Report z party Cybertronic 2
Dlouho jsem přemýąlel, co napsat úvodem, zaľil jsem uľ spoustu halovek, ale tato byla naprosto unikátní, něco takového jsem opravdu nečekal. Do Brna jsme dorazili kolem desáté hodiny a rozhodli jsme se, ľe si dáme jeątě nějaký ten ľvanec před náročným večerem (to jsem jeątě netuąil jak náročné to nakonec bude). U jednoho non-stop občerstvení jsem si dal hot-gog, který vlastně předznamenal celý večer, netuąil jsem totiľ, ľe je Brněnskou specialitou podávat hot-dogy s párkem studeným jak psí čumák. Vra»me se teď k samotné párty. K hale jsme dorazili kolem půl jedenácté a první co nás zarazilo, byl neuvěřitelný “rachot” vycházející z haly. Nicméně jsme se nezalekli a nakonec jsme ąli dál, kontrola u vchodu byla zřejmě totálně otupělá, jediné na co se zmohla bylo odtrhnutí lístku, nějaké ąacování, ani kontrola batohu, na kterou jsem mimochodem zvyklí i ze zdejąí diskotéky, se nekonala. Kdyby někdo chtěl spáchat teroristický útok, tak si býval nemohl vybrat lépe.
Po mém prvním pobytu v hale jsem se docela polekal, zvuk byl naprosto ąílený, coľ jsem ovąem čekal uľ od té doby, co byla uveřejněna změna místa konání celé akce. Dá se říci, ľe mé očekávání bylo snad i překonáno, bohuľel k horąímu. Takhle ąpatný zvuk jsem jeątě nikde nezaľil, těľko hledat správné přirovnání. Po prvopočátečním rozčarování jsem si ąel dát věci do ąatny, to bylo asi jediné co fungovalo, vzhledem k tomu, ľe lidí nedorazilo zdaleka tolik, kolik jsem očekával, nebyla ľádná fronta a vąe proběhlo hladce. Pouľil jsem ąatnu u V.I.P. vchodu, který byl u druhé stage, na které byl zvuk snad jeątě horąí, neľ na té hlavní. Zdrľel jsem se tam asi tak 10 minut, déle se to vydrľet nedalo, protoľe se do mě dala zima. Pořadatelé totiľ zapomněli zatopit, sundat si mikinu by byl risk v podobě nachlazení! Vydal jsem se tedy na hlavní stage, kde v tu dobu hrál Breeth, neslyąel jsem ho sice od začátku, ale to co jsem slyąel (cca hodinku) bych zhodnotil slovy slyąel jsem, viděl jsem, brzy zapomenu.
Nyní přejdu k asi největąímu a zároveň naprosto neodpustitelnému pořadatelskému “kyksu”, který jsem doposud jeątě na ľádné párty osobně nezaľil a dokonce jsem si myslel, ľe to snad ani není moľné. Cosi začalo smrdět, kdyľ se přiblíľila jedenáctá hodina a třicátá minuta kdy měl nastoupit Eric Prydz a DJ Breeth pokračoval ve svém setu, vąechny domněnky a spekulace se potvrdily přesně o půlnoci, kdy místo hlavní hvězdy Erica Prydze nastoupil za mixáľní pult Fred Baker. Stalo se to, ľe hlavní hvězda večera a zároveň největąí tahák pro lidi nakonec nezahrál ani půltón. Jak jsem výąe napsal o půlnoci nastoupil za mixák Fred Baker a začal po nevýrazném Breethovi pěkně od podlahy, jeho set byl velice energický, chvílemi se mi zdál trochu monotónní, ale to byl zřejmě jeątě dozvuk toho, jak jsem usilovně hledal místo, kde by byl zvuk jakľ takľ k poslechu, zahrál několik “provařených” songů, jako např. Adagio, Bittersweet Symphony, Lethal Industry, Total Blackout, Funk Soul Brother a daląí. Očekával jsem od něj trochu více melodie, ale rozhodně mě nezklamal a docela jsem si na něj zapařil a zpravil mi chu» po předchozím rozčarování. Celkově bych ho ohodnotil chvalitebně. Po Bakerovi, cca ve dvě ráno nastoupila Lady Jane, chvilku jsem jeątě pařil, ale pak jsem se jen tak ze zvědavosti zaąel podívat na druhou stage, nebylo tam zrovna mnoho lidí, odhadl bych to tak na 150 – 200 lidí, zvuk se nezlepąil, zima byla stále