechněte si občas i něco jiného a album po těch pěti posleąích denně vyměňte za jiné cd… a nechte si ho zase aľ na zítřek 🙂
®ánr: Trance, House, Progressive
Label: ORGANIZEDNATURE
Datum vydání: 05-06-2006
Délka: 70:05
01 Let Go
02 Eleven
03 Enemy
04 Dust In The Wind
05 Mass Repeat
06 Closer
07 Not Enough
08 Amsterdam Interlude
09 New Path
10 Sydney
11 Dangerous Power
12 Tracking Treasure Down
Poslední poznámka pod čarou: Gabriel And Dresden konečně vystoupí i v ČR, a to hned dvakrát – 17.8. v Praze (Duplex) a 18.8. v Mostě (Brooklyn). Diskuse na toto téma zde: http://forum.trance.cz/read.php?f=1&i=70339&t=70339&lg=cs&skin=
