Recenze: Paul Oakenfold – Travelling
Na úvod jedna otázka. Kde by byla dneska taneční scéna nebýt právě Paul Oakenfolda? Paul, který se narodil 30. srpna 1963 v Londýně, je právem povaľován za ľivoucí legendu v oblasti taneční hudby. Vydobyl si dokonce jeden titul aľ v Guinessově knize rekordů. Naąli bychom ho v rubrice “Nejúspěąnějąí světový klubový DJ” a stalo se tak v roce 1999. I kdyľ musíme brát tyto rekordy s rezervou, nic to nemění na faktu, ľe Paul Oakenfold udělal pro klubovou scénu opravdu hodně, a» uľ jako DJ nebo jako remixér či skladatel vlastních tracků a bezpochyby majitel maličkého ale přitom neobyčejně tvořivého labelu Perfecto. Tohle vydavatelství vlastní společně se Steve Osbornem, se kterým zvolil stejný název i pro produkční a remixérský tým. Devadesátá léta znamenala pro Paula a Steva tvrdou práci ve vytíľeném studiu. Neustálý přísun více či méně kvalitních originálů s ľádostmi o přísluąný klubový remix byl na denním pořádku. Autorům skladeb bylo jasné, ľe jejich tracky nemají ąanci dostat se hluboko do podzemních klubů ke zcela jinému publiku a tak museli investovat do dvojice talentovaných muzikantů jeľ fungovali jako velmi úspěąná továrna na hity. A Paul a Steve poctivě preparovali, překopávali a vymýąleli nové a nové zvukové formulky za podpory naąláplých a hlavně působivých spodků. Za úspěch jim vděčí předevąím Happy Mondays, U2, INXS, New Order, Opus III, M-People, z těch novějąích jejich remixérských aktivit a věhlasu vyuľili Giorgio Moroder nebo Olive či Sneaker Pimps. Zdá se to neuvěřitelné, ale kompletní seznam jejich remixografie by vydal zhruba stejnou plochu jako tahle recenze. Mnohdy se stalo, ľe verze v jejich podání byla slavnějąí neľ původní track a to podotýkám, ľe podobnost jednotlivých předělávek byla čistě náhodná a jen opravdu vyjímečně se tým Perfecto opakoval. Paul se začátkem 90. let stal vedle Howieho B. oficiálním diskľokejem populárních irů U2 a sjezdil s nimi celosvětové turné ZOO TV Tour, které trvalo osmnáct měsíců. Na rockovou kapelu byl obdivuhodný i přístup dublinské jedničky k taneční scéně. Paul se předvedl výborným remixem k tracku Even Better Than The Real Thing, následoval nezapomenutelný Lemon a nedávný úspěch remixu pro slavnou předělávku 80.let Pop Music v nekonečné devíti minutové verzi podtrhl kvality této uznávané světové celebrity. Nejen remixy vąak ľiv je člověk a tak si společně se Stevem vymysleli několik projektů pro svou vlastní tvorbu. Tím nejznámějąím se asi stala Grace, jinak pseudonym krásky s celkem obstojným hlasem – Dominique Atkins. Neuvěřitelný počet vydaných singlů (Not Over Yet, Down To Earth, I Want To Live, If I Could Fly, Hand In Hand, Skin On Skin) dokazoval obrovskou hudební pokladnici plnou nápadů. Nevím kolik hodin denně (respektive nocí) Paul pracoval, ale stíhat DJing, remixování, vlastní tracky a hlavně spoustu starostí kolem fungování labelu, vyľaduje pevné nervy. Kdyľ v roce 1998 hlavní tahoun stáje Perfecto, Brian Transeau alias BT label opouątí, nastávají celkem komplikace. Perfecto přestává spadat pod distribuci Warner Brothers a je to s ním zpočátku nahnuté. Zakotvuje u mnohem komerčního německého Edelu a docela by mě zajímalo, jak moc do fungování tohoto sublabelu Edel mluví. Podle mého má totiľ Edel ty ą»astnějąí chvilky za sebou, ale i nyní obhospodařuje interprety jeľ jsou stále na ąpici hitparád. Pro majitele klubů jako Ministry Of Sound, Cream nebo Home bylo Paulovo rezidenství obrovským úspěchem – nemalé honoráře, jeľ si Paul za své sety účtuje, je vykoupeno vysokou návątěvností klubů, kdy se na jeho vystoupení stahují clubbeři z ąiroka daleka. 