vlezlá, pobyl jsem tam cca 15 minut, protoľe jsem potřeboval nabrat sílu na zbytek večera, tak jsem se posadil chvilku na připravenou lavičku, kde jsem dokonale za těch pár minutek vymrzl. Poté jsem ąel zkontrolovat nabídku pití na barech, bohuľel jsem nezahlédl ani jediný ceník pití, a tak jsem si koupil jednu vodu jen tak na “blind” zřejmě byla za 30 Kč, ale obsluha byla uľ tak zmatena, ľe mi na 200-korunovou bankovku vrátila 210,- Kč. Není se čemu divit, zvuk u barů byl natolik ąílený, ľe kdybych tam pracoval, tak by mě ráno museli odvézt přímo do Bohnic. Ale nyní se vra»me k setu Lady Jane. První hodinku jsem tak nějak prohospodařil a vrátil jsem se do kotle asi kolem 2:45 a naąel jsem si mé místečko, mimochodem pro ty co ho nenaąli, tak nejlepąí zvuk byl uprostřed naproti DJ stage asi 7 metrů od zábran (alespoň mi to tak přiąlo). Atmosféra byla očividně dobrá, soudě podle lidí okolo a za pár minutek jsem se nechal také strhnout a rozmrzl jsem, LJ hrála opravdu dobře, párkrát jí to jemně ujelo, ale těľko říci, jestli to nebylo tím zvukem. Zahrála např. zmixovanou Madonnu Ray Of Light, nebo třeba Junk od Corstena a daląí songy, které si teď nemohu vybavit. Celkově bych hodnotil její set za velmi vydařený a myslím, ľe se vyrovnal i tomu od Freda, takľe můj ortel zní chvalitebně.
Po LJ nastoupili Belgičtí Filterheadz a zvuk naprosto zeąílel, nevím proč, ale někdo jeątě přidal na hlasitosti a doslova mě po pár minutách vyhnal z davu, tak jsme se ąli projít po hale a nějakou zvláątní náhodou jsme se dostali na V.I.P. Gold (nikdo nehlídal vchod), ti co zaplatili doslova hříąné peníze za lístek V.I.P. Gold si “uľili” maximálně hrozný zvuk, odráľelo se to tam naprosto ąíleně, reprodukce se mi tam slila v jeden naprosto nesourodý zvuk, kterému odpovídá slovní spojeni “hudba z marsu”. Zůstali jsme tam tak 15 minut, nafasovali jsme nějaké to pití zdarma a zase jsme se odebrali dolů. Bylo asi tak 4:45, kdyľ jsme začali uvaľovat o předčasném odjezdu. Uľ jsem téměř nevnímal hudbu, protoľe jsem byl skoro hluchý (jeątě teď mi hvízdá v uąích). Chvilku před půl ąestou jsme se odporoučeli směr autobusové nádraľí.
Ačkoli z vlastní zkuąenosti vím jak je těľké u nás cokoli zorganizovat, tak bych tuto akci označil jako organizační “průser roku”, absence Erica Prydze, ąpatný zvuk, vąudypřítomnou zimu a nefunkční ochranku nic neomluví. Nicméně jsem se i přes nepřízeň osudu dobře bavil, předevąím díky Fredu Bakerovi a Lady Jane, mimochodem Fred po svém vystoupení ąel mezi lidi a nechal se fotit a podepisoval se jak na běľícím páse.
Co se světelné a laser show týče, tak to nebylo ąpatné i kdyľ chvílemi se na ní trochu zapomínalo. Co se pořadatelům povedlo asi nejvíce, bylo angaľování projektu Argolla, s ohněm si hráli opravdu úľasně, a pak ty dvě slečny, co předvedly doslova artistický výkon několik metrů nad zemí, to bylo opravdu skvělé, uvítal bych je zase na nějaké té halovce. Čím se rozhodně neąetřilo, byla kouřová mlha, teď uľ vím jak vypadá bílá tma, ovąem nebylo to zrovna dvakrát příjemné nadýchat se toho. Teď jeątě pár slov k záchodům, lépe řečeno ke kadibudkám, bylo jich celkem dost, nedocházelo ke frontám, ale docela velké mínus byla absence tekoucí vody, ono po pouľití záchodu se patří umýt si ruce.
Závěrem bych asi dodal jen to, ľe jsem byl svědkem nejspíą posledního Cybertronicu, tak zpackané akce nemají na českém trhu co dělat a na případné třetí pokračování by mě nikdo nedostal ani párem volů.
