Report z Transmission: The Creation od Freezera + video + audit sety
Kdo by v dnešní době neznal pojem Transmission? Tato taneční mega-akce má již u nás více než desetiletou tradici. Letošní edice s podtitulem The Creation slibovala opět obří show, masivní line-up a spoustu euforií pro příznivce taneční hudby, zejména stylu trance. Spousta lidí možná netuší, že tento styl nabízí mnohem více než jen bezduché dunění. Kdo letos navštívil pražskou O2 Arénu tak si mohl udělat obrázek sám. Faktem je, že Transmission je jeden z největších tanečních eventů nejen v Evropě, ale v podstatě na celém světě.
Transmission není ani zdaleka jenom o hudbě. Je to v podstatě vyprávění příběhu, který podkreslují jednotlivá intra a Djs. Je to audio-vizuální show, která nemá příliš mnoho konkurence. Letošní téma neslo název The Creation a jak se dalo předpokládat, hlavním tématem bylo stvoření světa. Absence holandských Vission Impossible se sice mírně projevila, ale o to větší poklona patří teamu, který na intrech pracoval letos, protože docela solidně konkuroval a vlastně navázal na jejich práci z minulých ročníků. Příběh nám vlastně vyprávěl sám stvořitel a to za doprovodu unikátních záběrů z přírody. Intra možná nebyla tak velkolepá a megalomanská jako v minulých ročnících, ale za to světelný park jel opravdu na plné obrátky už od samého počátku. Ale to už trochu předbíhám.
Livesety z Transmission 2015
Do Arény jsem přišel hned na 20 hodinu, protože jsem tušil, že budou mírně zvýšená bezpečnostní opatření, a že se to u vchodu může mírně protáhnout. Šatny však byly zvládnuté na jedničku, jelikož čekací doba byla jen na pár minut. Fronta u vchodu byla však bohužel tak na dobrou hodinku, nicméně to bylo také dáno tím, že letos přišlo neskutečné množství lidí. Tipnul bych si, že bylo vyprodáno a pokud ne, tak to muselo být velmi těsné, protože v hale tedy bylo velmi těsno! Bylo až neuvěřitelné sledovat jak lidé tančí už od prvního DJje, kterým byl tradičně Thomas Coastline. Tento “malý velký” muž si to opravdu zaslouží, jelikož se věnuje stylu trance už dlouhou dobu a moc dobře ví, jak správně rozehřát celou O2 Arénu! Po něm následovalo velkolepé intro, které přivítalo dalšího DJje, kterým byl Driftmoon. Možná je trochu škoda, že vystupoval hned takto z kraje, protože spousta lidí přišla o jeho show, která byla za pomocí jeho hostú opravdu netradiční. Bubeník solindě opepřil Vini Vici – The Tribe i některé další tracky. Zpěvačka Kim Kiona zase rozzářila pódium svou krásou, šarmem a krásným zpěvem. Eller Van Buuren si zase zařádil řádně s kytarou a vyloženě si užíval své vystoupení a při tracku Coming Home naskočila nejednomu návštěvníkovi husí kůže. Opravdu škoda, že taková show přišla hned takto z kraje, kdy hala ještě nebyla zcela zaplněna. Krom netradičních vystoupení rozpumpoval halu Driftmoon velice slušným tempem. Jsem známý tím, že patřím mezi vyznavače rychlejších stylů, především pak uplifting trancu, který zazněl v druhé půlce Driftmoonova setu. Velice dobře na něj navázal Jorn Van Deynhoven, který tak trochu vsadil z převážné většiny na osvědčené klasiky jako jsou Lethal Industry, Twisted nebo Orange Theme. Nezapomněl ani na překrásnou Anaheru. Pro mně osobně předvedl hned z kraje jeden ze setů večera!