3. dubna 1997 se objevil i tady u nás ve Sky Clubu Brumlovka, avąak pořadatelská agentura Lighthouse zaľívala celkem kruąné chvilky. Ve světě tolik vyzdvihovaná a vyhláąená megastar se zde setkala jenom s hrstkou věrných příznivců. Celkem ostuda svědčící o nedostatečné osvětě. Podle zatím neověřených zpráv je daląí návątěva Paula Oakenfolda v naąí krásné zemičce naplánována na 29/6 2001 na daląím pokračování festivalu Lighthouse Open Airfield!! To uľ bychom se mu mohli za svou tehdejąí neúčast dostatečně omluvit…
Za poslední čtyři roky jsem měl moľnost přičichnout k Paulově mixovacímu umění alespoň zprostředkovaně, díky kompilacím Perfecto Fluoro a Global Underground – Live In Oslo a Live In New York. Mé srdce si získal hlavně výborný výběr tracků, bezchybné mixy, ale i osnova mixu, která vytváří pětasedmdesátiminutový příběh, plný pocitů a stylových propletenců. Setům dominoval hardtranceový duch, vyjímkou nebyly ani drum´n´bassová nebo chilloutová napojení. Tyhle umíchané výběry byly na dlouhou dobu pro spousty diskľokejů ukázkovým příkladem, jak by kvalitně odvedená práce měla vypadat. Proto jsem se těąil na volné pokračování v podobě daląích dvou setů, inspirovaných zřejmě Paulovými cestami – Travelling. Jsou diskľokejové, kteří vás zaujmou svojí technikou mixování, zejména rychlou synchronizací, krátkými útrľky skladeb, různými scratchy, zpomalováním a následným zrychlováním gramofonů. Do této skupiny bychom mohli zařadit Derricka Maye nebo třeba Marka Spoona či Westbama. No a pak jsou ti druzí, kteří staví na převyprávění nějakého uceleného příběhu za podpory těch nejnádhernějąích skladeb a dlouhých mixů. Paula Oakenfolda můľeme vedle Paul van Dyka řadit do té druhé, tzv. “pouątěčské”. Mix dokáľí udrľet třeba minutu a půl a soustředí se hlavně na co nejjemnějąí prolnutí. Úvod prvního disku obstarává Velvet Girl a skladba Velvet. Chiller Twist, kteří ji zremixovali, připravili pohodový úvod s troąku lacinou melodií. Délka bezmála osmi minut nasvědčuje, ľe neľ aby nám “Oakie” předvedl své mixovací umění – jeho záměrem je představit svůj nejnovějąí vinylový kufřík:-). Tenhle track střídá loňský objev německé scény Timo Maas s vlastní hitovkou Ubik. Hodně originální skladba se zajímavým povídáním ukrytým v pozadí, navíc ochutnávka současného dění labelu Perfecto. Za zmínku stojí téľ tranceoví Slacker, kteří zde do rouąky vysokých frekvencí zahalili track Clarkness od Dave Kane. Ve skladbě Melodica od Leama dochází k prvním větąím zastavením bicích automatů. Téměř ukolébavka je za vaąe vyčkávání opět patřičně rozpumpována k regulerní tranceové vypalovačce.
Následují dvě ukázky vlastní Oakenfoldovy tvorby – Projekty Bunker a Planet Perfecto. Kdyľ bych vám to neřekl, poznali byste je i s částečnou ztrátou sluchu. Pořád stejné zvuky ale přitom nadprůměrná hra. Nemůľu si pomoct, ale ústřední vokalistka v Bullet In The Gun 2000 jakoby připomínala zpěvačku a DJ-ku Sonique! Zde si ji přemíchli Rabbit In The Moon. Ti pocházejí z Floridy a s Oakenfoldovým labelem byli odjakľiva spojováni. Zejména jako remixéři, takľe pokud vás tahle dvojka svým remixem Bullet In The Gun 2000 oslovila, začněte se shánět po jejich remixérských deskách Rabbit In The Moon Remixes vol.1 a vol.2.
