Taucher – Ebbe und Flut
Ebbe und Flut. Odliv a příliv. Přesně tak se jmenuje nové, v limitované edici vydané 2CD jedné z největąích postav trance scény, DJ Tauchera. Taucher se na taneční scéně pohybuje jiľ deset let a za tu dobu nasbíral spoustu zkuąeností. Nikdy by ale Taucher nebyl tak slavný a nikdy by jeho skladby nebyly tak úspěąné, kdyby nespolupracoval s daląím velikánem německé dance scény, s Torstenem Stenzelem. Torsten je Taucherův dvorní producent a je podepsán pod kaľdou jeho skladbou, aľ to někdy moľná vypadá, ľe je to sám Taucher, kdo je v projektu jen do počtu. Torsten Stenzel je známý víc jako producent, Taucher zase jako dj a to, jak tito dva spolu dokáľí spolupracovat, najdete na albu Ebbe & Flut. To vyąlo nejprve na vinylových deskách v srpnu tohoto roku, aby následně vyąlo v jiľ jednou zmiňované limitované 2CD edici (s autogramem) na konci listopadu. Je tedy nejvyąąí čas podívat se, jaké album vlastně je. Stojí německý trance za starou bačkoru, nebo zde stále lze nalézt něco, co nás zaujme? Pojďme se na to společně podívat.
První skladbou alba je píseň “Moon Over Atlantis” (ukázka). Takřka jedenáctiminutová skladba toho v sobě skrývá straąně moc. O úvodní klavírové intro a závěrečné outro se postaral umělec John Gentry Tennyson, nadherný muľský vokál, který se objevuje od třetí minuty, nazpíval pro mě rovněľ neznámý umělec, Dave Jeff. A kdyľ se poté v songu objeví nádherná melodie napsaná rukou Torstena Stenzela, která mi trochu připomíná starąí Taucherův singl “Atlantis”, jsem v sedném nebi. A ta podobnost se starąím singlem určitě nění náhodná, uľ podle názvu. “Moon over Atlantis” toho v sobě skrývá opravdu neskutečně hodně, uľ to říkám podruhé. Je to úľasné, kolik originálních zvuků, kolik atmosféry a kolik melodie se povedlo autorům do skladby dostat. Z první písně, která mě tak navnadila na poslech alba, se přesouváme na druhý track v pořadí, “No need to ask baby”. Hej baby, já jsem super skladba, to si dobře zapamatuj a vůbec o mně nepochybuj! Se mnou budeą v ráji a uľ tě nepustím zpět! Ok, tenhle song je těľce pohodový chill-ot, ale ne takový ten unylý chill out, při kterém se touľíte do někoho zamilovat, připadně při kterém přemýąlíte o svém ľivotě, tohle je takový “akční” chill-out, který vás spíąe přinutí myslet směrem dopředu, který vás přinutí jednat a udělat věci, které jste doteď neměli sílu dotáhnout do konce. Pozitivním zjiątěním na albu je také to, ľe jednotlivé skladby jsou do sebe namixovány. Proto ani nestačíte vychladnout z druhé skladby a uľ je tu daląí kousek, “The Man from Cuba” (ukázka). Co k téhle skladbě napsat? Hmm, snad jen to, ľe jsme trefili daląí desítku na terči! Precizní, profesionální zásah do černého! V této skladbě se jiľ objevují klasické trance beaty a předevąím nádherná kytara od Noberto Rodrigueze. To Vám povím, to je “Man”, “The Man from Cuba”. Gracias Noberto, you have done a great job, z kterého se teď bude těąit spousta lidí po celém světě.