Jednou z hlavních hvězd byl bezesporu Andrew Rayel. Pro trancery je to však jméno trochu sporné, protože patří mezi silně komerční DJje, hrající hudbu pro širší publikum. Z mého pohledu by se hodil spíše na dětmi nabitý Magnetic, protože tam by asi spíše místní osazenstvo ocenilo jeho skákání a hecování publika. Nicméně musím uznat, že se snažil a potěšil alespoň trackem Dark Warrior nebo s Vini Vici – The Tribe. Andrew má docela neortodoxní styl mixování, kdy je schopen smíchat během pěti minut pět různých tracků. Já to považuji spíše za nevýhodu, protože než si stačíte nějakou melodickou linku oblíbit, tak už zase následuje hned další. Ale řekněme že svůj účel splnil a po něm přišel velmi očekávaný Transmix. Ten měla letos na svědomí belgická legenda Airwave. Do svého mixu zakomponoval opravdové klasiky skoro až pro gurmány. Myslím, že většina návštěvníků spíše nezná tracky jako Universal Nation, Industry nebo úžasnou Taste Of Summer (Fire & Ice Remix). Nicméně pro nás pamětníky to byla pastva pro uši. Při Tansmixu se samozřejmě rozjely naplno lasery a všechny blikátka v hale.
Jako vždy to byla úžasná podívaná a byl to přímo luxusní předkrm před Markusem Schulzem, což je vlastně resident tohoto eventu. Markus moc dobře ví jak dostat do varu celou halu. Myslím, že při jeho setu byla opravdu neskutečná atmosféra, kterou ještě podkreslily padající konfety a balonky. Makrus samozřejmě zahrál i letošní hymnu The Creation, která je nesmírně chytlavá a myslím, že skoro každý v Aréně jí musel ihned rozpoznat. Během tohoto momentu si pozval na stage i slovenskou DJku a producentku Nifru, která hymnu spolu-produkovala. Samozřejmostí byly i hymny z předchozích ročníků. Markus jednoznačně dokázal, že je právem residentem Transmission, a že bez něj by to asi nebylo tak úplně ono.
Fanoušci rychlejšího trancu si přišli na své při setech Fily a následně i Bryana Kearnyho. Tihle dva matadoři moc dobře vědí jak udržet celou halu ve správném tempu a pořádně přikládali pod kotel. Oba koketovali se stylem psychadelic a myslím, že to byla správná volba trochu přitvrdit. Tempo bylo vražedné, světla a lasery jely na plné obrátky a oba pánové tam sázeli jednu novinku za druhou. Ze známých věcí si vybavuji například See The Sun (Dan Stone Remix) nebo I Need You Now (Bryan Kearney Remix), při kterých jsem si zřejmě oddělal hlasivky. Během jejich setů jsem však našel chvilku si projít halu a trochu se také občerstvit. K výběru zde sloužilo hned několik stánků s opravdu širokou nabídkou všelijakých pochutin. Nebyl problém ani s toaletama, kterých je po O2 Aréně dostatečné množství. Ale zpět k hudbě.
Velikým otazníkem měl být pro spoustu lidí australský DJ Marlo. Ten totiž celý večer uzavíral, avšak je známý tím, že produkuje a hraje běžně spíše pomaleji. Marlo se ale ukázal jako skutečný profesionál a přizpůsobil se času, ve kterém hrál a krásně navázal na předchozí DJs uplifting soundem. Hned úvodní track Hold It Together (Ahmed Romel Remix) byla naprostá trefa do černého. Během svého setu zabrousil i do svět hardtrancu a dokonce i hardstylu, což nebývá úplně běžné na takových eventech. Myslím, že risk se mu vyplatil, protože to publikum ocenilo. Soudím především z toho že i těsně před konce celého eventu bylo na ploše doslova natřískáno a když zazněl závěrečný track The Dreamers a následná znělka signalizující konec, tak spousta lidí zřejmě ani nemohla uvěřit, že je tento úžasný večer již za nimi.
Žijeme v době, kdy jde styl trance trochu do ústraní na úkor současné EDM scény, kterou ovládají mainstream komerční DJs, kteří se spíše zapisují do povědomí lidí tím, že mrskají po lidech dorty a řvou do mikrofonů své oblíbené “321 Jump”! O tom ovšem styl trance není! Ten je o melodiích a euforiích a podle toho také vypadá jeho publikum. Je vyspělejší, rozumnější, hudebnější a troufám si říci, že i inteligentnější. Proto je až neuvěřitelné, kolik návštěvníků letos dorazilo a jakou atmosféru vytvořilo. Doufám, že to dodalo sebevědomí pořádající agentuře United Music, která má celou tuto velkolepou show na svědomí, a že pro nás připraví i další ročníky. Transmission je něco na co můžeme být pyšní. Jinde takové štěstí nemají a proto k nám každý rok zavítá i tolik návštěvníků ze zahraničí. Přeji United Music a celému teamu Transmission úspěšnou budoucnost a těším se na další eventy!
Livesety z Transmission 2015
