Recenze: Underworld Live – Everything, Everything
Underworld. Těch deset písmen stačí, aby kaľdý věděl o koho jde. I zatvrzelý rocker bude tuhle partičku znát. Vzpomene si jeątě tak moľná na Prodigy, Chemical Brothers, ale jiného zástupce taneční scény si jen ztěľí vybaví. Underworld skutečně patří mezi nejdůleľitějąí projekty, které taneční scénu 90.let rozhýbaly a zpopularizovaly. Mají osobitý styl, nepodlehli vykrádání sebe sama, ignorovali nastupující trendy a vytvořili si tak vlastní “underworld styl”, který následovníkům určoval jakým směrem se bude dále taneční scéna vyvíjet. Málokdo jim vąak stačil a jako jediní se tak mohou pochlubit tím, ľe existuje minimum muzikantů jeľ by je byli schopni kopírovat.
Protoľe i média u nás o této sestavě poctivě píąí, asi by bylo zbytečné zahlcovat vás informacemi, kdyľ uľ vąechno bylo řečeno. Takľe jen v kostce. Projekt tvoří (respektive donedávna tvořilo) seskupení tří lidí. Karl Hyde, Rick Smith a diskľokej jeľ se představil i tady u nás – Darren Emerson. Underworld vąak nechrlili od začátku taneční tracky. Kapela vzeąla z punkové pětice Freur a navázala tak na kytarovou tvorbu projektu, jehoľ vznik je datován rokem 1981, čili jeątě ąkolními léty pánů Hyda a Smithe. Jejich nepřílią přesvědčivé kytarovky, ve srovnání s tím co je teprve čekalo, byly v roce 1992 ukončeny. Co se stalo? Na hudebním mejdanu gramofonové firmy Junior Boys Own (je aľ překvapivá při dneąním přebíhání interpretů z firmy do firmy Underworldovská věrnost) se seznamují s mladičkým diskľokejem Darrenem Emersonem. V tvorbě Underworld nastává zlom a i kdyľ se to Smithovi a Hydeovi zpočátku přílią nezamlouvá, musí uznat ľe s Darrenem zavál ve studiu svěľí vánek, který zkostnatělé kytarové riffy zcela odboural. Díky jeho nápadům začali tvořit zcela exkluzivní tracky, které si absolutně nehlídaly čas jeľ ąplhal do devíti, desíti i dvanáctiminutových délek. Je fakt, ľe Underworldovské skladby jsou příběhem a tak co dokáľí “duchaplné” komerční odříkávačky sdělit posluchačům ve třech minutách, musí trio vysvětlovat o něco déle. O to větąí je pak posluchačův proľitek, kdyľ se téma které ho vzalo za srdce opět vrací a hlavně vyvíjí.
Asi jste uľ zaregistrovali události, které zelenému, v historii této trojice uľ čtvrtému albu, předcházely. Ten nejdůleľitějąí, který před osmi lety do kapely přiąel, dostal ji na neohroľený post v taneční scéně, tak ten samý z ní letos odchází. Darren, který cestuje nyní po světě se svými nespecifikovatelnými sety plnými dobrodruľství a nálad, se nedávno vyjádřil ke své spolupráci se Sashou a Charliem Mayem ze Spooky. Společně vytvořili moľná první vlaątovku tohoto projektu – Scorchio a Darren prohlásil: “Nejhorąí je, ľe si lidi budou myslet, ľe jsem z Underworld odeąel proto, abych spolupracoval se Sashou:-)”. Sasha i přes své poslední úspěąné remixy pro popovou elitu moc kritikou brán není. Ti mu vyčítají jeho přílią přeslazenou melodičnost a prvoplánové postupy, takľe Darrenovým obávám se nikdo nemůľe divit. Hyde se Smithem také popírají, ľe by za vydáním nového alba stál nějaký finanční kalkul (“Darren odeąel, musíme vyrejľovat dokud to jde…”). Tvrdí, ľe se nejedná ani o závěrečnou etapu v podobě jakéhosi The Best Of. Záměr k vydání ľivého alba byl prý otevřen jiľ před pár lety, protoľe koncerty Underworld patří ke skutečným hudebním svátkům vąech tanečních fanouąků. Ti co byli z nějakých důvodů ochuzeni (včetně naąí malé zemičky), by si měli jejich ľivou tvář uľít alespoň pasivně u svých CD přehrávačů. Tak tedy vzhůru do kotle mezi ten běsnící dav, spocené fanouąky, barvy laserů, stroboskopy, ale hlavně mezi dunící sestavu reproduktorů. Tři lidi a jaký dovedou udělat kravál… Připravte se, pozor – teď! Slyąíte vzruąený jásot a pískot fanouąků mezi kterými se nacházíte a nasáváte tu pravou atmosféru, aby výsledným dojmem byly vykřičené hlasivky, unavené končetiny, ale uvnitř – tam to hřeje. Na levé straně svého těla cítíte ten blaľený pocit, rychlejąí tep, ale hlavně si můľete říct – byl jsem tam, viděl jsem to a jeątě teď jsem z toho vyklepanej! Vąech osm skladeb je do sebe namícháno a zahaleno do hvízdotu fanouąků. To pískání je mimochodem hodně laciné. Vzpomínáte na naąe německé sousedy a chlapíka, který vykřikoval seznam vąech diskľokejů na světě?? Vím, ľe je trapný srovnávat elektronickou legendu s komerčními Scooter, ale ąavli mixpultu se smyčkou pískotu umí vytáhnout kaľdý! Není to moc autentické a jen doufám, ľe se Underworld k podobnému úkonu nesníľili.