“Cascades” (ukázka) je daląí track v pořadí. Začíná trochu progresivně, trochu do takového tech-houseu, ale vibrující zvuky na pozadí dávají tuąit, ľe tento styl dlouho nevydrľí. A je to pravda, od druhé minuty se začne ozývat daląí z geniálních klavírních melodií z pera Torstena Stenzela. Nicméně ona melodie po chvíli ustane a vracíme se zpět do tech-houseu, který se mi aľ tak moc nelíbí. Ale co se to pak nestane? Od páté minuty nastoupí úplně jiná melodie, která ve skladbě do té doby vůbec nebyla a dokonale vystihuje název písně, “Cascades”. Před sebou jasně vidím úzký prouľek vody, jak stéká z vrcholu pomyslné pyramidy, aby se nakonec, aľ se dostane zcela dolů, stal součástí hlubokého a ľivotem oplývajícího jezera. V jezeře, do kterého jsme se před chvílí potopili, máme moľnost potkat spoustu krásných ryb, malých i velkých, a vůbec hodně roztodivných ľivočichů, o kterých jsme doteď neměli ani tuąení. “Outside world” je přesně tou skladbou, která se na naąi podvodní výpravu hodí. Trochu směřuje dokonce k drum’n’bassu, je doplněna zajímavým, neustále se opakujícím ľenským vokálem a opět skvělou melodií. Úvod písně “Brainticket” mi připomíná nějaký film, nebo začátek mise nějaké akční hry. Chlapík tam cosi v angličtině vykládá, něco o jeho ľivotě, no ale zas tak dokonale anglicky neumím, abych vąe přeloľil .) “Brainticket” je opravdu zajímavou směskou electra, tranceu a hip hopu?) Těľko se rozhodnout, co převaľuje více, asi to electro. Kaľdopádně se můľete těąit na skladbu doslova nacpanou vąemoľnými zvuky, trochu mi tahle píseň připomíná starąí singly od Daft Punk. Je to potěąující vědět, ľe i kdyľ je Taucher veden jako tranceový dj, ve spolupráci s Torstenem Stenzelem dokáľí produkovat i takovouto hudbu. “Brainticket” končí tak, jak začal, tedy opět s oním filmovým intrem, resp. outrem.
Sedmička je ą»astné číslo. V naąem připadě to platí o písní “T-Faktor” (ukázka). Třetí nejdeląí skladba alba začíná hodně cool basy a syčivými zvuky na pozadí. Oproti minulým skladbám zde tolik zvuků není, ale jistě znáte to staré pořekadlo, ľe někdy méně je více. A i to více se nakonec dostaví. Asi od ąesté minuty se totiľ přidají zvuky, které jsou vyluzovány z nástroje v anglické terminologii označovaného jako “horn”. Zní to jako saxofon, trubka, klakson, nevím přesně co to je, protoľe ani překladový slovník mi moc nepomohl, prostě je to něco takového, vąak si poslechněte ukázku. Na nástroj hraje umělec, jenľ si říká Boris Jennings. Zatím mám z alba fakt super pocit, tohle ľe je německá produkce? Ani se tomu nechce věřit. i kdyľ, ona to německá produkce zas tolik není, nebo» skoro vąechny skladby vznikly na Ibize, ve studiu “Magic Island Studio Ibiza”. Osmička je zase moje ą»astné číslo, ani nevím, kde jsem k němu přisel, ale prostě kdyľ bych měl říct svoje oblíbené číslo od jedné do deseti, byla by to právě osmička. Osmičku na albu má píseň “Pictures of a gallery”. U jména zpěvačky, která tak neskutečně nádherně nazpívala vokály, je napsáno toto: Vocals by Mrs. Unknown (Thank you – You are a Queen! Slečno neznámá, kdopak jsi? Pravda je ta, ľe vokály z “Pictures of a gallery” patří k těm nejlepąím, jaké jsme letos měli moľnost slyąet. Moľná jsou nejlepąí. Třeba takové vokály k Perpetuous Dreamer “Sound of good-bye” mi zas tak dobré nepřijdou, v porovnání s “Pictures of a gallery”. Poslední, devátou skladbou prvního CD je písnička “Cool vibes”. V samém počatku se ozývají zvuky jakoby od moře, rackové, tuleni a čerstvý vítr k tomu. je pouľit daląí zajímavý hudební nástroj, a sice viola, na kterouľto hraje Charles Adams. Hodně zajímavé je pobrukování, které si k této skladbě namluvil sám Ralph Beck alias DJ Taucher. Jinak je “Cool vibes” taková hip hop electro skladba, ale skutečně hodně originální, ta viola od čtvrté minuty mě docela dostává, krásně by zapadla třeba do nějaké rómské svatby, ta pasáľ s violou má hodně slovanský charakter.
