Signalrunners – Aria Epica
Dvojici producentů – Skota Alana Nimma a Američana Andrewa Bayera – netřeba podrobněji představovat, nebo» kaľdý, kdo má alespoň elementární přehled o trance scéně, se s tímto transatlantickým projektem, který spatřil světlo světa před třemi lety, uľ dozajista setkal. Jejich megahit „Love Theme Dusk“, na kterém spolupracovali s Mikem Foylem, se stal jedním z nejúspěąnějąích singlů předminulého roku. Tito dva pánové se na pole upliftingové scény uvedli EP Breath / Recoil v roce 2004, rok nato následoval vinyl 3000 Miles Away na labelu Five AM, Backfire na Somatic Sense Recordings a v neposlední řadě jiľ zmíněná skladba Love Theme Dusk, která vyąla na proslulém labelu Armind. Jejich předposlední počin z loňského roku – Corrupted – byl, dle mého názoru, nejméně zdařilý, ale to je věcí individuálního vkusu. Alan a Andrew mají i dva bokové projekty – Team SR (hitovka Leaving London) a Syndica. Pod posledně zmíněným aliasem vyąlo v minulém roce báječné Orange Sky EP, které bývá často opomíjeno, ačkoli je velmi nápadité a zajímavé. Pro úplnost dodám, ľe remixovali i Foylův track „Luana“; tento remix je asi tím nejznámějąím. Ale dost bylo faktů, pojďme si konečně představit jejich nejnovějąí dílko Aria Epica, které je daląím z vynikajících releasů na labelu Anjunabeats.
Original Mix je více jak desetiminutová skladba, která začíná celkem sviľně a aľ kolem třetí minuty se přidá hodně masivní electro-edged bassline, která je velice typická např. pro produkci Andyho Moora. Avąak zde se nejedná o progressive, nýbrľ o čistý uplifting. O minutu později následuje první breakdown – zmizí basová linka a skladba velmi zpomalí, přičemľ se přidá výrazně melancholická a jímavá kytarová melodie. Během ąesté minuty se opět vrací basovka a jako celek se to poslouchá velmi příjemně. Poté se přidá i těľko popsatelný tklivý sample, který jen podtrhuje onen melancholický pathos nastolený kytarovou melodií – ten graduje po osmé minutě, kdy se postupně vytrácí a znovu nastupuje nekompromisní basová linka, jenľ trvá aľ do samého závěru tohoto opusu. Musím říci, ľe Signalrunners vytvořili naprosto brilantní dílo, kterému lze stěľí něco vytknout. Kaľdá vteřina je dokonale propracovaná, tento track dokáľe nejen dojmout, ale i podnítit k tanci. Podle mého názoru jednoznačně nejlepąí práce od tohoto dua, která v mnohém předčí i adorované „Love Theme Dusk“.
O remix se postaral dobře známý hard/tech-tranceový mág Bart Claessen a byl to pro něj hodně těľký úkol – překonat dokonalý originál – nebo» la»ka byla nastavena velmi vysoko. Bohuľel, nepodařilo se mu ji přeskočit. Přesto anebo právě proto, ľe do skladby vnesl některé svoje prvky, vytratila se z ní ona výjimečnost a Claessen ji přetvořil pouze v mírně nadprůměrný techtrance, ve kterém vąak zůstal zachován onen vynikající kytarový breakdown. Hutnou basovou linku nahradil techy backgroundem připomínajícím jeho skladbu „When Morning Comes“. O dvě minuty kratąí remix je příjemným přídavkem k Original mixu, ale jeho kvality nepřesahuje, čímľ nechci říci, ľe není povedený, ale bylo opravdu těľké pohrát si s takovým mistrovským dílem, na kterém nebylo prakticky co vylepąovat. Bart se alespoň postaral o techtrancovějąí interpretaci, čehoľ se zhostil úspěąně.
Sečteno a podtrľeno, na světě je daląí brilantní vinyl, který je nonverbálním argumentem toho, proč stále více lidí holduje ľánru, který se nazývá trance. Tato deska, která vyąla v první půli prosince tak svým způsobem dovrąila, pro trance velmi úspěąný, rok 2006.
