Report z Marco V Combi:Nations:II v Amsterdamu + videoklipy

08.10.2006

Je neděle 11 hodin dopoledne, sedím ve svém pokoji a z reproduktorů se mi line kompilace VA Marco V – Combi Nations 2CD, vlastnoručně podepsaná Marcem V. Co tohle vąechno znamená? Chápavějąím to asi jiľ doąlo, takľe pro ty méně chápavé, na pozvání agentury United Music a díky letecké společnosti SkyEurope jsem se v pátek 6.10.2006 zúčastnil party Combi:Nations:II v amsterdamském klubu Melkweg. Tato party zahajovala světové turné nachystané u příleľitosti nové kompilace od Marco V, tedy té kompilace kterou právě poslouchám a která je jiľ v prodeji. Zájezdu se účastnili kromě zástupců nás novinářů i výherci z hlavních tanečních serverů, dohromady to mělo být kolem 20 lidí, tedy taková menąí ąkolní třída. Odlet z praľské Ruzyně byl v 7:20 hodin ráno, coľ znamenalo, ľe jsem musel vstávat v cca 4:45, protoľe sraz na Ruzyni byl v 6:20. Asi nemusím nikomu vysvětlovat, ľe kdyľ jsem se probudil v pátek ráno, moje první myąlenka byla zase zalézt do postele a na nějakou party se vykaąlat. Pocity to byly podobné, jako kdyľ jsem vstával k cyklo maratónu Král ©umavy, který startuje v 6:30 ráno, to jest se musí vstávat také velmi brzy! Protoľe jsem ale sportovec, s touto nástrahou jsem se vypořádal a do postele zpátky nevlezl.
Vstal jsem, pustil počítač a 10 minut koukal do monitoru, neschopen jiné činnosti. Při tom jsem alespoň překontroloval předpověď počasí, která slibovala na celý pátek občasný déą», coľ znamenalo, ľe jsem si do vnitřní kapsy bundy vloľil malý skládací deątník. A jak se později ukázalo, nikdo jiný takto prozřetelný nebyl 🙂 Daląí minuty popisovat nebudu, prostě jsem se opláchnul, oblékl a vyrazil směr Ruzyně. Na snídani jsem neměl ani pomyąlení, vzal jsem si jen banán a jablko a to jsem cestou na letiątě snědl. K check-inu SkyEurope jsem dorazil pár minut před srazem a nikde nikdo nebyl, coľ mě trochu vylekalo 🙂 Koupil jsem si kávu a sedl si ke stolečku, tak abych viděl na místo srazu. Aľ kolem 6:30 se začali trousit první lidé, jak výherci, tak novináři a fotografové. Nakonec se seąlo ne dvacet, ale 11 lidí, tedy taková Klapzubova jedenáctka. Někdo vyrazil na letiątě moc pozdě a uľ odlet nestihl, kdo to byl, ale netuąím. Samotný let do Amsterdamu byl v pohodě, přistáli jsme do zamračeného a mokrého počasí v 8:40. Vlakem jsme se přesunuli z letiątě Schiphol do centra, přesněji do zastávky Amsterdam Center. Jedna jízda stála asi 3,5 eura a vlak jel cca 20 minut. Klub Melkweg se nachází asi 2,5km od Amsterdam Center a cesta k němu vede přes centrum, tedy přes vodní kanály a úzké uličky plné obchodů vąech světových značek. Zajímavé je, jak místní umí vyuľít kaľdý centimetr plochy, protoľe na cca 5 metrech ąiroké ulice lemující vodní kanál je parkoviątě pro auto, silnice, stezka pro cyklisty, stezka pro chodce a pak hned budovy. Samozřejmě ľe místa neznalí Čeąi hodně často chodili jak je napadlo, a tak jsme se často stávali terčem troubení aut, nebo zvonění vąudypřítomných cyklistů, kteří jezdili i v deąti, s roztaľeným deątníkem.
V blízkosti Melkwegu jsme nejprve na chvíli zapadli do coffeeshopu a pak se rozdělili, někdo se ąel najíst do Burger Kingu, my ostatní jsme si sedli do jedné kavárny, kde jsem si dal výbornou kuřecí polévku a ąunkový sendvič. Ceny byly samozřejmě někde jinde (polévka 4 eura) neľ u nás, ale pokud tam člověk jede na jeden den, tak se to myslím dá v pohodě vydrľet. Po nasycení měl následovat rozchod a sejít jsme se měli aľ kolem půl jedenácté večer před klubem. Protoľe se ale vytvořila fungující parta (asi i díky tomu ľe nás bylo jen 11), tak jsme zůstali spolu a navątívili jeątě několik coffee shopů. Myslím ľe tohle slovo bylo v ono páteční odpoledne nejpouľívanějąí. Ono se ale stejně nedalo dělat nic moc jiného, protoľe venku kaľdou chvíli prąelo aľ lilo a těľko budete chodit někde po památkách, kdyľ vás večer čeká náročná party. Někdy odpoledne jsme se přeci jen rozdělili a jedna půlka někam odeąla, s tím ľe za hodinu přijdou. Nakonec nepřiąli ani za 2,5 hodiny, tak jsme ąli my za nimi. To uľ bylo kolem ąesté hodiny večer. Asi do osmi jsme byli v daląím coffee shopu, kde se mi ale uľ moc nelíbilo. Obsluha tam klukům alespoň pustila nějaké jejich cd s house setem ze Studia (to je nějaký ten praľský after klub, nevím, nebyl jsem tam nikdy a podle toho cd které hrálo tam asi ani nepůjdu). Čas se tam docela vlekl a já se uľ těąil aľ se zase bude něco dít. Vąichni jiľ začínali být po celém dni trochu unaveni a tak uľ naąe skupinka nesrąela vtipy a historkami, jako na začátku. Po osmé hodině přestalo prąet a tak jsme vyrazili opět do ulic. Překvapivě se trochu oteplilo, jinak po celý den bylo tak 16-18 stupňů, takľe bunda i deątník se hodily. Skupinka co se od nás odpoledne oddělila, totiľ pěkně zmokla. Cestou naráľíme na coffee shop s českou obsluhou, jak zjiątuji později gay friendly. To jest někomu se tam líbí a navazuje druľný hovor, zatímco non gay část naąí výpravy vyráľí opět do ulic 🙂 Jdeme se podívat do Red Lightu, do uliček plných lásky. Já jsem v Red Lightu uľ jednou byl, cca před 6 lety, ale tehdy mě to nijak nezaujalo. Nyní to ale bylo docela překvapující, mám na mysli slečny které se za sklem nabízely. Některé byly totiľ navenek skutečně bezchybné, snad jeątě lepąí neľ holka upravená v grafickém programu na počítači. Vąak také kdyľ jsme míjeli jednu skutečně hezkou, tak o pár minut později uľ jsme viděli chlapíka jak se ľene po schodech nahoru k pokoji a za chvíli se jiľ zatáhnul závěs a co se dělo potom, bůh ví. Říká se ľe české holky jsou nejhezčí na světě. To je zřejmě pravda, nicméně já jsem v Red Lightu viděl minimálně dvě holky, které jsem v Praze jeątě nepotkal.
Videoklipy z vystoupení Marco V
(rozliąení 640×480, formát AVI):