Report z Pilsen Dance Music Festival s Paul Van Dykem
Tak letní epozodka s Paul van Dykem je za námi. Sice už dnes je to jako by to byl sen, ale útržek lístku se mi válí stále po stole. Jako správný líný pražák bez auta, sem do poslední chvíle váhala jestli jet. Ale nakonec zvítězila zvědavost i touha po dobrodružství. A když sem sehnala i odvoz, nebylo co řešit. Chtěla sem dorazit i dřív, ale po hledání (i s navigací) Papírny a propletení se přes ‘bezpečnost’ a kontrolu lístků (což bylo potmě o to vtipnější) sem viděla posledních asi pět minut Michaela Buriana. I to znělo dobře. Ale Paul. Je vidět že se na hudebnim poli pohybuje nějaký ten pátek. Ví jak udělat set aby se posluchač zabavil jak hudebně i tim že se zapojíl i rukama a gestikulací. Přijel propagovat ‘Politics of dancing’ a myslim že se to povedlo. Včetně toho že tam zamontoval i ‘For an angel’ Když skončil, citelně to bylo pocítit na těch co zůstali na další nášup. Byla jich tak polovina.
O čtvrté se objevil Tomcraft. Ten nehnul ani brvou a hrál si to svoje. Kolem něj pařilo pár lidí, přímo na stage a on nic. Podle line up, měl hrát do 6. V půl 6 se ale někdo zmocnil něčeho co dělá práškovou mlhu. Kdo zažil, ví svoje. Výsledkem bylo, že všichni odešli. Schválnost? Zaslechla sem že ano, ale kdo ví. Buďme tedy vděční Rustymu, který to na druhé stage dotáhl až do konce s pořádnou vervou a nenechal odvážné přeživší usnout 🙂 Následný návrat do reality procházkou kolem stolů posetých všim možnym dával najevo, že to byla dlouhá noc. Tak sem zvědavá, co nás čeká dál.