Tak a jsme na konci prvního, hodně experimentálního CD a nic nám nebrání podívat se na CD2. Tak trochu podvědomě čekám, ľe na druhém CD budou krapet tvrdąí, přímějąí a do klubu více se hodící songy. A skutečně to vypadá, ľe tomu tak bude. Hned první skladba, “Agromaster” (ukázka), je hodně tuhá a jakoby vypadla z kombajnu sklízejícího v horkém sprnovém večeru obilí. Líbí se mi slovo Agromaster, je to takové pěkně progresivní, stejně jako samotná skladba. Na “Agromastera” navazuje skladba “Hypnotic”, rovněľ v progresivním duchu. Navíc je tenhle song takový tajemný, kdyľ si jej budete pouątět večer, jistě se budete bát. Vyvrcholení progresivní části druhého CD nastává společně s daląím songem v pořadí, “Bizzare” (ukázka). I dnes, 2 roky po vydání singlu, je zvuk skladby stále vysoce aktuální. “Bizzare” patří mezi moje “all time” oblíbené skladby, co se týče progresivity. I takový DJ Tiësto – Flight 643 je oproti “Bizzare” tuctovou pop skladbou, u které za chvíli usnete .) “Bizzare” je fakt bizarní a francouzské vokály od chlápka jménem Pierre nemají chybu. I tohle se mi té skladbě líbí, takřka ve vąech trance a progressive skladbách je angličtina, francouzątinu jen tak někde nanajdete. Kdyľ se “Bizzare” od páté minuty rozjede, fakt nevíte, jestli skákat do stropu, stavět se na hlavu, nebo kroutit hlavou jako ąílený a odkrýt tak své pravé já. “Bizzare” pro mě zůstává nejenergičtějąí a nejbláznivějąí skladbou, jakou kdy duo Torsten Stenzel & Ralph Beck sloľilo!
“Pictures of a gallery” je i na druhém CD, samozřejmě ľe v jiném remixu, který je více akčnějąí a potvrzuje tak moji tezi, ľe druhé CD bude more progressive. Ani se moc nedivím, ľe je tento song na albu hned dvakrát. Jednak jde o poslední singl Tauchera, jednak vyąlo hodně remixů skladby, které jsou fakt super a je jedno jaký remix posloucháte, a» uľ od Kay Cee, Tillmanna Uhrmachera nebo od Marc’N’Ace. A jeątě jednou musím připomenout vokály od slečny “neznámé”, jsou to vokály roku! A klavír roku! Nezbývá neľ prohlásit často vyslovovanou větu, ľe něco / někdo rulezz. Takľe, Taucher rulezz ! I kdyľ s tím klavírem jsem to trochu přehnal moľná, protoľe rok stará “Winterlove”, je minimálně stejně tak dobrá, co se týče kvalit klavírní symfonie. Na těchto skladbách nám Torsten Stenzel dokazuje, proč patří mezi nejlepąí německé producenty a ľe se na scéně pohybuje přes deset let. Ta zkuąenost je zde vidět a slyąet. Opět můľeme porovnat s albem “In my memory” od DJ Tiësta. Bohuľel, Tiësto prohrává na celé čáře. Moľná je Tiësto lepąí dj neľ Taucher, ale jako producent nemá proti duu Stenzel & Beck nejmenąí ąanci. A je to logické, vľdy» Torsten Stenzel za těch více neľ deset let sloľil hodně přes 200 skladeb a remixů. S tím se prostě Tiësto a vlastně skoro nikdo nemůľe měřit. Jsem rád, ľe je Torsten Stenzel právě z Německa, které u mě v poslední době hodně ztrácí kredit. Ale ukaľte mi, opravdu mi ukaľte, kdo z holandských / belgických producentů skládá od počátku devadesátých let a jeho tvorba je stále skvělá? Vąichni ti Pushové, Buurenové, Corstenové, Tiëstové, Airwaveové a Deruyterové, ti vąichni se objevili aľ v polovině devadesátých let, někteří jeątě déle. A vzpomínáte třeba na singly Infinity, Atlantis a daląí? Ty tu byly jeątě dříve. A je skutečně zajímavé, ľe tvorba Tauchera je i dnes stále podobná tomu, co tvořil před sedmi, osmi lety. A stále to zní naprosto dokonale, tomu já říkám mistrovské umění!
