Recenze alba Mirco de Govia – Iconic Path
Není mnoho trancových producentů, kteří by při ohláąení svého nového releasu dokázali vyprodukovat tak sjednocené, pozitivní reakce celé komunity na nejrůznějąích fórech a serverech. Obvykle vydání nového alba nebo singlu předchází více či méně zapálená diskuze zaslepených fanouąků se skeptickými kritiky, kteří uľ radąi dopředu tuąí průąvih neľ aby se chtěli nechat poněkolikáté v řadě zklamat – ne tak u Mirca de Govii. Minulost německého hudebníka se totiľ vzácně vyrovnaně pohybuje ve vysokém kvalitativním standardu, a» uľ jde o čistě trancové klubové vinyly a remixy nebo o dvojdiskové cd “Chronoscale”, o kterém se snad vąichni, co se trancu nějakým způsobem dotkli, svorně shodují, ľe se jedná snad o nejkomplexnějąí album v moderní historii ľánru. Kdo jiný by si také měl zaslouľit tolik respektu, neľ člověk, který dokázal takový cheese-fest, jakým bezpochyby skladba “Something” od eurodancových Lasgo je, překopat do poslouchatelné podoby? Přesto očekávání tohoto alba nebylo úplně bezstarostné. Fanouąci se logicky obávali, ľe Mirco se (jako uľ mnozí před ním) zaprodá současným trendům a spolehne se na vrzavé basovky a uječené vokály. Vąichni si ale můľeme oddechnout; de Govia ąel znovu svojí vlastní cestou.
A jaká ta cesta vlastně je? Ti, co znají “Chronoscale”, vědí, ľe ani tenkrát neąlo o stylově čisté album. Trancové skladby byly pospojované klidnějąími ambientními kousky, které tak dopomohly vytvořit onu proklamovanou celistvost. V případě “Iconic Path” se ale poměry maličko otáčí a jsou to zase spíą taneční tracky, které tvoří minoritu a takový ten vrchol pyramidy, k němuľ se musíte dopracovat skrz breakbeatové, downtempové kompozice. Skoro by se dalo říct, ľe i s těmito (jak se často nepřesně říká) chill-outovými záleľitostmi, se de Govia pouątí na tenký led. Co se trancu týče, bylo a je běľnou praxí v této oblasti pouze odebrat bicí a celý ten slavný chill-out opět postavit na přeslazených, kýčovitých vokálech. Na Mirca se tu ale naątěstí opět můľeme spolehnout, a tak i kdyľ v převáľné větąině případů nejde o ľádný pravověrný ambient, ale jen o trance převlečený do vyklidněného kabátku, je to vąe podané s dostatečnou dávkou vkusu.
Pokud se tedy těąíte na čisté, ničím neruąené, zasněné plochy, budete si muset počkat aľ na úplný závěr “Iconic Path”, kdy de Govia pomaličku s kaľdou skladbou ubírá na tempu, aľ ve finální kolaboraci s Marcem Torrancem s názvem “Apeiron” vypustí perkuse úplně. Stejně jako u prvního longplayeru, je i tady znát pečlivý výběr a umístění skladeb. Deska proto krásně hladce plyne a vľdy má pevně stanovený směr. Jasný vývoj můľeme sledovat uľ od úvodní “Sleeping Beauty”, kde nás navnadí jemný breakový rytmus a nezaměnitelné změny akordů, které se v následné “Quantum Reign” opět o něco dál rozvíjejí a spolu s výraznějąím beatem zesilují posluchačský záľitek. Z rozlámaných krajin nás na chvíli vyvede jemná trancovka “Catching Light”, aby hned v zápětí dala vyniknout zase trochu jinému pojetí breakbeatového spodku ve skladbě, ke které si autor přivolal na pomoc producentské duo Cressida. “Fragile Symmetry” je totiľ docela zvláątní úkaz. Kromě toho, ľe melodicky stojí na klasicky výtečně poskládaných hořko-sladkých tónech, na které by si Govia mohl udělat copyright, rytmickými hrátkami místy opravdu hodně připomíná zvuky, které BT představil na svém posledním opusu “This Binary Universe”. Připočtěme k tomu fakt, ľe právě jedna ze skladeb z TBU nese podobný název – “Dynamic Symmetry” – a máme tu, myslím, docela zjevnou naráľku na loňské BTho album. Nejedná se ale díkybohu, jak by se moľná mohlo zdát, o takový rip-off; naopak, spolupráce s Cressidou patří spolu s dvěma úvodními tracky k nejlepąím dílům celé téhle skládačky.
Prostředek celého puzzle je pak čistě singlový. “Vital Spark” i “Asarja” uľ světlo releasu viděly, Evolution (rozpůlené na Part 1 a Part 2) má vąe jeątě před sebou a remixu se mají údajně zhostit Stoneface & Terminal. Ti budou pravděpodobně pracovat nejvíce s druhou částí skladby, kde Govia po downtempovém úvodu konečně nechá zaznít i rovný beat. Přirozené změny rytmu jsou vůbec Mircovým nejúčinnějąím nástrojem. Rozlámaná pasáľ ve “Vital Spark”, během které v celé své kráse zazní i celý hlavní melodický motiv, je právě tím, co skladbu posunuje do nadprůměru a odliąuje od zbytku větąinou identické trancové produkce. Zaměnitelností naopak maličko trpí “Asarja”, jejíľ struktura připomíná bolístky, kterými dnes ľánr trpí. Přesto i v momentech, kdy Govia dělá současný trance, se nikdy neuchyluje k bombastickým breakdownům a přehnaně výrazným syn»ákům a jednotlivé elementy udrľuje v zájemně vyváľeném harmonickém celku.
Ačkoli se v nedávném rozhovoru Mirco de Govia nechal slyąet, ľe s “Iconic Path” mimo jiné ukazuje na cestu, jakou by se podle něj mohl trance v budoucnu ubírat, těľko můľeme jeho novou desku povaľovat za nějaký inovátorský počin, ze kterého budou čerpat daląí generace. Přesto ale nelze album hodnotit jinak neľ pozitivně. Govia sice pro představení své verze trancu pouľívá tradiční formáty a postupy, ale dokáľe je podat s takovou samozřejmostí jako málokdo v ľánru a při zachování různorodosti zanechá na vąem, co dělá, i svůj nezaměnitelný otisk. V době, kdy největąí trancové hvězdy přemýąlí, jak novým hitem jeątě roząířit své publikum a nováčci na scéně obvykle jen bezhlavě kopírují své idoly, jsou počiny jako “Iconic Path” vítanými výjimkami, kterých si zkrátka musíme váľit.
Tracklist:
1. Sleeping Beauty (6:06)
2. Quantum Reign (6:43)
3. Catching Light (7:15)
4. Fragile Symmetry w/ Cressida (5:47)
5. Vital Spark (7:49)
6. Evolution Part I (7:17)
7. Evolution Part II (7:19)
8. Asarja w/ Ronski Speed (6:47)
9. Morbus (1:19)
10. Retrovision (4:26)
11. Home To Pacifica (7:01)
12. Frozen Time (1:34)
13. Apeiron w/ Marco Torrance (6:59)
Celkový čas: 1:16:29
Datum vydání: 25. 4. 2008
Label: euphonic
