Report z Golden Age v Radosti FX
Máme za sebou klubovku plnou klasického trance soundu, která se uskutečnila 26.5.2017 v klubu Radost FX v Praze a to v rámci premiérové edice nové klubové noci s názvem Golden Age. Line-up sliboval opravdu kvalitní porci hudby, kterou dnes již na běžných trance eventech není možné slyšet. Headlinerem byla německá ostřílená legenda Talla 2XLC, který je již dlouhá léta spojený se značkou Technoclub. Druhou hlavní hvězdou byl oblíbený belgičan L-Vee alias Airwave, který se nedávno v Radosti již ukázal na akci Trancenation. Line-up dále ještě doplňovalo velmi rarití jméno, další německá legenda Oliver Lieb. Nechyběl ani Misja Helsloot, který už si jednou svůj setík v tomto klubu stříhnul, také v rámci akce Trancenation. Takový line-up sliboval opravdu mnohé…
Do klubu jsem přiletěl jako uragán, abych náhodou něco nepropásnul, ale přesto se mi povedlo propásnout Dolviche, který obstaral warmup, což je škoda, protože vím, že tento trancový srdcař a znalec má skvělý výběr tracků. V klubíku bylo sice méně lidí než na akci Trancenation, přesto byl parket velmi solidně zaplněný. Většina lidí byla soustředěna na parketu a jen hrstka posedávala. Kdo by taky seděl když se z Funktion One reproduktorů valily tak skvělé staré fláky. První zahraniční DJ Misja Helsloot totiž vybíral opravdu výrazné klasiky typu Black Hole, Big Sky nebo Suburban Train. Ani já jsem příliš neotálel a krátce po příchodu jsem byl hned na parketu. Misja si evidentně hraní užíval a po skončení svého setu pak klábosil s fanoušky a taky šel pařit přímo na parket mezi lidi, což se jentak nevidí. V klubu panovala opravdu přátelská až tulivá atmosféra, což na akcích s jiným hudebním žánrem běžně neuvidíte.
Misju vystřídal za pultíky Airwave. Tato belgická legenda patří již přes 20 let mezi asi nejvýraznější představitele stylu progressive trance. Přesto byl jeho set dosti energický a zahrál i několik uplifting věcí jako třeba Carte Blanche nebo 1998 v Matt Darey Remixu. Nechyběly ani osvědčené hitovky jako People just Dont Care nebo naprosto odstřelová Summer Calling (Airwave Remix). Na úplný závěr zahrál jako přídavek emotivní When Things Go Wrong. To byla husina až na zadku, to vám tedy povím. Publikum se očividně bavilo a Airwave také a ani on po svém setu nikam nezmizel a ještě se věnoval fanouškům. Fotil se a povídal si s náma jakoby to byl běžný, řadový člověk. Nikdy by mě před 20 lety, kdy jsem ho začal poslouchat a sledovat, nenapadlo, že si s toutu legendou budu moci povídat několik minut o hudbě.
V pátek se mi toto poštěstilo a to nejen v případě Airwave ale i Talla byl podobně přátelský. Ten navíc odehrál opravdu libový set, který obsahoval velikou škálu podstylů. Začal trochu pomaleji, ale prostřední pasáž byl náš oblíbený upliftng a hitovky jako Dumonde – Never Look Back nebo Rank 1 – Symsonic. Ke konci zahrál několik novějších předělávek starších tracků, což rozhodně nevadilo. Úplně na závěr zahrál svůj rework na Faded, což je spíše současná hitovka, ale je dost možné, že brzy považována za klasiku bude.
Velkým důvodem proč jsem na této akci prostě musel vydržet až do konce byl poslední DJ, tedy Oliver Lieb. To on, ještě společně s Airwave a Push můžou za to, že dnes poslouchám trance. Oni mě k tomu stylu přivedli někdy v letech 97-98. Oliver už trance dnes nedělá, věnuje se spíše technu, nicméně během asi 20ti minutového pokecu s ním jsem se dozvěděl, že chystá LSG album, které bude obsahovat prvky trancu. Také přiznal, že dodnes sleduje trance scénu, ale příliš se mu nelíbí dnešní fasfood produkce, která zní dost podobně. Trance byl kdysi underground stylem a tracky byly spíše temné, hypnotizující a poctivé. A přesně tímto stylem se prezentoval ten večer Oliver. Konečně jsem mohl slyšet live všechny ty jeho klasiky jako Netherworld, Hidden Sun Of Venus nebo hypnotizující nálože jako SOL – Pollenflug a Paragliders – Lithium 1. Až neuvěřitelně dobře zněly všechny tyto starší tracky z 90. let. Rád bych tu dobu vrátil, protože ty tracky měly tenkrát duši a nebyly to žádné rychlokvašky. Progressive byl v té době opravdu poctivý a čistý a nikoliv to, co se považuje dnes za progressive (bigroom).
Uděluji si speciální ocenění za to, že jsem vydržel i přes mírné nachlazení až do konce. Byl to pro mě velký zážitek a návrat do dob, kdy jsem trance poslouchal, ale nebyla možnost na tyto tracky nikde live zapařit. V té době ještě podobné akce nevznikaly. Jak už jsem psal, v klubu byla opravdu přátelská atmosféra a všichni vystupující byli skoro po celou dobu s námi v prostorách klubu a popíjeli, fotili se a povídali si o hudbě. Obrovské díky patří pořadateli, protože jsem přivezl velmi raritní jména a skvělé zástupce a reprezentanty trance té nejvyšší kvality. Byl to jeden z těch večerů, který se mi zapíše velmi hluboko do paměti. Nezbývá než doufat, že tato edice Golden Age bude pokračovat, protože je potřeba všechny ty klasiky pořádně provětrat.
