Recenze: Jark Prongo – Thru Your System
A opět nastala chvíle, kdy mám sice v rukou vynikající CDčko, ale chybí mi alespoň nějaké základní informace o projektu, který ho vydal. Jark Prongo by měl být domovem dvou holandských producentů Jark a Pronga, jejichľ hudba balancuje někde na pomezí hardhouseu a techna. Poprvé jsem tuhle dvojku zaregistroval před dvěma lety, kdy jejich skladba Wave 2081 uváděla jeden z disků deephousseové dvojky Deep Dish, na jejich kompilaci Yoshiesque. Byla hodně originálním intrem, která otevíral a skrze absolutně nové a neoposlouchané zvuky, okna vesmíru dokořán. Od té doby Jark Prongo vydali pár singlů, které se čím dál častěji objevovaly v různých mixovaných setech domácích i zahraničních diskľokejů. U nás bychom mohli za vąechny jmenovat Josefa Sedloňe, který by nebýt starąího data vydání, pouľil některý ze singlů na svou první oficiální mixovanou kompilaci Pure Future 2001 časopisu Tripmag. Stylově jde totiľ o hodně podobné skladby a nebýt toho, ľe měla být deska poskládána z aktuálních titulů, rozhodně by se tam nějaký track vměstnal:-(.
Úvod alba Thru Your System obstarává singl, který vyąel na počátku roku 1999 a který dal této desce také jméno – Movin´Thru Your System. Vyąel překvapivě na hardtranceovém labelu Hooj Choons a remixy ho odměnili Slacker (jeątě teď mi zní v uąích jejich vlastní věc Your Face…) a ostřílený technomág Dave Clarke. Klasická ukázka toho, ľe si Jark Prongo na intra zkrátka potrpí. Velké hračičkaření se zajímavými zvuky, trochu profláklý sampl “O.K. – Let´s Do It” a uľ následuje první beat z mnoha, které nás jeątě dneska čekají. Vokály působí jako droga. Jeątě dlouho po poslechu této věci si budete zpívat – “Can You Feel That Rhythm, Movin´Thru Your System…” a zase a zase. V době, kdy vąem technoproducentům naskakuje při nějakém hlasovém úryvku husí kůľe, tenhle patřičně zkreslený profiltrovaný vokál dodává té směsici drsných aľ syrových beatů tu patřičnou ą»ávu. tenhle track roztoncuje opravdu kaľdého a to jsme teprve na začátku. Hlasově se na něm podepsal člověk s přezdívkou 50/50, který se dostane ke slovu nejvíc ve skladbě Sweet Little Thing, kde si střihne rovnoprávný houseový track s výborným soulovým feelingem. Taen je nejhouseovějąí ze vąech a tvoří pouze světlou vyjímku. Jako reklama na vinylové praskání , kterého jsme my zastánci CD disků uąetřeni, pak působí smyčka na začátku i na konci skladby s přeskakující jehlou, jeľ dojela aľ na konec desky. Celkem dobrý vtípek. Je to jedno z mála stylových odbočení. Zmíním se jeątě o těch ostatních, protoľe jinak je deska hodně minimalistická. Musí se vąak nechat, ľe aby posluchače přílią nenudili – snaľí se alespoň zvukově tracky odliąit. Těľké tvrdé beaty záměrně slučují s přebuzenými hi-haty, jeľ nevydávají klasický syčivý zvuk, ale pouze nakřáplou barvu. Záměrně přebuzené aľ nepříjemné korekce vąak k technu neodmyslitelně patří!
