Recenze Lolo – Poem / Trance Will Never Die
Není tomu dávno, co jsem vám v jedné z minulých recenzí představil desku projektu Cape Town – Metaphorique. Měsíc se s měsícem seąel a na světě je daląí nový počin z dílny adorovaného Laurenta Véronneze, tentokrát pod značkou projektu Lolo. Skoro to vypadá, jako bychom na trance.cz nepsali o nikom jiném neľ o tomto nadaném chlapíkovi, ale skutečnost je taková, ľe v dneąní době opravdu málokdo dovede vyprodukovat kvalitní a inovativní trancové skladby. Lolo je pro mnohé moľná jedním z nejoblíbenějąích Laurentových aliasů, a to předevąím pro melodičnost a emocionální exaltaci v těchto skladbách obsaľené. Za pět let vzniklo uľ sedm releasů, přičemľ kaľdý z nich v sobě obsahuje něco, čím dovede oslovit konzumenty trance music. V roce 2002 to byl debutový vinyl Melody / Sunset a pravidlem se stalo, ľe stejně jako tato, i daląí desky vycházely na labelu Camouflage spadajícího do kompetence Banshee Worx. V pořadí druhým releasem byl Extended Horizon / Landscape (2003), a poté kaľdý rok daląí novinka: Why? / Because (2004), Who Are You? / Elemental (2005) a poněkud novějąí styl v podobě přidání male vokálu do titulní skladby znamenal i změnu labelu: Take My Hand / Teddybear’s Escape vyąlo loni v prosinci na Bonzai Trance Progressive stejně jako letoąní Il Te Aime / Ocean D’Etoiles. Posledně zmíněný singl byl poměrně slabý a pro mě celkově nejhorąí z Lolo produkce. Koneckonců zřejmě moľná ani nebylo L-Veeho záměrem tyto skladby vydat, ale vyslyąel naléhání fanouąků, kteří si přáli, aby se starąí unreleased track Ocean D’Etoiles dočkal oficiálního vydání v novém remixu. Jeho zbrusu nový počin Poem / Trance Will Never Die je uľ zcela jiný ąálek kávy.
Téměř dvanáctiminutový opus Poem začíná zasněným dvouminutovým intrem, které je bránou do upliftingové melodie, která vyplňuje první polovinu skladby a vyznačuje se neotřelostí a poměrně těľkou zapamatovatelností. Nicméně onen emocionální náboj z intra, který se ozývá na pozadí a posléze vyplňuje breakdown, představuje element dodávající tomuto dílu vskutku pochmurný a velmi smutný nádech. Po skončení breakdownu zmizí na úkor tvrdąí, nikoliv vąak techy pasáľe a překvapivě uľ se neobjeví. Outro vyplní uľ jen dojezd melodie z druhé poloviny. Na poslech poněkud sloľitějąí záleľitost pro tradiční konzumenty ASOTu a jiných show, coľ nemyslím vůbec pejorativně, ale podtrhuji tím výjimečnost ‚Poem’, který přílią nezapadá do soudobých tzv. upliftingových schémat. Hodnocení: 9/10
Osmiminutové Trance Will Never Die se rozbíhá zvolna za zvuků female vzdechů, které vystřídá daleko čistąí, nebo lépe řečeno, snáze zapamatovatelná melodie a i samotné BPM je vyąąí neľ u baladického Poemu. Samotná melodie je rovněľ melancholického rázu, avąak zasazená do sviľnějąího pozadí. Breakdown znamená její vypuątění, tradiční zpomalení a posléze postupný návrat v pomalejąí podobě. Po páté minutě uľ po breakdownu není ani památky a skladba je rozjetá stejně jako na začátku. Následně se hlavní motiv opět vytratí a je to samotná basová linka, která nás dovede k úplnému závěru. Na první poslech mnohem zřetelnějąí a zavedeným ąablonám odpovídající počin, jenľ bude trancuchtivému uchu lahodit více, neľ náročnějąí Poem. Laurent si skutečně můľe dovolit název ‚Trance nikdy nezemře’, protoľe to je právě on, kdo se o to výrazně zasazuje. Hodnocení: 9/10
Oficiálního releasu se dočkáme koncem srpna, nicméně pro ty nedočkavé prozradím, ľe uľ kolují digitální mp3s na internetu a rovněľ jsou v nabídce některých webshopů. Kdo chce tímto způsobem podpořit svého oblíbeného producenta, má moľnost.