Nováčkem je zde pro mě producent Max Graham. Zde vystupuje jednak se svým trackem Bar None a také jako remixér Bullitt – Cried To Dream. Hodně komerční závěr desky a to přitom dokáľe Max vyrobit i kvalitnějąí tracky. Za nemalý peníz jsem byl donucen koupit si tu nejnádhernějąí kompozici poslední doby Starecase – Lost 22, jeľ obsahuje Maxův remix. Přesný protiklad ke skladbám na Travellingu. Tahle dvě dílka znějí naopak dost uboze.
Druhý disk nám otevírají Brancaccio & Aisher (Darker) s breakbeatovými spodky. Vynikající track se spoustou syrových efektů k jinak uhlazenému doprovodu. Zřejmě daląím tahákem této desky měl být Azzido Da Bass – Dooms Night v remixu jiľ zmiňovaného Timo Maase. Zvuky ne nepodobné Mr. Oizovi vezmou skutečně kaľdého, i kdyľ osobně mám raději remix od Stanton Warriors s hostujícím raperem MC Slarta Johnem. Tenhle track je vąak hodně násilně utnut a vystřídán stylem vám blízkým. Over Emotion je skladba od projektu Lyric a i přes hodně milý zpěv vokalistky Natali je příjemným tranceovým letem vstříc novým zítřkům. Zhruba takhle zněly předchozí Oakenfoldovy sety na Global Underground. Tradičně minimalistický je remix Olivera Lieba pro Utah Saints. Jeden z nejslavnějąích němců holdujících tranceovým skladbám, přemíchal opět s hudebním nadhledem poslední singl Lost Vagueness s výborným samplem od Pretenders. Zbytek druhého disku jako by byl věnován tranceovému nováčkovi – holanďanovi jeľ si říká DJ Tiesto. Je zde zastoupen celkem třikrát. Vľdy vąak pouze jako remixér. Asi nejkomerčněji zní jeho práce na BT-ho kámoące Jan Johnston v její skladbě Flesh. Jeho hvězda vylétla hodně vzhůru a dvaatřicetiletý rodák z města Breda, kde také točí gramofony v malém klubu pro dvěstě lidí – Spock, dostává jednu zakázku za druhou. Jednak jako DJ, kdy sjíľděl velké festivaly (Love Parade, Ibiza, Natur One), ale i jako zdatný remixér. Asi nejznámějąím mixem byla skladba Silence od projektu Delerium (Karlovu recenzi najdete zde!), která je zastoupena i tady. Stylově by se dala jeho tvorba srovnávat se zasněnými tracky Ferryho Corstena. Hodně silné melodie, kterým vąak sílu berou aľ přílią komerčnízvuky. Oakie uzavírá druhý disk vlastní skladbou Big Brother projektu Element 4, který tvoří s Andy Grayem. Téměř desetiminutový track má hodně výrazné spodky a naechované plochy. Moľná trochu více zbytečných pasáľí bez beatů, které roztančeného posluchače opět vytrhnou z dřiny na parketu, ale jinak jde o Oakieho průměr – nic víc, nic míň. Na těch deset minut prostoru troąku nuda…
Zhodnocení: Rozhodně nečekejte nic nového, nic úchvatného. Paul Oakenfold byl vľdycky světovou superstar a asi i na dlouho zůstane. Jeho sety jsou uspořádané a vľdycky vám přinesou hudební výlet po nových planetách. Live In Oslo a Live In New York představovali více stylových odboček (naąli jste tu i drum´n´bassové tracky nebo v případě kompilace Perfecto Fluoro dokonce různé filmové melodie). Na Travellingu tohle vąechno budete muset oľelet a zkousnout nové skladby, kterými Oakie rozdmýchává atmosféru současných tanečních parketů. Pro hodně lidí trochu nudné dvojalbum, jisté je ľe pro poslech například do auta – bezkonkurečně nejlepąí. Kilometry utíkají a vy přitom plavete v moři těch nejjemnějąích zvuků.
Myclick