Dokazuje to i daląí song, “Child of the Universe”. Opět boľské vokály, které nenechají nikoho chladným a osloví vás natolik, ľe se alespoň na pár vteřin stanete uvnitř sama sebe lepąím člověkem, který chce být na vąechny hodný, spravedlivý a který chce vąechny milovat. Ten krásný mluvený hlas je od Anne Opitz a ve skladbě se objevuje sampl od “Dead Can Dance”. Pomalu se blíľíme na konec alba, před námi jsou poslední tři skladby. První z nich se jmenuje “Flüssig” a nebojte, s “flusáním” nemá pranic společného. Já být Taucherem, tak tohle vydám jako daląí singl. I kdyľ nerad pouľívám slovo “uplifting trance”, nic vhodnějąího mě nyní nenapadá, neb tohle je takový “uplifting trance”, ľe se z toho jeden skoro zblázní! “Flüssig” je jednou z mála skladeb na albu, jeľ nebyly sloľeny na Ibize, ale v Polaris Lap Studio Germany. Moc se mi takhle “flusačka” líbí, v tomto předvánočním čase naprosto ideální skladba. Ach ach, je to opravdu neuvěřitelné, jaký cit do skladeb autoři dokázali dát, úplně se rozplývám a mám chu» dělat “Giant things and move The World forward” .) K tomu je ale důleľité “neztratit vědomí”, jak nám radí skladba “Loss of consciousness” (ukázka). Opět se autorům povedlo zapojit do písně zajímavé vokály, tentokráte to je ąpanělątina v podání zpěvačky Raquel Gomez. Ó jak rád bych se při této skladbě utancoval k smrti, kdybych ji měl moľnost někde slyąet. Huh, jestli jsem o předchozí skladbě říkal, ľe by to mohl být daląí Taucher singl, tak teď to měním! Tohle musí být daląí singl, protoľe to prostě nemá chybu! Uvidíme, něco mi říká, ľe daląí singl bude právě tento song .) A jsme na konci, ąkoda ąkoda přeąkoda, já chci jeątě víc! “Science fiction” je tou poslední skladbou a dělá tečku za bezvadným a bezchybným albem. Daląí z vysoce originálních skladeb Tauchera, jistě si tento starąí singlík pamatujete. V počítači následně bohatě upravený hlas namluvil Benny Brown, aby tak vznikl sci-fi hlas, takový, jaký známe ze finální verze. Nikdy nezapomenu na hlas říkající, OK, now listen, i wanna tell you something about science fiction … this my friends, is science fiction.” A to stupňování, a kdyľ se objeví basy, tak se dočista zblázníte. Ale není celý tenhle svět jeden velký sen, jedno velké science fiction?
ZHODNOCENÍ: Bez nejmenąích pochyb je album Ebbe & Flut nejlepąím albem roku 2001. Myslím tím album, nejde to srovnávat třeba s “Politics of dancing” od Paul van Dyka, to je pouze namixovaná kompilace. Opravdu obdivuji Torstena Stenzela a Ralpha Becka za to, ľe vąech 18 skladeb je tak originálních, neuvěřitelně rozmanitých a moje obzory roząiřujících. Obdivuji je za to, jak krásně si dovedou vyhrát s klavírem, jak vkusně dokáľí zapojit do svých písní externí zpěváky, zpěvačky či hráče na nejrůznějąí hudební nástroje. Jestli máte rádi trance a chcete jej slyąet ve vąech moľných i nemoľných variantách, a» uľ ve spojení s chill outem, progresivní hudbou, či electrem, seľeňte si toto album. Jestli nejste tupci, co na party bez drogy nemohou být a poté je jim jedno co hraje, hlavně kdyľ to bubnuje, pak je album pro Vás, pro Vás, kteří se snaľíte hudbě porozumět …
TRACKLISTING:
CD1
01 Moon Over Atlantis 10:49
02 No Need to Ask Baby 07:59
03 The Man from Cuba 07:07
04 Cascades 08:36
05 Outside World 06:22
06 Brainticket 07:09
07 T – Faktor 10:41
08 Pictures of A Gallery 09:30
09 Cool Vibes 06:41
CD2
01 Agromaster 09:05
02 Hypnotic 07:16
03 Bizarre 07:46
04 Pictures of A Gallery 12:13
05 Winterlove 03:49
06 Child of the Universe 06:59
07 Flüssig 08:46
08 Loss of Consciousness 08:17
09 Science Fiction 07:20
Special thanx to jaydee za poskytnutí alba k recenzi.