A teď ke stylový odbočkám – We Funk jako by čerpala z odkazu francouzských velikánů. Nevím s čím letos vylezou Daft punk , ale francouzská inspirace tam je. Trochu DJ Falcon, trochu to co se děje kolem labelu Roulé. Sampl v pozadí mi připadá také francouzský. Naąláplá, stereotypně se opakující smyčka, ke které se vąak v pravidelných intervalech přidávají nové zvuky nebo manipulace s korekcemi. Přesně to, po čem alespoň dneska prahnou návątěvníci klubů. Co nejmíň změn, aby se jim nohy stejným tempem odlepovaly od parketu a neočekávané proměny přílią nerozptýlily od robotího tance. Následující Nosferatech je naopak lahůdkou pro poslechovou část elektronicky laděného publika. Je nahrána mnohem silněji neľ ostatní věci a vy si zde vychutnáte vąe co souvisí s bouřkou. Stereofonní déą», hromy a přidruľené efekty s dávkou napětí. pozoruhodným jsou zde i doprovodné housle, jinak jde o nabíječku se vąím vąudy. Track API mi zase připadá jako volně rozpracované téma underworldovského Push Up Stair. Stejná barva klavíru, stejně naąláplý track, odliąný je zde pouze ľenský zpěv, který by Underworld na svou desku nikdy nepouľili (i kdyľ, kdo ví…:-). Výbornou devizou Jark a Prongo je časté pouľívání stopbeatů. Efekt, který by se moc u technoprojektů objevovat neměl, má za následek při nudících smyčkách vygradování atmosféry a znovuzískání posluchačova zájmu. Deska je miixovaná a tak docela zaujme, jak si oba autoři poradí se změnou tempa, aby zachovali tepající tracky a přílią posluchače nerozhodili častými změnami. Jde jim to na výbornou a výsledný dojem z desky tyto změny oľiví! Jiľ zmiňovaná Wave 2081 je opět mým horkým favoritem. Kdyľ zavřete oči, budete se nacházet někde v blízkosti startovací rampy s připravenou raketou. Slyąíte to syčení, chuchvalce páry, záblesky, motory řvou a vy stoupáte do výąin. Objevujete novou dimenzi a kolem vás se rozprostírá ta tajemná zvuková smyčka jeľ věątí něco nového, nepoznaného – moľná i nebezpečného. V tom nepředvídatelném tajemství je úspěch celého tracku. Úplně vás rozhodí a pouze návraty an zem budou z tohoto stavu beztíľe a pocitu lehkosti , hodně těľké. Po loňských singlech Movin´Thru Your System a Shake It by měla světlo světa spatřit skladba Rocket base, která celé album uzavírá. Trochu mi svým electro přístupem připomíná album Felixe Da Housecata pod pseudonymem Maddkatt Courtship – I Know Electrikboy. Ústřední melodii vytváří vykradený sampl hodně známé skladby, která se pomaloučku vynořuje z přikrývky změti zvuků, beatů a scratchů. Jen si vzpomenout, odkud tenhle úryvek pochází… Pátral jsem pátral, aľ jsem se na jedné stránce dočetl, ľe originál pochází ze skladby Push It od rapového trojlístku Salt´n´Pepa (no jo vlastně…:-).
Zhodnocení: Holandský label Pssst zastupující, pro mě naprosto neznámá jména (Tomba Vira, Rene Et Gaston, Spy-Fi), se rozhodně tímhle pětatřicátým albem ve své krátké historii zapíąe mezi posluchačskou elitu. Moje houseová orientace byla v poslední době naruąena dvěma technozásahy. První je album Jark Prongo a druhým (které vám přineseme jiľ brzy), debutová deska skotského labelu Soma – Percy X. Jark Prongo nabízí mnohem stravitelnějąí pokrm, neľ jejich Glasgovský stylový kolega, a» uľ srovnáme přístup k novým zvukům, stylovou různorodost nebo důleľitou vlastnost – přílią posluchače skrze nedostatek nápadů, nenudit. Myslím si, ľe přístup těhle dvou holanďanů ke klubové muzice je opravdu přínosem a ľe mají své ą»astné dny jeątě před sebou. Můj zájem si uľ získali a teď jde pouze o to, přesvědčit i vás ostatní…
Myclick