Juanita/Kiteless je otevíracím trackem a my se dočkáváme první pozměněné úpravy. Po skandování lidí začíná hodně tajemné intro, nový Hydeovský rezonující hlas a jiný rejstřík syntezátoru. Jinak vokodérový hlas pojede zřejmě ze záznamu – Karlův bezchybný kovový vokál odříkává opět nesmyslné větičky. Jak jsem se dočetl, spoustu toho co se objevuje v jeho textech namluvil předtím na záznamník při svých toulkách po světě, poskládal do rytmických celků, následně sestříhal, upravil a ono to opravdu funguje. Vskutku neotřelý nápad, jak zaujmout i ty nejrozmazlenějąí hudební fajnąmekry. Cups, která byla na posledním Underworldovském albu ve formě téměř dvanáctiminutové balady se zcela srazila na nový tříapůlminutový track , který tu mohl převzít alespoň malou část z výtečného originálu. ©koda:-(. Vzhledem k tomu, ľe mě nikdy singl Push Upstairs nevzal za srdce, pokročíme ke skutečným lahůdkám. Zatímco Pearls Girls se od originálu přílią neliąí, Jumbo i Shudder/King Of Snake rozvádějí uľ takhle dobré tracky k deląím verzím, ve kterých je důraz kladen na melodičnost a abyste si ji patřičně uľili, autoři nastavují a nastavují. Zpěv Karla v King Of Snake vąak není tak dokonalý jako ve studiu. Svoji roli sehrála nervozita a emoce před početným davem. Nejvíce roztřesený je v závěrečném téměř accapella podání. ©koda, ľe smíchali Underworld jen vlastní tvorbu. Jumbo v remixu Future Shock patřilo v roce 1999 mezi mé osobní singly s číslem jedna. Asi nejvíce vám naskočí husí kůľe u kultovní skladby, která Underworld proslavila po celém světě. Ano, tuąíte správně – Born Slippy je tím viníkem. Opět zcela jiná koncepce tohoto tracku vás musí zaujmout. To co bylo dříve ve třech čtvrtinách skladby, ten zběsilý neměnící se techno rytmus, tak ten uľ nás vítá hned na začátku. Po dvou a půl minutách nadejde ten vrcholný okamľik! Plochy vás obejmou a vy si můľete jen zavzpomínat jak jste seděli v kině a zírali na Trainspotting. Vąak se také při těch pár tónech spustí bojový pokřik! Je to skutečná hymna vąech tancechtivých fanouąků. Kdyľ zavřete oči, vidíte ten skákající dav, který tahle trojka zhypnotizovala. Moje nejoblíbenějąí skladba Rez je zde střiľena s jinou vypalovačkou Cowgirl aľ na samotném závěru alba. Ten rozkolísaný a syrový zvuk je fantastický. Musí nutně dostat kaľdého a po pár minutách jeątě Karlovo skandování titulního Everything, Everything… Bez komentáře! Kdo neslyąel, nepochopí!
Zhodnocení: Nejdůleľitějąí projekt elektronické hudby 90. let si klidně mohl dovolit vydávat alba s tříletými přestávkami, coľ dokáľí jen popoví umělci jako jsou Michael Jackson či George Michael. Jsou si vědomi toho, ľe na ně publikum nezapomene a zůstane jim věrno. Pro posluchače, který by tenhle projekt z anglického Romfordu neznal (pochybuji, ľe by se takový naąel) je tahle deska shrnutím největąích okamľiků jeľ jejich tvorbu provázely. Musím se vąak přiznat, ľe jsem čekal víc. Čekal jsem úplně překopané a “ľivějąí” verze. Underworld na to mají a já se teď bojím, jak se budou osudy odvíjet bez nejmladąího člena Darrena Emersona, který zásoboval tenhle projekt aľ neskutečnými nápady. Drľím palce!
Myclick
